Vítr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek.
Rychlost (síla) větru se klasifikuje buďto přesným určením jeho rychlosti (kilometry za hodinu, metry za sekundu, míle za hodinu), nebo ve stupních, které se určují odhadem podle Beaufortovy stupnice. Rychlost větru se v čase výrazně mění, proto se často udává průměrná rychlost větru (za určité období, např. 1 nebo 5 minut) a nárazová rychlost větru (maximální rychlost při jednorázovém nárazu).
Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane - buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).
Rychlost i směr větru se měří pomocí anemometru.
Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.
[editovat] Využití větrné energie
Již odpradávna je větrná energie využívána formou větrných mlýnů, v Česku obvyklejších na Moravě (v Čechách byly hojnější mlýny vodní, které byly energeticky výhodnější a umožňovaly semlít až pětinásobek obilí za stejnou dobu). V současnosti jsou větrné mlýny typické pro Nizozemsko, i když i zde jsou uchovávány spíš z tradičních důvodů. Technické muzeum v Brně má jako součást své expozice Větrný mlýn Kuželov v Bílých Karpatech.
V současné době roste obliba větrných elektráren, jejichž výkon je ovšem spíše nižší (ty největší elektrárny dosahují 2 MW) a omezený na oblasti s trvalejším intenzivnějším větrem (roční průměr nejméně 4 m/s). Větší podíl větrné energie má Nizozemsko, Dánsko a některé části Indie. V Česku je funkčních větrných elektráren minimum, ovšem uvažuje se o výrazném navýšení jejich počtu, zejména v severních pohraničních pohořích (Krušné hory 180–200).
Výhodou větrné energetiky je její obnovitelnost (žádná spotřeba fosilních paliv, nedochází k znečištění ovzduší ani k produkci odpadů), nevýhodou její závislost na povětrnostních podmínkách a nejasné účinky na obyvatelstvo a živočichy (hluk včetně infrazvuku, negativní vliv na krajinný ráz - zejména to platí o větším počtu elektráren na jednom místě.
[editovat] Související články
- Ageostrofický vítr
- Anabatický vítr
- Čerstvý vítr
- Geostrofický vítr
- Vítr horský a údolní
- Kalabatický vítr
- Ledovcový vítr
- Mořský vítr
- Padavý vítr
- Pobřežní vítr
- Proměnlivý vítr
- Přízemní vítr
- Sestupný vítr
- Svahový vítr
- Výstupný vítr
- Místní názvy větrů
- Halný
- Chinook
- Joran
- Řvoucí čtyřicítky
| Meteorologie | |
|---|---|
| Obory: | Aerologie | Aeronomie | Bioklimatologie | Dynamická meteorologie | Fyzikální meteorologie | Hydrometeorologie | Klimatologie | Meteorologická technika | Nauka o chemismu atmosféry | Nauka o radioaktivitě atmosféry | Synoptická meteorologie |
| Užitá meteorologie: | Agrometeorologie | Lesnická meteorologie | Letecká meteorologie | Lékařská meteorologie | Námořní meteorologie |
| Přístroje: | Aktinometr | Anemograf | Anemometr | Aneroid | Barograf | Barometr | Družice | Hydrograf | Heliograf | Ombrograf | Psychrometr | Pyranometr | Pyrheliometr | Radar | Srážkoměr | Teploměr | Vlhkoměr |
| Prvky: | Oblačnost | Rosný bod | Rychlost větru | Směr větru | Srážky | Teplota | Tlak | Vlhkost vzduchu |
| Jevy: | Blesk | Bouře | Bouřka | Déšť | Duha | Sníh | El Niño | Fronta | Globální oteplování | Globální stmívání | Halové jevy | Jinovatka | Kroupy | Ledovka | Mlha | Námraza | Náledí | Oblak | Počasí | Rosa | Severoatlantická oscilace | Skleníkový efekt | Tornádo | Tropická cyklóna | Vítr |
