Wikipedie:WikiProjekt Hlavní strana/Návrh 6a

Název tohoto článku není z technických důvodů zcela správný. Správný název by měl být Hlavní strana.

Vítejte ve Wikipedii, otevřené internetové encyklopedii, kterou může každý upravovat.

Česká Wikipedie má nyní 98 846 článků. Prohlédněte si nejlepší z nich, na pískovišti si vyzkoušejte, jak se edituje, přečtěte si oznámení, nebo diskutujte na stránce Pod lípou.

Průvodce Wikipedií • Ptáte se (FAQ) • Požadované články • Nápověda • Portály • Portál Wikipedie • Další projekty • Jiné jazyky • Kontakt

ENCYKLOPEDIE

	Přírodní vědy Astronomie · Biologie · Fyzika · Geografie · Geologie · Chemie · Informatika · Logika · Matematika
	Humanitní a společenské vědy Architektura · Ekonomie · Filosofie · Historie · Lingvistika · Pedagogika · Právo · Psychologie · Sociologie · Teologie
	Znalosti a technika Doprava · Dorozumívání · Obchod · Průmysl · Vojenství · Zdravotnictví · Zemědělství
	Kultura a společnost Lidé · Divadlo · Záliby · Hudba · Film · Gastronomie · Literatura · Mytologie · Náboženství · Politika · Sport · Tanec · Turistika · Umění
	Jiné indexy Seznam seznamů · Kalendář · Staletí a roky · Věda · Vědy o Zemi · Strom kategorií · Všechny kategorie · Kategorie hlavní strany · Portály

16. leden: Svátek slaví Ctirad

2005 - Výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny vyzval palestinské ozbojence k zastavení všech vojenských akcí proti Izraeli, které „poškozují palestinské národní zájmy“.
1884 – Narodil se Heinrich Blum, český architekt († 1942)
1710 – Zemřel Higashiyama, 113. japonský císař (* 21. října 1675)

Opera v Sydney (anglicky Sydney Opera House) je stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørnem Utzonem. Nachází se v australském městě Sydney a byla dokončena v roce 1973. Náklady na její vybudování dosáhly výše 102 milionů australských dolarů. V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na Seznam světového kulturního dědictví. Jedná se o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za života autora.

V prezidentských volbách v Chile zvítězila bývalá ministryně Michelle Bacheletová. Stala se tak první ženou v historii této země, která stane v jejím čele.

Po sedmi letech se na Zem vrátila sonda Stardust, která shodila na poušť v americkém státě Utah pouzdro se vzorky z komety Wild 2.

Michelle Bacheletová

…mechanický šachový stroj Turek, který porazil i Napoleona Bonaparte, ve skutečnosti ve své skříni ukrýval šachistu?

…se některé hypertermofilní organismy z domény Archaea množí při teplotě až 121 °C?

…animovaný seriál Tom a Jerry se krátce vyráběl v Česku?

…každý den lidé pracující na Internetu stráví 150 000 hodin zadáváním CAPTCHA?

Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem. Název je odvozen z pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný, neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní národní řeči.

Ačkoliv žádná země nepřijala esperanto jako úřední jazyk, je používáno komunitou o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří rodilí mluvčí. Esperanto dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce UNESCO či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely cestování, dopisování, mezinárodních setkání a kulturních výměn, kongresů, vědeckých diskusí, původní i překladové literatury, divadla a kina, hudby, tištěného i internetového zpravodajství, rozhlasového a televizního vysílání.

Slovní zásoba esperanta pochází především ze západních jazyků, zatímco jeho syntax a morfologie poukazují na silný slovanský vliv. Esperantské morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná aglutinační jazyky jako je turečtina.

Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia Foundation, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:


Wikislovník	Wikisource	Wikicitáty	Wikiknihy	Wikizprávy	Wikiverzita	Wikispecies	Commons	Meta-Wiki
Výkladový slovník	Volně dostupné dokumenty	Sbírka citátů	Volně dostupné knihy a manuály	Otevřené zpravodajství	Volně dostupné vzdělání	Adresář biologických druhů	Sdílená sbírka médií	Koordinace všech projektů Wikimedia