Ludvík Lazar Zamenhof
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | BEMI | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | OSIEK | Mezinárodní katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Ĝangalo | Rozhlas | Internacia Televido | Finvenkismus | Homaranismus | Hudba | Kabei | Pasporta Servo | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | Esperantista | UK | IJK | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| PIV | Autoři | Esperantský komiks | Esperantské časopisy | Encyklopedie |
| Body pohledu |
| Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
| Wikimedia |
| Portál | Vikipedio | Vikivortaro | Vikicitaro | Vikifonto | Vikilibroj | Vikikomunejo | Vikispecioj |
Ludvík Lazar Zamenhof, někdy chybně psáno Lazar Ludvík Zamenhof, (15. prosince 1859 Białystok – 14. dubna 1917 Varšava) byl autorem esperanta a jeho prvním spisovatelem.
Výročí jeho narození (15. prosinec) slaví esperantisté každoročně jako tzv. Zamenhofův den.
L. L. Zamenhof byl Polák ruskožidovského původu, z toho že jeho rodiče doma mluvili rusky, lze usuzovat, že se cítili především Rusy, což v oblasti a v době kde žil nebylo nijak výjimečné. Již na gymnáziu se zabýval problematikou jazyků a později lingvistiku i vystudoval. Původně se chtěl zabývat filologií, ale nakonec pracoval jako oční lékař.
Obsah |
[editovat] Dílo
L. L. Zamenhof uměl dvanáct jazyků a došel k názoru, že hlavní příčinou nedůvěry a nepřátelství mezi národy jsou jazykové bariéry. Jelikož se domníval, že je možno toto odstranit zavedením nového umělého jazyka, věnoval celý život snaze vytvořit a následně propagovat esperanto.
O vytvoření umělého jazyka se poprvé pokusil již na gymnáziu, kdy vytvořil první koncepci tohoto jazyka, který nazval Lingwe uniwersala. Na univerzitě v této činnosti pokračoval a nakonec se mu podařilo dát esperantu konečnou podobu. Roku 1887 vydal pod pseudonymem Dr. Esperanto (Dr. Doufající) první učebnici tohoto jazyka. Ještě před vydáním této učebnice udělal Zamenhof několik překladů, aby zjistil zda je možno jazyk plnohodnotně využívat.
Zamenhof vytvořením esperanta navázal na práce filozofů 17. století jako byli [[René Descartes], Wilhelm Leibniz či Jan Amos Komenský, který mezinárodnímu jazyku věnoval spis Panglottia.
[editovat] Literární tvorba
Ludvík Lazar Zamenhof se celou svojí tvorbou věnoval esperantu, vydal několik učebnic, cvičebnic a jiných knih, nutných pro učení se novému jazyku. Za důležité považoval, aby jazyk byl spjat s vlastní tvorbou, proto v něm psal básně. Literární hodnota těchto básní není velká a jejich význam je spíše popularizační.
Zamenhof působil také jako redaktor prvního esperantského časopisu La Esperantisto a přispíval do časopisu La Revuo. Všechny Zamenhofovy články, pojednání, předmluvy k různým dílům, dopisy aj. vyšly v rozsáhlé sbírce Originala Verkaro (Původní dílo).
[editovat] Filologická tvorba
- Una Libro (První kniha), jedná se o rusko-esperantskou učebnici, která vyšla v roce 1887. Tuto učebnici vydal pod pseudonymem Dr. Esperanto (Doktor Doufající). Jednalo se o čtyřiceti stránkovou brožuru, která obsahovala předmluvu, šestnáct mluvnických pravidel, cvičebnici a univerzální slovník s 917 kmeny a několik básní. Ještě v roce 1887 vyšlo polské, německé, francouzské a o rok později vydání anglické.
- Dua Libro (Druhá kniha), z roku 1887 byla napsána pouze v esperantu.
- Fundamenta Krestomatio (Základní čítanka), která představuje různé slohy různých autorů a shrnuje vývoj jazyka do tehdejší doby. Obsahuje povídky, legendy, pohádky, vědecké a populárně vědecké články, básně, pojednání aj. Všechny jsou buď od Zamenhofa samotného nebo jím zkontrolovány. Zvlášť důležitá je jeho esej Esenco Kaj Estonteco de la Ideo de la Lingvo Internacia (Podstata a budoucnost ideje mezinárodního jazyka).
- Fundamento de Esperanto (Základ esperanta), filologické dílo, které je složeno ze tří částí: mluvnice, cvičebnice a univerzální slovník. Toto dílo je závazné jak pro autora, tak pro všechny esperantisty. Přestože v tomto díle nelze nic škrtat ani měnit, lze přidávat a rozšiřovat, umožňuje toto kodifikační dílo další vývoj esperanta.
- Lingvaj Respondoj (Jazykové odpovědi) obsahuje rady o správném užívání esperanta.
- Proverbaro Esperanta (Esperantská přísloví)
- Vortoj de Zamenhof (Slova Zamenhofova), jedná se o Zamenhofovy kongresové projevy
- Originala Verkaro (Původní dílo), sebrané články, předmluvy, dopisy atp. Toto dílo redigoval redakce prof. J. Dietterle.
Kromě vyjmenovaných děl je Zamenhof autorem či spoluautorem několika slovníků.
[editovat] Poezie
- Mia Penso (Má myšlenka)
- Ho, Mia Kor' (Ach, srdce moje)
- La Espero (Naděje - stala se hymnou esperantistů)
- La Vojo (Cesta)
- Al la Fratoj (Bratřím)
- Preĝo sub la Verda Standardo (Modlitba pod zeleným praporem)
- Pluvo (Déšť).
[editovat] Překlady
Za nejdůležitější část Zamenhofova díla lze považovat jeho překlady do esperanta, protože právě díky překladům se mu podařilo jazyk rozvinout, rozšířit jeho pružnost, začal tvořit první obraty, metafory atp.
Zamenhof přeložil řadu děl světové literatury, za nejvýznamnější lze považovat překlad Starého zákona (Malnova Testamento). K dalším jím přeloženým významným dílům patří Hamlet (Hamleto) od W. Shakespeara, Dickensův Boj o život (La Batalo de l'Vivo). Z německé klasiky pak přeložil Goethovo díly Ifigenie v Tauridě (Ifigenio En Taurido) a Schillerovy Loupežníky (La Rabistoj). Dále přeložil Revizora (La Revizoro) od N. V. Gogola, čtyři díly pohádek (Fabeloj) od H. Ch. Andersena. Mezi jeho méně známé překlady patří překlady děl Marta od E. Orzeszkowe, Georgo Dandin od J. B. Moliera a La Rabeno de Baharah od H. Heineho.
Velká část Zamenhofových překladů byla založena na originále, ale některá díla překládal i na základě již existujících překladů do jiných jazyků (jestliže jazyk originálu sám nedostatečně ovládal), či takovéto překlady používal jako pomůcku při překladu z originálu. Zamenhof hovořil plynně rusky, německy a polsky, pasivně dobře ovládal latinu, hebrejštinu a francouzštinu, menší znalosti měl také v řečtině, angličtině a italštině.[1]
[editovat] Reference
- ↑ Holzhaus, Adolf: Doktoro kaj lingvo Esperanto. Helsinki : Fondumo Esperanto. 1969
[editovat] Související články
