Kalendář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kalendář je systém pro měření a označování času v periodách dnů a delších.

Kalendář je také fyzické ztvárnění tohoto systému - například nástěnný nebo stolní kalendář.

Jako kalendář je označován také žánr lidového čtení (Kalendář (literatura)).

V přeneseném smyslu se používá toto označení i ve výpočetní technice (Kalendář událostí).

Samo slovo kalendář pochází z řeckého slova oznamovat. Latinsky Kalendae znamenalo první den každého měsíce.

Kalendář je obvykle založen na počítání astronomických jevů - rotace Země (dny), oběžné době Měsíce (měsíce) a oběhu Země kolem Slunce (roky). Podle druhu astronomického pozorování, na němž je založen, se rozlišuje nejčastěji

1. lunární kalendář snad nejstarší, založený na pozorování měsíčních fází (islámský kalendář).
2. solární kalendář tj. sluneční, založený na délce oběhu země okolo Slunce (Indický, makedonský, perský, egypský, římský a také juliánský a gregoriánský kalendář).
3. smíšený lunisolární kalendář kombinuje dva předchozí. (Čínský, japonský, řecký, a židovský kalendář).

Obsah 1 Druhy kalendářů, které je užitečné znát 1.1 Islámský 1.2 Juliánský 1.3 Gregoriánský 1.4 Cyrilometodějský 1.5 Židovský kalendář 2 Méně používáné druhy kalendářů 2.1 Keltský kalendář 2.2 Řecký kalendář 2.3 Římský kalendář 2.4 Francouzský revoluční 2.5 Bahá’í kalendář 2.6 Egyptský kalendář 2.7 Mayský kalendář 3 Související články

[editovat] Druhy kalendářů, které je užitečné znát

[editovat] Islámský

Podrobnější informace naleznete v článku Islámský kalendář.

Islámský kalendář je čistě lunární. Byl zaveden chalífou Umarem roku 637. Jeho počátek byl stanoven na rok 622 hidžra.

[editovat] Juliánský

Podrobnější informace naleznete v článku Juliánský kalendář.

Juliánský kalendář zavedl v Evropě Gaius Julius Caesar roku 46 před n. l.; 12 měsíců v roce, a v nich dohromady 365 dnů s tím, že každý čtvrtý rok je přestupný a přidává se jeden den na konec měsíce února. Délka roku se nalézá někde mezi siderickým (hvězdným) rokem a tropickým rokem; spíše je však orientován na hvězdný (siderický) rok. Kvůli vznikající odchylce od slunečního (tropického) roku vznikl Gregoriánský kalendář. Juliánský kalendář dnes používá většina pravoslavných křesťanů. Používá se i v astronomii.

[editovat] Gregoriánský

Podrobnější informace naleznete v článku Gregoriánský kalendář.

Gregoriánský kalendář vznikl reformou papeže Řehoře (Gregor) XIII. v r. 1582; počet přestupných let byl zredukován (roky dělitelné stem jsou přestupné pouze tehdy, jsou-li zároveň dělitelné čtyřmi sty); na hvězdný rok se nebere zřetel; odchylka kalendáře od tropického roku je minimální a do dneška jej používáme, ale již se objevují snahy o vytvoření tzv. Věčného kalendáře, kde by odchylka neexistovala.

[editovat] Cyrilometodějský

Český kalendář, který používá Římskokatolická církev v českých zemích.

[editovat] Židovský kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský kalendář.

Den začíná západem slunce, již z Bible (respektive Starého zákona, neboli Tóry) má týden sedm dnů (od posledního dne, který se nazýval „šabat“, pochází naše sobota). Začátek roku byl určován „modelem“ tj. novoluním, které je nejbližší podzimní rovnodennosti. Kalendář považuje první rok stvoření světa (7. říjen r. 3761 př. nar. Krista) za první rok první epochy (tišry). Roky se dělí na jednoduché (353, 354 nebo 355 dnů) a přestupné (382, 384, nebo 385 dnů) a obě tyto kategorie se dělí na krátké normální a dlouhé. Jednoduché, normální mají 12 měsíců. V přestupných letech mezi 6. měsícem (adar) a 7. měsícem (nizan) byl zařazován nový měsíc-veadar.

[editovat] Méně používáné druhy kalendářů

[editovat] Keltský kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Keltský kalendář.

Dosud nebylo prokázáno, že by se až do dnešní doby dochoval nějaký kalendář, který skutečně vytvořili Keltové, ale spekuluje se, že jejich dílem je tzv kalendář z Coligny a samozřejmě je to jedna z alternativ využití podivných seskupení velkých kamenů, jako například Stonehenge. Druidové se mohli řídit podle Slunce a Měsíce a protože byli maximálně spjati s přírodou, byly výsledky neobyčejně přesné. Aby vyřešili nepříjemnost s přebývající čtvrtinou dne v roce, oddělili rituálně-zemědělskou část kalendáře od časoměrně-ekonomické. Náboženský rok tak začínal Samhainem (stěhovavý svátek, slaví se počátkem listopadu) a obyčejný rok první z dvanácti svatých nocí, které začínají dva dny po svátku Yule (zimní slunovrat 22. prosince). Časoměrné měsíce se pojmenovaly po prvních 13 stromech oghamu B, L, N, F, S, H, D, T, C, M, G, NG, R a každému byl přisouzený stejný počet 28 dnů. Zbylý den navíc se zasvětil jmelí a slavil se mezi Yule a začátkem roku, tedy 23. prosince. Zhruba jednou za čtyři roky se jmelí zasvětily dva dny. Měsíc měli rozdělený na dva „týdny“ o 14-ti dnech (doba mezi novem a úplňkem).

[editovat] Řecký kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Řecký kalendář.

Řecký den začínal východem slunce. Kalendářním mezníkem byl první den první olympiády (8. červenec r. 776 př. nar. Krista.) Olympiády se označovaly pořadovými čísly ve čtyřročních intervalech. Roky měly 12 nebo 13 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Měsíc u starých Řeků se dělil na 3 dekády po 10 dnech. Pro měsíce s 29 dny se druhá dekáda zmenšovala o 1 den. (Od 87. olympiády platil tzv. Metonův 19letý cyklus a od 3. roku 112. olympiády platil 76letý Kalipův cyklus, který se rovnal čtyřem Metonovým, ze kterých čtvrtý byl zkrácen o 1 den)

[editovat] Římský kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Římský kalendář.

Římský kalendář se stal základem pro juliánský kalendář.

[editovat] Francouzský revoluční

Podrobnější informace naleznete v článku Francouzský revoluční kalendář.

Francouzský revoluční kalendář byl zaveden ve Francii 24. listopadu 1793 (během tzv. jakobínské diktatury, tedy ve 3. fázi Velké francouzské revoluce. Nový letopočet začínal dnem vyhlášení první francouzské republiky, rok začínal zpravidla podzimní rovnodenností. Rok se skládal z těchto měsíců: Podzim: vendémiaire (měsíc vinobraní), brumaire (měsíc mlh), frimaire (měsíc jinovatky), Zima: nivôse (měsíc sněhu), pluviôse (měsíc dešťů), ventôse (měsíc větrů), Jaro: germinal (měsíc rašení), floréal (měsíc květů), prairial (měsíc luk), Léto: messidor (měsíc žní), thermidor (měsíc horka, koupelí), fructidor (měsíc plodů). Tyto měsíce měly tři týdny po deseti dnech (dekády). Dny se jmenovaly podle praktických věcí, potřebných k přežití (den ovoce, lilku, …). Nejvýznamnější svátek (Nejvyšší bytosti=rozum) byl v červnu. Zavedení kalendáře přineslo ve Francii obrovské zmatky, ani v průběhu ani po skončení jakobínské diktatury jej nepoužívali všichni a postupem času zmizel úplně. Oficiálně byl zrušen Napoleonem v roce 1804 (byla to jedna z podmínek koncilu, aby se Francie mohla stát císařstvím).

[editovat] Bahá’í kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Bahá’í kalendář.

Bahá’í kalendář, nebo též Badí’ (nový) kalendář, je příkladem solárního kalendáře, který se běžně používá v Bahá’í víře.

[editovat] Egyptský kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Egyptský kalendář.

Jeden z nejstarších kalendářů vznikl kvůli předpovídání pravidelných nilských povodních. Postupně se z něj vyvinul koptský kalendář.

[editovat] Mayský kalendář

Podrobnější informace naleznete v článku Mayský kalendář.

Mayský kalendář fungoval v cyklech po 5119 letech. Existuje více než 36 000 let a v roce 2012 našeho (gregoriánského) letopočtu náhle skončí (budou použity všechny popisné prvky této matematické soustavy). 21. prosince toho roku má podle mayské tradice zaniknout svět a začít zcela nový cyklus. Mayský kalendář stanovuje délku roku pomocí tisícin dne přesněji než je tomu u současného „západního“ kalendáře.

[editovat] Související články

• Astronomické cykly
• Český liturgický kalendář
• Seznam historických výročí
• Chronologie datování
• Století
• Letopočet
• Rok
• Přestupný rok
• Kalendářní měsíc
• Kalendář (literatura)
• (Sovětský revoluční kalendář)