Letopočet
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letopočet (éra) je nepřetržitá řada let od významné události, historické nebo legendární - epochy. Epocha je tedy den počátku éry. Je sporné, zda epocha má číslo nula či jedna. Astronom Jacques Cassini v roce 1740 prosadil pro astronomii 0, avšak občanský život zůstává na 1 n. l.
[editovat] Příklady
- Byzantský letopočet - počítá se od 1.9. 5508 př. n. l., stvoření světa (vypočteno dle časových údajů v Bibli).
- Astronomický letopočet - počítá se od 1.1. 4713 př. n. l., doby, kdy se shoduje několik astronomických cyklů (počítá se ve dnech)
- Židovský letopočet - počítá se od 7.10. 3761 př. n. l., mýtického stvoření světa
- Mayský letopočet - počítal se od 13. 7. 3114 př. n. l. proč, přesně nevíme
- Starořecký letopočet - počítá se od 1.7. 776 př. n. l., konání prvních olympijských her
- Římský letopočet - počítá se od 21.6. 753 př. n. l., založení města Říma (označuje se ab urbe condita)
- Křesťanský letopočet - počítá se od 1.1. 1, údajného (a nesprávně vypočteného) narození Ježíše Krista (označuje se Anno Domini, zkr. AD, znamená léta Páně)
- Starý arménský kalendář - počítá se od 11.7. (po úpravě ve 12. století od 11.8.) roku 552
- Islámský letopočet - počítá se od 16.7. 622., Mohamedova útěku z Mekky do Medíny (tzv. hidžra)
- Francouzský republikánský letopočet - počítá se od rovnodennosti dne 22.9. roku 1792, vyhlášení Republiky (používal se do 1806)