Aglutinační jazyk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení. |
| Lingvistická typologie |
|---|
| Morfologická typologie |
| Izolační |
| Syntetický |
| Flektivní |
| Introflektivní |
| Aglutinační |
| Polysyntetický |
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kořenovému slovu. Kořenové slovo (slovní základ) se zpravidla nemění. Patří do skupiny syntetických jazyků.
Výraz „aglutinační“ pochází z latinského agglutinare, což znamená slepit.
Typicky aglutinační jsou jazyky finština, maďarština, svahilština, turečtina, korejština, japonština, kannadština a další.
- Ukázka skládání morfémů ve svahilské větě Anamwona. („On ji vidí“):
-
a- na- mw- -ona 3. os. j. č. („on“) přít. průb. čas obj. 3. os. j. č. („ji“) sloveso („vidět“)
- Ukázka skládání morfémů v korejské větě Kasidžiman… („Jde, ale…“):
-
ka- si- -džiman kořen slova („jít“) zdvořilostní vpona spojovací sufix („ale“)
- Ukázka skládání morfémů ve finském slově taloissammekinko? („také v našich domech?“):
-
talo- i- ssa- mme- -kin -ko kořen slova („dům“) množ. číslo pád inessiv („v“) přivlastňovací sufix („náš“) sufix se zvláštním významem („také“) sufix s tázacím významem („?“)
