Portál:Astronomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých jevů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.

℮

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že

…Proměnná hvězda Mira v souhvězdí Velryby je okem viditelná pouze několik týdnů v roce?

…Aby meteorit dopadl na zem, musí být průměr meteoroidu minimálně jeden metr a hmotnost jeho hmotnost minimálně jedna tuna?

…Největší souhvězdí oblohy je Hydra?

…Mračna mezihvězdné hmoty mezi Sluncem a jádrem Galaxie způsobují, že se k nám dostane pouze jedna biliontina světla vyzařovaného jádrem?

℮

ČLÁNEK TÝDNE

Voyager 1 (česky Cestovatel) je vesmírná sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy. Váží 815 kg, byla vypuštěna 5. září 1977 a je stále funkční. Sonda je od Země nejvzdálenějším lidským výtvorem. Voyager 1 se v současnosti dostává na hranice Sluneční soustavy, kde se vliv Slunce střetává s mezihvězdným prostorem. Dne 15. srpna 2006 překonal vzdálenost 100 AU (15 miliard kilometrů) od Slunce a pohybuje se v helioplášti, což je oblast za rázovou (terminační) vlnou. V této vzdálenosti trvá signálům ze sondy více než 13 hodin, než dorazí k Zemi do řídícího střediska Jet Propulsion Laboratory blízko Pasadeny v Kalifornii. Voyager 1 je na hyperbolické dráze a pohybuje se únikovou rychlostí, to znamená, že se nevrátí zpátky do Slunenční soustavy.

Hlavním cílem Voyageru 1 byly planety Jupiter, Saturn, jejich měsíce a prstence. V současnosti sonda studuje helioplášť, měří sluneční vítr a výplň mezihvězdného prostoru. Pro oba Voyagery jsou zdroji energie tři radioizotopové termoelektrické generátory, které sice již překonaly původně plánovanou životnost, ale dnes se předpokládá, že budou schopny generovat dostatek energie pro komunikaci se Zemí i po roce 2020.

℮

NOVINKY

11. dubna - Španělští a britští astronomové objevili u hvězdy GJ 436 v Souhvězdí Lva novou exoplanetu, na které je rok kratší než den.

8. dubna - Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. To by mohlo být důkazem vulkanické aktivity na této planetě.

8. dubna - Do kosmu letěla první jihokorejská žena. Účastnila se mise Sojuz TMA-12.

19. března - Družice SWIFT zaznamenala v souhvězdí Pastýře záblesk energetických fotonů gama. Záblesk byl chvíli viditelný i pouhým okem, a v tu chvíli byl nejvzdálenějším objektem, viditelným pouhým okem (vzdálenost od Země byla asi 8 miliard světelných let).

℮

INFORMACE

Portál Astronomie založil Miraceti 9.prosince 2005.

Do článků týkajících se astronomie můžete vkládat šablonu:

Související články obsahuje
Portál Astronomie

Související portály:

Portál Planetární vědy

Portál Kosmonautika

℮

POŽADOVANÉ ČLÁNKY

Články, které by bylo vhodné vytvořit

Abbellův katalog - WMAP ^{en:Wilkinson Microwave Anisotropy Probe} OTS 44 - Epsilon Indi BB - OGLE-TR-122b - VY Canis Majoris - Degenerovaná hmota^{en:Degenerate matter} - Prstenec planety - Uranovy prstence - Sklon k ekliptice - Veněra 1 - Veněra 8 - Veněra 9 - Veněra 10 - Mariner 5 - Vega 2 - Radioteleskop - Tychův katalog - Spitzerův kosmický dalekohled^{en:Spitzer Space Telescope} - optická astronomie ^{en:Optical astronomy} - infračervená astronomie ^{en:Infrared astronomy} - Sagittarius A* ^{en:Sagittarius A*} - Kosmologická konstanta ^{en:Cosmological constant} - SWEEPS-10 (exoplaneta s nejkratší dosud známou obežnou dobou kolem své hvězdy) Dysonova sféra - Největší dalekohledy v ČR - Seznam zajímavých proměnných hvězd^{en:List of notable variable stars} -

Dále by bylo přínosné vytvoření chybějících článků o objektech NGC katalogu, aj.

Články, které potřebují úpravu

Potřebujeme upravit články o souhvězdích, objektech NGC katalogu atd. Nebylo by od škody vylepšit také nějaký z astronomických pahýlů (seznam). Jsou označeny šablonou {{Astronomický pahýl}}, která vypadá takto:

Tento astronomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

℮

HISTORICKÉ UDÁLOSTI MĚSÍCE

3. května 1661 - Johannes Hevelius jako první člověk pozoroval přechod planety Merkur přes Slunce.
5. května 2000 - Slunce a planety Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn byly seřezené do jedné přímky.
7. května 1992 - Raketoplán Endeavour odstartoval na svoji první misi (STS-49).
květen 28 př. n. l. - Čínští astronomové poprvé pozorovali sluneční skvrny.
14. května 1973 - Byla vypuštěná první americká orbitální stanice Skylab.
18. května 1910 - Země prošla chvostem Halleyovy komety.
19. května 1961 - Sonda Veněra 1 se stala prvním umělým tělesem, která proletěla kolem jiné planety (Venuše).
20. května 1990 - Hubbleův vesmírný dalekohled poslal první snímky.
24. května 1543 - Zemřel Mikoláš Koperník, polský astronom.
25. května 986 - Zemřel Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí, perský astronom.
26. května 2002 - Sonda Mars Odyssey objevila známky obrovské masy vodního ledu na planetě Mars.

℮

OBRÁZEK TÝDNE

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos..

℮