| ℮
Pojem starověk označuje historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě a v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak koncem pravěku (4. tisíciletí př. n. l.), jednak počátkem středověku (od 6./7. století). Počátek starověku lze vymezit dobou rozšíření písma na území staroorientálních říší Blízkého východu – v Mezopotámii (Sumer, Akkad, Babylon, Mitanni, Asýrie), v oblasti Íránské vysočiny (Elam, Médie, Persie), v Sýrii (Ugarit), na území Malé Asii (Chetité, Frýgie, Lýdie) a v Egyptě. Konec starověku spadá do doby rozpadu římské resp. sásánovské říše vyvolaném stěhováním národů a arabskou expanzí (zánik západořímské říše (476), smrt císaře Justiniána I. (565), smrt proroka Mohameda v roce 632). Řecko-římské etapě dějin starověku, antice, se věnuje samostatný portál Antika.
|
|
℮
Článek
|
|
Staroegyptské písemnictví je písemnictví starověkého Egypta z období let 2800 př. n. l. až 300 n. l. Pro zápis se používalo nejdříve hieroglyfického písma, z něhož později vzniklo na papyry používané písmo hieratické a démotické.
Jazykem používaným pro zápis byla archaická egyptština (používaná před rokem 2600 př. n. l.), stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.), střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.), nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.), démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.) a kopština (4. století n. l. – 17. století n. l.). Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době byly některé texty psány i v řečtině.
Naše znalosti o této literatuře se zakládají převážně na archeologických nálezech, protože se zánikem starověkého Egypta skončil zájem o tuto literaturu a proto se příliš nedochovala v řeckých a latinských přepisech.
Literatura se převážně zachovala na papyrech, ale texty byly také tesány do kamene, psány na dřevo a malovány na stěny hrobek.
Texty mají náboženský obsah, autobiografický, byla psána naučení pro následníky trůnu, sepsány byly činy některých faraonů. Také byly nalezeny texty obsahující povídky a bajky, matematické a lékařské texty a poezie.
Více...
|
|
|
℮
Osobnost
|
|
Sargon II. Asyrský byl asyrský král, který vládl v letech 722 - 705 př. n. l.
O jeho původu nic nevíme, zmocnil trůnu v roce 722 př. n. l. a sám píše o sobě jako o „legitimním králi“ a o svých předchůdcích jako o „vládcích, jež kráčeli přede mnou“. První dva roky po uchvácení asyrského trůnu byl plně zaměstnán upevňováním své pozice v samotné Asýrii, teprve na jaře 720 př. n. l. se vydal na jih, aby porazil Elamity a zmocnil se Babylonu. Porazit elamsko-babylonské síly se mu ale ani tehdy, ani v následujících deseti letech nepodařilo.
Poté Sargon II. zaměřil svou expanzi na západ proti Damašku a Samaří, které se postavily proti Asýrii při tažení na Babylon. Dobyl Samaří, porazil Izraelské království, odkud deportoval na 30 tisíc zajatců a vtrhnul do Egypta. Když si podrobením nepřátel na západě uvolnil ruce, vtrhnul roku 716 př. n. l. do Urartu a Médie, které si podrobil v následujících dvou letech.
V roce 710 př. n. l. konečně vytáhl na Babylon, který padl do jeho rukou o rok později a prohlásil se babylonským králem. Z Babylonie poté deportoval přes 100 tisíc Aramejců a Chaldejců, aby tak předešel případným povstáním proti asyrské nadvládě.
Více...
|
|
|
|
℮
Nové články
- Sethi II. byl pátý vládce devatenácté dynastie starověkého Egypta. Vládl od roku 1203 př. n. l. do roku 1197 př. n. l., kdy jeho vládu ukončila smrt.
- Šamší-Adad I. (vládl v letech 1813 až 1791 př. n. l.) je prvním vládcem staroasyrské říše, ačkoliv on sám v Aššuru ještě nesídlil.
- Vepuauet je staroegyptský bůh bojovného a ochranného charakteru spojovaný s královskou mocí. Vystupuje v roli panovníkova ochránce, průzkumníka, herolda a posla jeho moci.
- Féničtina (také foiničtina) byla jazykem, kterým se ve starověku hovořilo ve středomořské oblasti Fénicie neboli Kenaánu. Bývá řazena mezi semitské jazyky, do kenaánské podskupiny; z živých jazyků je jejím nejbližším příbuzným hebrejština. Pozdní forma jazyka, která se užívala ve fénické kolonii Kartágo a byla dosti odlišná od klasické féničtiny, se označuje jako punština.
- Mitanni nebo Hanigalbat (asyrský název) nebo Naharin (nhrn, egyptské pojmenování) bylo království v severní Mezopotámii existující ve 14. až 15. stoltí př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14. století př. n. l., zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Washukanni, jehož umístění ještě není přesně určeno.
- Staroegyptské písemnictví je písemnictví starověkého Egypta z období let 2800 př. n. l. až 300 n. l. Pro zápis se používalo nejdříve hieroglyfického písma, z něhož později vzniklo na papyry používané písmo hieratické a démotické.
- Hórapollón byl Egypťan žijící ve 4. století, který je autorem pozdního řecky psaného díla o egyptských hieroglygech nazvaného Τα ´Ιερογλυφικά (latinsky Hieroglyphica). Až do Champollionova rozluštění hieroglyfů bylo jeho věcně poněkud zavádějící dílo prakticky jediným pramenem, pod jehož vlivem novověcí badatelé utvářeli své názory na charakter tohoto písemného systému.
- Stéla (z řečtiny στήλη, stélé) je kamenný nebo dřevěný památník postavený na obětišti či náhrobku. Většinou se jedná o vztyčenou plochou desku, která je delší na výšku. Může být zdobena malbou nebo reliéfem. Často také nese nápis zmiňující základní údaje o zemřelém.
- Předdynastická doba je období dějin starověkého Egypta mezi roky 5 300 až 3 000 př. n. l. Toto období končí sjednocením Egypta panovníkem Narmerem kolem roku 3 000 př. n. l a obdobím vlády 0. dynastie v Egyptě. Předdynastickou dobu můžeme obecně rozčlenit na kulturní období nazvaná po nalezištích, kde byly tyto kultury poprvé objeveny. Tyto kultury však nemohou být interpretovány jako oddělené, ale jako subjektivní celky používané k usnadnění studia celého období.
|
|
|
℮
Zajímavosti
|
|
Víte, že...
- …ureus, výsostný symbol moci egyptských panovníků, mohl být odvozen od specifické kadeře pravěkých libyjských náčelníků?
- …čínští císařové užívali ve svých titulech znaky, kterými byli předtím označováni výhradně bájní vládci z dávných dob?
|
|
|
℮
Chybějící články
|
- Elam, Kiš, Larsa, Er-li-tchou
- Starobabylónská říše
- Kassité, Mořské národy, Amorité, Starověcí Egypťané
- Byblos, Dahšúr, Síwa
- Egyptský chrám, Babylonská věž
- Sumerština
- Neferefre, Telipinuš
|
|
|
℮
Kategorie
|
|
Podkategorie z kategorie Starověk:
Některé podkategorie týkající se antiky:
|
|
|
℮
Informace
|
|
Portál Starověk založil 17. června 2007 wikipedista Mercy, který se o něj stará v rámci svých časových možností. Případná pomoc je určitě vítána. Přidejte se! :-)
Také se můžete přidat k WikiProjektu Starověk.
|
|
|
