Portál:Antika

℮

Článek

Mapa starověké Sicílie – hlavní dějiště pozemních operací první punské války.

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a římskou republikou. Po dobu 23 let sváděly tyto dvě mocnosti zápas o převahu v západním Středomoří. Kartágo, nacházející se v severní Africe, bylo na počátku války dominantní námořní mocností ve Středozemním moři. Byl to však Řím, kdo nakonec dosáhl vítězství. Poraženým Kartagincům Římané uložili tvrdé mírové podmínky zahrnující vysoké válečné reparace. Punská se tato válka nazývá proto, že v latině byli Kartaginci označováni jako Punici, což je odvozeno ze slova Phoenici – Féničané (Kartágo bylo původně kolonií města Tyros ve Fénicii).

Tato válka byla velmi významná a stala se předmětem mnoha vážných analýz a studií, třebaže leží tak trochu ve stínu pozdějšího Hannibalova tažení do Itálie za druhé punské války. Byl to ale právě tento konflikt, v jehož důsledku došlo k Hannibalově válce a po jeho porážce ke vzestupu Říma na pozici hegemonní mocnosti ve Středomoří. Řecký historik Polybios, jehož dílo je nejvýznamnějším historickým pramenem této války, si první punskou válku zvolil moudře za počátek svého díla o dějinách římské říše.

℮

Osobnost

Reliéf Ptolemaia II. Filadelfa vytesaném ve stylu starověkého fraonského Egypta v červeném granitu

Ptolemaios II. zvaný Filadelfos („milující sestru“) Πτολεμαῖος Φιλάδελφος, 309 - 246 před Kristem) byl synem zakladatele Ptolemaiovského Egypta Ptolemaia I. Sótéra a královny Bereniké I. Měl nevlastního bratra Ptolemaia Kerauna, který vládl od roku 281 před Kristem v Makedonii a zemřel během nájezdů Keltů na Balkán v letech 280 - 279 před Kristem.

Ptolemaios II. začal nejprve vládnout jako spoluvladař svého otce Ptolemaia I. mezi lety 288 – 285 před Kristem a udržovat výstavní palác v Alexandrii.

Během své vlády vedl Ptolemaios II. několik válek. Roku 274 před Kristem vyhlásil Magas ze Cyrenaiky otevřenou válku svému nevlastnímu bratrovi, a seleukovský král Antiochos I. Sotér, toužící po oblastech Sýrie a Palestiny zaútočil na Egypťany a rozpoutal tak první syrskou válku, která trvala dva až tři roky. Nápor Antiocha I. Sotéra však byl odražen a Ptolemaiovci díky svému vítězství ještě více utužili svůj vliv v oblasti Levanty. Egyptská sféra vlivu se dále ještě rozšířila o Kykladské a Samothrácké ostrovy v Egejském moři a přístavy na pobřeží Kilíkie, Pamphylie, Likye a Karie. Avšak porážka, kterou egyptské loďstvo urtpělo od makedonského krále Antigona II. Gonata u ostrova Kós mezi léty 258 - 256 před Kristem přerušila egyptskou nadvládu v oblasti Egejského moře.

Během druhé syrské války vedené se seleukovským vládcem Antiochem II. Theem (vedené někdy po roce 260 př Kr.) Prolemaios II. utrpěl ztrátu egyptských držav na maloasijském pobřeží a nakonec souhlasil s mírem s Antiochem II., který se tak oženil Ptolemaiovou dcerou Bereniké.

℮

Obrázek

℮

Citát měsíce

Je jen správné učit se i od nepřítele.

Fas est et ab hoste doceri.

Ovidius
43 př. n. l. – 17 n. l.
římský básník

℮

Nové články

• Archeologie v Izraeli

• Getové (Γέται, jednotné číslo Γέτης; Getae) bylo Řeky pojmenovaných několik thráckých kmenů, které ve starověku obývali území v okolí řeckých černomořských kolonií, což umožnilo kontakt mezi Géty a starými Řeky už v dávných dobách.

• Dougga nebo Thugga jsou ruiny římského města v severním Tunisku, roztroušené na ploše 65 hektarů.

• Epinétron (řecky έπίνητρον, 2. pád a plurál - epinétra) byla starověká řecká attická nádoba používaná ženami při tkaní.

• Euadné - (latinsky Euadne) je v řecké mytologii dcera argejského krále Ífita a manželka Kapanea.

• Kéfísos - (latinsky Cephisus) je v řecké mytologii bůh stejnojmenné řeky v Boiótii.

• Narkissos - (latinsky Narcissus) je v řecké mytologii syn mořského boha Kéfísa a nymfy Leiropé.

• Echó - (latinsky Echo) je v řecké mytologii horská nymfa, která byla proměněna v ozvěnu.

• Dolón - (latinsky Dolon) je v řecké mytologii syn bohatého trojského občana.

• Démodokos - (latinsky Demodocus) je v řecké mytologii slepý pěvec, který žil na dvoře fajáckého krále Alkinoa.

• Nomia - (latinsky Nomia) je v řecké mytologii je jedna z nymf - Najád.

• Dafnis - (latinsky Daphnis) je v řecké mytologii synem boha Herma.

• Speusippos (snad 407 př. n. l. Athény – 339 př. n. l. tamtéž) byl řecký filosof, synovec Platónův a po jeho smrti druhý scholarcha (představený) platónské Akademie.

• Servius Tullius († 534 př. n. l.) byl podle tradičního antického podání šestým římským králem, vládnoucím asi v letech 578–534 př. n. l.

• Archón (řecky: άρχων, mn. č.. άρχοντες) je řecké slovo, jehož význam je "vládce, vládnoucí (občan)", které je často užíváno jako titul specifického veřejného úřadu.

℮

Kategorie

Některé podkategorie z kategorie Starověk týkající se antiky:

• Starověké Řecko
• Starověký Řím
• Antické památky
• Starověká města
• Pozdní antika

Kategorie civilizací s velkým vlivem na antické:

• Starověká Persie
• Etruskové
• Mínojská civilizace

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Starověké Řecko

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Starověký Řím

℮

Chybějící články

Národy: Iónové, Achájové, Aiolové, Odryské království, Iberové, Mořské národy

Lokality: Veje, Milétos, Halikarnassos, Philippoi, Volsinie, Níkopolis, Chersonésos, Marzabotto, Palatin, Vindobona

Doba bronzová: Hagia Triada, Mallia, Mínojská civilizace nebo Mínojská kultura, Disk z Faistu, Lineární písmo B, Mykénská civilizace nebo Mykénská kultura

Osobnosti: Kotys I., Mausólos, Caracalla

Architektura: Římský chrám, Mansio, Mutatio, Domus, Circus, Stadion (starověk), Iónský řád

Mytologie: Mithra

Ostatní: Emporion, Hornogermánský a raetský Limes, Anoikismus, Britannia, Bitva u Filippoi