Najády

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Najády - (latinsky Naiades) jsou v řecké mytologii vodní, lesní a horské bohyně či polobohyně. Jsou to bytosti podobné našim pohádkovým vílám nebo rusalkám.

Všechny byly krásné, jejich posláním byl zpěv, tanec, zábava. Vyskytovaly se obvykle ve společnosti jiných přírodních tvorů, jako jsou Siléni, Satyrové, Panové nebo i ve společnosti bohů, často to byl Apollón, Dionýsos nebo Hermés či Artemis.

Byly obvykle panny, mnohé však měly potomky s bohy nebo lidmi. Dokonce nebyly všechny nesmrtelné. Byly přívětivé k lidem, jenom pohlední mladí muži mohli přijít k nehodě nebo dokonce k záhubě. Příkladem za mnohé je Hylás na výpravě Argonautů, Narkissos, Hermafrodítos.

Řekové i Římané přinášeli nymfám oběti, budovali jim oltáře i svatyně, a to v přírodě i ve městech. Někdy jim byly zasvěcovány také jeskyně. Byly jim prokazovány pocty.

Nymfy jsou nejpočetnější skupina polobohyň nebo nižších bohyň přírodních. Dělí se do skupin podle toho, kde žijí.

Najády jsou nymfy jezerní, říční, potoční, v horských bystřinách, pramenech a zřídlech; dávaly polím vláhu, zabezpečovaly úrodnost půdy. Najády minerálních pramenů měly léčebnou i věšteckou moc. Jejich osudy byly velice rozmanité, některé žily mezi bohy na Olympu, jiné na zemi se smrtelnými manžely, s nimiž musely snášet radosti i strasti pozemského života.

Byly věčně mladé a krásné, avšak nebyly nesmrtelné. Když vyschlo jejích zřídlo nebo pramen, umíraly s ním.

[editovat] Odraz v umění

Umělci všech dob je zobrazovali jako krásné mladé a veselé dívky, obvykle při tanci, prostovlasé a v lehkých řízách. Zobrazovány byly s oblibou na vázových malbách, reliéfech, sochány do kamene. Časté jsou mozaikové výzdoby lázní či fontán. Mořské nymfy byly vítaným námětem výzdoby vývěsních štítů přístavních hospod nebo také zdobily přídě lodí. Obvykle jsou vymalovány ve skupinkách, doplňujících různé bájné výjevy.