Saturn (planeta)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
_large.jpg/300px-Saturn_(planet)_large.jpg) Klikněte na obrázek pro popis |
|
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) |
|
|---|---|
| Velká poloosa | 1 426 725 413 km 9,537 070 32 AU |
| Obvod oběžné dráhy | 8,958 Tm 59,879 AU |
| Excentricita | 0,054 150 60 |
| Perihel | 1 349 467 375 km 9,020 632 24 AU |
| Afel | 1 503 983 449 km 10,053 508 40 AU |
| Perioda (oběžná doba) | 10 757,7365 (29,45 a) |
| Synodická perioda | 378,09 d |
| Orbitální rychlost - maximální - průměrná - minimální |
10,182 km/s 9,638 km/s 9,136 km/s |
| Sklon dráhy - k ekliptice - ke slunečnímu rovníku |
2,484 46° 5,51° |
| Délka vzestupného uzlu | 113,715 04° |
| Argument šířky perihelu | 338,716 90° |
| Počet přirozených satelitů |
60 potvrzených |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rovníkový průměr | 120 536 km (9,449 Zemí) |
| Polární průměr | 108 728 km (8,552 Zemí) |
| Zploštění | 0,097 96 |
| Povrch | 4,27×1010 km2 (83,703 Zemí) |
| Objem | 7,46×1014 km3 (688,79 Zemí) |
| Hmotnost | 5,6846×1026 kg (95,162 Zemí) |
| Průměrná hustota | 0,6873 g/cm3 |
| Gravitace na rovníku | 8,96 m/s2 (0,914 G) |
| Úniková rychlost | 35,49 km/s |
| Perioda rotace | 0,439 293 981 d (10 h 32 min 35 s)[1] |
| Rychlost rotace | 9,87 km/s = 35 500 km/h (na rovníku) |
| Sklon rotační osy | 26,73° |
| Rektascenze severního pólu |
40,59° (2 h 42 min 21 s) |
| Deklinace | 83,54° |
| Albedo | 0,47 |
| Teplota ve vrcholcích mraků | 93 K |
| Povrchová teplota - min - průměr - max |
82 K 143 K ? K |
| Charakteristiky atmosféry | |
| Atmosférický tlak | 140 kPa |
| Vodík | >93% |
| Hélium | >5% |
| Methan | 0,2% |
| Vodní páry | 0,1% |
| Amoniak | 0,01% |
| Ethan | 0,0005% |
| Fosfin | 0,0001% |
Saturn je šestou planetou sluneční soustavy, po Jupiteru druhou největší.
Obsah |
[editovat] Historie
Saturn je pozorovatelný pouhým okem. Lidé jej proto znali již od pravěku.
V roce 1610 se pozorováním Saturnu zabýval Galileo Galilei. Díky nedokonalé optice použitých dalekohledů neodhalil podstatu saturnových prstenců a pokládal je za dvě samostatná tělesa, doprovázející vlastní planetu. Teprve asi o 50 let později přinesl správné vysvětlení pozorovaných jevů holandský astronom, matematik a fyzik Christiaan Huygens a jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem.
Skutečnost, že pozorovaný prstenec se ve skutečnosti skládá z řady vzájemně oddělených prstenců zjistil jako první francouzský astronom Giovanni Domenico Cassini. Jím objevená mezera mezi prstenci se dodnes označuje termínem Cassiniho dělení.
Teprve v 19. století prokázal J. E. Keller, že jednotlivé prstence nejsou jednolité, ale skládají se z nesmírného počtu malých částic.
Současná astronomie čerpá většinu detailních znalostí o Saturnu ze snímků, pořízených sondou Pioneer 11, která prolétla v blízkosti Saturnu roku 1979. Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy Voyager 1 a 2, které snímkovaly Saturn v letech 1980 a 1981.
V roce 1997 odstartovala z kosmodromu na mysu Canaveral raketa Titan, nesoucí na palubě planetární sondu Cassini-Huygens. Tato sonda se skládá ze dvou částí, jedna z nich, sonda (Cassini), by měla obíhat minimálně 4 roky kolem planety, studovat magnetické pole Saturnu a fotografovat a spektroskopicky zkoumat planetu, její prstence a měsíce. Druhá část, sonda (Huygens), úspěšně přistála na Saturnově měsíci Titanu a odeslala na Zemi množství údajů o tomto zajímavém tělese.
[editovat] Prstence a měsíce
Saturnovy prstence mají celkový průměr 420 000 km, ale tlusté jsou jen několik málo set metrů. Jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů. Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Měsíc Pan obíhá v mezeře nazývané Enckeho dělení ve vnější části prstence A. Jiný měsíc Atlas obíhá na okraji prstence A, zatímco Prometheus a Pandora obíhají každý z jedné strany prstence F. Některé měsíce nalezneme na shodných drahách.
[editovat] Prstence
Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A, který má průměr téměř 275 000 km. Prstenec A je od nejširšího a nejjasnějšího prstence B oddělen tmavou mezerou širokou 4500 km zvanou Cassiniho dělení, která je viditelná v dalekohledu o průměru alespoň 7,5 cm. Následuje částečně průhledný prstenec C. Slabší prstence D a F leží uvnitř a vně viditelných prstenců. Jiné dva prstence G a E leží za prstencem F. V roce 2004 objevila sonda Cassini náznaky dalších prstenců, které dostaly předběžná označení R/2004 S1 a R/2004 S2.
[editovat] Měsíce
Doposud je známo 60 měsíců Saturnu[2]. Největší z nich je Titan o průměru 5150 km. Po Ganymedovi je druhým největším měsícem sluneční soustavy a je jediným měsícem s hustou atmosférou. Následuje výčet dalších velkých měsíců směrem od planety: Pan, Atlas, Pandora, Prometheus, Janus, Epimetheus, Mimas, Enceladus, Tethys, Calypso, Telesto, Dione, Helene, Rhea, Titan, Hyperion, Japetus, Phoebe.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ THAN, Ker. Length of Saturn's Day Revised [online]. 2007-09-06, [cit. 2007-10-01]. Dostupné online.
- ↑ http://www.astro.cz/clanek/2841
[editovat] Zajímavé webové stránky
| Sluneční soustava |
|---|
 |
| Slunce · Merkur · Venuše · Země · Mars · Ceres · Jupiter · Saturn · Uran · Neptun · Pluto · Eris |
| Planeta · Planetka· Trpasličí planeta · Měsíce: Měsíc · Marsovy · asteroidní · Jupiterovy · Saturnovy · Uranovy · Neptunovy · Plutovy · Eridin |
| planetky | Hlavní pás | meteoroidy | komety | Oortův oblak | Kuiperův pás | transneptunická tělesa | sluneční vítr |
