Komunikace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výraz komunikace je nejednoznačný. Může znamenat:
- Dorozumívání obecně - nejčastějším způsobem takové komunikace bývá lidská řeč a písmo popř. nonverbální komunikace (t.j. komunikace beze slov)
- pozemní komunikace - čili silnice, dálnice, chodníky, cyklostezky apod.
- obecně dopravní cestu, např. železnice, vodní cesta, letecká cesta
- Telekomunikace, starší obecné označení pro všechny metody elektronické komunikace
[editovat] Rozdělení komunikace
1) Verbální komunikace - slovní komunikace, tedy komunikace slovem či písmem
2) Neverbální komunikace neboli nonverbální komunikace - tedy komunikace beze slov.
Ta zahrnuje osobní mimosmyslové projevy a postoje, pomocí kterých předáváme informace o tom, jak vnímáme okolí. Většinou je tvořena mimosmyslově a také mimosmyslově bývá vnímána (poznáme lháře, agresivní postoje, ustrašený postoj, smutek v duši apod.). Lidskou mimikou se jako první zabýval Charles Darwin, který tvrdil, že emoce se u lidí projevují v obličeji. Později to bylo potvrzeno předními antropology a etology, kteří náhodně vybraným lidem z primitivních společenství postupně předkládali všelijaké fotografie rozličných lidí z různých vyspělých zemí celéího světa. Tito primitivní lidé t těchto fotografií prakticky okamžitě poznali náladu a emoce, které lidé zobrazení na fotografiích cítili v okamžiku, kdy byli fotografováni. Pro nonverbální komunikaci se také vžil nový odborný termín řeč těla.
3) Elektronická komunikace bývala označována také slovem telekomunikace - přes např. telefon, telegraf, dálnopis či nejmoderněji též po Internetu přes Icq, Skype, e-mail, sms…
Svět Internetu nám nabízí synchronní a asynchronní způsoby komunikace. Synchronní komunikaci umožňují různé nástroje, např. chat, VoIP telefonie případně Skype. Za asynchronní považujeme takové způsoby komunikace, při kterých není nutná okamžitá reakce, např. diskusní fóra a e-mail.
Další rozdělení:
1) Interpersonální komunikace - jeden člověk sděluje něco druhému člověku a střídají se role vyprávěče a posluchače
2) Skupinová komunikace - při skupinové komunikaci hovoří každý s každým a projevují se tam role jednotlivých členů. Mohou být formovány komunikační sítě – příkladem mohou být obrazce, které naznačují tok informací: hvězda, kruh, řetěz, či vidlice
3) Masová komunikace - jsou to např. televize, rozhlas, Internet, tisk…. Tato moderní informační média pak umožňují, aby komunikace zasáhla v krátké době velké množství lidí.
Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek. Pokud si nejste jisti, přidejte, prosíme, raději stránku na seznam.
