Rozhlas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Cizím slovem, které už ale v češtině značně zdomácnělo, se také rozhlas označuje výrazem rádio. Obvykle jako přenosové médium slouží vysokofrekvenční elektromagnetické (radiové) vlny, ale používají se i metalické linky (rozhlas po drátě, místní rozhlas) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu a vysíláním z družicových satelitů.
Slovem rádio se obvykle označuje jen soubor technických otázek s vysíláním spojených, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas. Název je pravděpodobně odvozen od slova radiace (záření) a má charakterizovat způsob, jakým se elektřina, sloužící k dopravování zpráv, rozvádí z vysílače.
Obsah |
[editovat] Princip
Přenášený zvuk se převádí na elektrické kmitočty nízkých frekvencí. Tento signál pro své nízké frekvence není schopen šíření na dálku elektromagnetickými vlnami, moduluje se tedy na kmitočty vyšších frekvencí, které se potom převádějí na elektromagnetické vlny pomocí vysílačů. Používají se dva základní druhy modulace: frekvenční (FM), kdy se v malém rozsahu mění kmitočet nosné vlny podle nízkofrekvenčního (NF) signálu a amplitudová, kdy se podle přenášeného NF signálu mění amplituda (velikost a tím intenzita) nosné vlny. V dnešní době jsou také pomocí družicového vysílání dostupná rádia které jsou přenášena přes družici a to ať klasickým analogovým způsobem pomocí FM modulace tak digitální rádia (ADR, DVB-S). Dle se rozvíjejí pozemní družicová rádia ať už podle standardu DAB nebo DVB-T.
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto rozhlasovými vysílači. Na shodném území současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty (frekvence) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá kmitočet, nebo také kanál a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice Český telekomunikační úřad.
[editovat] Rozhlasové stanice
V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou veřejnoprávní služby. Tuto veřejnou funkci zajišťuje Český rozhlas, Vinohradská 12, Praha 2 (tradiční a legendární sídlo Českého rozhlasu se nachází jen malý kousek nad Národním muzeem; obdobně je tomu i u televizního vysílání, které zajišťuje ze zákona České televize, to je také šířeno coby veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR, ta sídlí na pražských Kavčích Horách v Praze 4).
V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách totality měl stát monopol na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat licenci na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen vysílací kmitočet pro šíření vysílání.
V Česku vysílá velká řada (v převážné míře soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. Rádio Vysočina, Rádio Blaník nebo Helax). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. Impuls, Frekvence 1 či Evropa 2) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí Český rozhlas, britská BBC World Service a francouzské RFI (Radio France Internationale). Zvláštním druhem je Radio Proglas, což je nezisková křesťanská stanice.
[editovat] Historie
[editovat] Historie rozhlasové technologie
1873 - James Clerk Maxwell matematicky popsal princip šíření elektromagnetických vln
1876 - Heinrich Rudolf Hertz poprvé experimentálně prokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény
1895 - Alexander Štěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu coby antény
1896 - Guglielmo Marchese Marconi telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil uzemnění)
1906 - Valdemar Poulsen vyvinul telegraf pomocí netlumených kmitů, který vysílal morseovku na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
1907 - Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
1910 - Lee de Forest snímá zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově
20. a 30. léta - příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou
[editovat] Historie rozhlasového vysílání ve světě
- 1920 - rozhlas vysílá výsledky voleb amerického prezidenta
- 1922 - v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC
- 1923 - ve Kbelích dne 18.května začíná vysílat český rozhlas „Radiojournal“
[editovat] Rozhlas v českých zemích
Po složitých počátcích vysílání českého rozhlasu z vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s obtížnou finanční situací. Roku 1925 vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky (zpravodajství, hudba, umělecký program, divadelní představení, vysílání pro děti). Reportáž z VII. všesokolského sletu, která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. 3. října 1926 český rozhlas vysílal první sportovní reportáž v Evropě (fotbalové utkání Slavie a Hungarie). V témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z více vysílačů.
Ve 30. letech se už jedná o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která má u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházejí noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentuje s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařazuje vzdělávací pásma a školské vysílání.
V roce 1939, po obsazení nacisty, přišla tvrdá cenzura, která skončila až roku 1945. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.
Před rokem 1989 vysílala do komunistického Československa několik západních rozhlasových stanic, z nichž nejvýznamnější byly Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky nebo BBC, které byly pro řadu občanů zdrojem necenzurovaných informací. Z tohoto důvody byl také jejich signál rušen rušičkami.
Roku 1959 spuštěn druhý kanál. V 60. letech uvolnění a počátky stereofonního vysílání.
Srpen 1968, během invaze vojsk Varšavské smlouvy, bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k odporu. Následné tvrdé roky normalizace znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
Roku 1988 skončily rušičky svou činnost, rozhlas sehrál svou roli i při sametové revoluci. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce 1992 vstup soukromých rádií do éteru.
[editovat] Původ slova
Slovo rozhlas je velmi mladé. Vzniklo až v roce 1924, kdy Radiojournal vypsal soutěž na české pojmenování rádia. Slovo rozhlas použil poprvé redaktor Národních listů ve svém článku. Do té doby se používal termín radiožurnál.
