Vinohrady (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vinohrady část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Náměstí Míru |
|
 historický znak .svg/110px-Flag_of_Vinohrady_(Prague).svg.png) historická vlajka |
|
| kód katastrálního území: | 727164 |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| městský obvod: | Praha 2, Praha 3, Praha 10, drobné části Praha 1 a Praha 4 |
| počet územně tech. jednotek: | 5 |
| základní sídelní jednotky: | 24 |
| katastrální výměra: | 3,79 km² |
| obyvatel: | 53 927 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 14 229 obyv./km² |
Vinohrady jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území Prahy, východně od Nového Města.
Pod názvem Viničné Hory byly od roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849) samostatnou obcí, od roku 1867 přejmenovanou na Královské Vinohrady. Do roku 1875 zahrnovaly i území Žižkova. V letech 1879–1922 byly městem. Do roku 1949 byly samostatným městským obvodem Praha XII, v roce 1949 byly rozděleny mezi dva a od roku 1960 dokonce mezi pět obvodů, zároveň se jejich západní část stala centrem nového obvodu Praha 2. Od roku 1968 se jmenují pouze Vinohrady.
Obsah |
[editovat] Historie Vinohrad
Pod názvem Viničné Hory byly od roku 1788 samostatným územním celkem, od zavedení obecních samospráv v roce 1849 obcí. V roce 1867 byly přejmenovány na Královské Vinohrady (německy König. Weinberge). Vinohrady jsou pojmenovány podle středověkých vinic, které byly na jejich jihozápadních svazích za branami města nad Koňským trhem, dnešním Václavským náměstím. Jménem „Královské Vinohrady“ měla být zvěčněna zásluha českého krále Karla IV. o vznik zdejšího vinohradnictví.
V roce 1875 byla tato obec rozdělena na dvě obce s názvy Královské Vinohrady I. (pozdější Žižkov) a Královské Vinohrady II., které po r. 1877, kdy byl pro Královské Vinohrady I. přijat název Žižkov, dostaly původní název Královské Vinohrady a v r. 1879 byly povýšeny na královské město. V 19. století, až do rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918, se centralistická habsburská Vídeň bránila konkurenci rozkvétající Prahy zakládáním samostatných královských měst místo jejich spojení s ní – tak bylo založeno i Královské město Vinohrady.
Od poloviny 19. století se zde směrem od Národního muzea rozvíjela bytová výstavba vzmáhajících se středních a horních vrstev. Vinohrady rostly zejména od 80. let předminulého do 20. let minulého století, od kdy výstavba pokračovala dále na východ, na Ohradu a Malešice.
Královské Vinohrady se staly třetím největším městem v zemi, roce 1905 měly 66 550 obyvatel (z toho 4769 Němců), v roce 1913 měly přes 84 000 obyvatel, do roku 1922 k 90 000 obyvatel.
V byly 1922 byly přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k rozsáhlému přejmenování ulic, dřive pojmenovaných po významných českých osobnostech (např. Palackého, Brandlova, Komenského, Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech (Anglická, Americká, Jugoslávská, Bělehradská, Římská, Londýnská aj.).
V r. 1949 byla západní část Královských Vinohrad zahrnuta do obvodu Praha 2, velmi podobného dnešnímu obvodu a městské části Praha 2. Východní část Královských Vinohrad tvořila samostatný správní obvod Praha 12.
V r. 1960 zůstala část Královských Vinohrad západně od vodárny v obvodě Praha 2 (s Vyšehradem, částí Nuslí a Nového Města), východní část byla rozdělena mezi Prahu 3 (tvořenou Žižkovem a částí Strašnic) a Prahu 10 (jejímž centrem jsou Vršovice). Hranicí mezi Prahou 3 a Prahou 10 se stala Korunní a Šrobárova ulice. Drobné části území připadly i do obvodů Praha 1 (pruh mezi směry magistrály u horního konce Václavského náměstí, budovy Federálního shromáždění a Smetanova divadla, nyní Státní opery) a Praha 4 (okolí severní části Závišovy ulice, v trojúhelníku železničních tratí). Rozdělením mezi pět obvodů (a později i mezi pět stejnojmenných městských částí) drží Vinohrady absolutní rekord mezi pražskými čtvrtěmi. Žádná jiná není rozdělena mezi pět a dokonce ani mezi čtyři správní jednotky (pouze pět pražských katastrálních území je rozděleno vždy mezi tři městské části).
Snaha oprostit se od dobově ideologicky nežádoucích asociací vyústila v r. 1968 ke zrušení přívlastku Královské (neaktuálního už od vzniku Československa), k velké nelibosti vinohradských rodáků i ostatních obyvatel této čtvrti. Původní název zůstal dodnes zachován například v názvu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
V současné době hrozí, že v místních bytových domech dojde k prudkému nárůstu nájmů, způsobenému deregulací, Vinohrady jsou totiž luxusní lokalitou.
[editovat] Doprava
V roce 1897 byla na Vinohradech zavedena elektrická tramvaj na trati mezi Muzeem a Florou.
V letech 1978 a 1980 byly Vinohrady napojeny na síť metra (trasa A). V roce 1992 byl těsně u hranice Vinohrad vybudován Žižkovský vysílač.
Vinohrady jsou obslouženy linkami metra A a C, dále pak tramvajovou dopravou (linky 4, 6, 10, 11, 16, 22 a 23). Autobusová doprava je omezena, s výjimkou linek 134 a 135.
[editovat] Území Vinohrad, významné budovy a prostranství
Centrem Vinohrad je náměstí Míru, Vinohradská třída a park Riegrovy sady.
|
divadla:
doprava, infrastruktura, veřejné budovy:
nemocnice:
hřbitovy, krematoria:
kaple, kostely:
|
parky, zahrady:
soukromé domy, vily:
|
[editovat] Fotogalerie
 Náměstí Míru, vlevo Vinohradské divadlo, vpravo kostel sv. Ludmily |
 Korunní ulice s vinohradskou vodárnou |
 Kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad |
 Náměstí Jiřího z Poděbrad |
[editovat] Externí odkazy
- Vinohrady.cz - neoficiální stránky o Vinohradech (opět aktualizované)
