Zbraslav část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území:
připojení k Praze:	1974
městská část:	Praha-Zbraslav
správní obvod (pověřený úřad):	Praha 16
městský obvod:	Praha 5
počet územně tech. jednotek:	1
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra:	7,82 km²
obyvatel:	8 071 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění:	1 032 obyv./km²

Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Zbraslav (rozcestník).

Zbraslav je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde je i nádraží Praha-Zbraslav. Rozloha katastrálního území je 7,8209 km² a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Součástí území Zbraslavi jsou i odlehlejší osady, například Žabovřesky, Baně, Záběhlice a Strnady. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno Sídliště Zbraslav.

Praha-Zbraslav je od roku 1990 městská část tvořená katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.

[editovat] Historie

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech. Král Václav II. ve Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který to zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi jsou přístupné sbírky asijského umění Národní galerie v Praze.

[editovat] Galerie

Zbraslavský zámek	Památník obětem 1 světové války
Pamětní deska Jaromíra Vejvody	Pohled na Zbraslav od vyhlídkového altánu na kopci Závist

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Zbraslav

http://www.mc-zbraslav.cz – Oficiální web městské části
http://www.zbraslavhistorie.info – Soukromý web o historii městské části Zbraslav
http://www.zbraslav.info – Soukromý informační server o Zbraslavi

[editovat] Reference

Základní údaje na webu MV ČR

↑ Stavy a pohyb obyvatel podle městských částí od roku 1997 (Microsoft Excel), Český statistický úřad

	Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
	Praha – hlavní město České republiky
Praha 1 \| Praha 2 \| Praha 3 \| Praha 4, Praha-Kunratice \| Praha 5, Praha-Slivenec \| Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina \| Praha 7, Praha-Troja \| Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry \| Praha 9 \| Praha 10 \| Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice \| Praha 12, Praha-Libuš \| Praha 13, Praha-Řeporyje \| Praha 14, Praha-Dolní Počernice \| Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč \| Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence \| Praha 17, Praha-Zličín \| Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) \| Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice \| Praha 20 \| Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice \| Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice \| Benice \| Bohnice \| Braník \| Břevnov \| Březiněves \| Bubeneč \| Čakovice \| Černý Most \| Čimice \| Dejvice \| Dolní Chabry \| Dolní Měcholupy \| Dolní Počernice \| Dubeč \| Ďáblice \| Háje \| Hájek u Uhříněvsi \| Hloubětín \| Hlubočepy \| Hodkovičky \| Holešovice \| Holyně \| Horní Měcholupy \| Horní Počernice \| Hostavice \| Hostivař \| Hradčany \| Hrdlořezy \| Chodov \| Cholupice \| Jinonice \| Josefov \| Kamýk \| Karlín \| Kbely \| Klánovice \| Kobylisy \| Koloděje \| Kolovraty \| Komořany \| Košíře \| Královice \| Krč \| Křeslice \| Kunratice \| Kyje \| Lahovice \| Letňany \| Lhotka \| Libeň \| Liboc \| Libuš \| Lipany \| Lipence \| Lochkov \| Lysolaje \| Malá Chuchle \| Malá Strana \| Malešice \| Michle \| Miškovice \| Modřany \| Motol \| Nebušice \| Nedvězí u Říčan \| Nové Město \| Nusle \| Petrovice \| Písnice \| Pitkovice \| Podolí \| Prosek \| Přední Kopanina \| Radlice \| Radotín \| Ruzyně \| Řeporyje \| Řepy \| Satalice \| Sedlec \| Slivenec \| Smíchov \| Sobín \| Staré Město \| Stodůlky \| Strašnice \| Střešovice \| Střížkov \| Suchdol \| Šeberov \| Štěrboholy \| Točná \| Troja \| Třebonice \| Třeboradice \| Uhříněves \| Újezd nad Lesy \| Újezd u Průhonic \| Veleslavín \| Velká Chuchle \| Vinohrady \| Vinoř \| Vokovice \| Vršovice \| Vysočany \| Vyšehrad \| Záběhlice \| Zadní Kopanina \| Zbraslav \| Zličín \| Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.