Koloděje
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
městská část Praha-Koloděje |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| městský obvod: | Praha 9 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 21 |
| datum připojení k Praze: | 1974 |
| katastrální výměra: | 3,75 km² |
| obyvatel: | 1 225 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 327 obyv./ km² |
| počet základních sídelních jednotek: | |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| poštovní směrovací číslo: | 190 16 |
| adresa úřadu městské části: | K jízdárně 9, 190 16, Praha 9 |
| starosta / starostka: | Mgr. Zdeněk Kovář |
Koloděje (2. p. Koloděj) jsou bývalou obcí, nyní katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Koloděje. Jádro zástavby Kolodějí má původní charakter vesnice, významným objektem je přilehlý zámek s oborou.
Je zde evidováno 40 ulic a 400 adres. Žije zde 1225 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
Počátky Koloděj jsou spojovány se vznikem nové cesty z Prahy na východ (moravské cesty) po opevnění Starého Města pražského po roce 1230, v době Václava I. Bylo zde jedno z mála míst vhodných pro přechod Rokytky. Ves měla název podle kolářů (kolodějů), kteří se usadili u brodu a živili se opravami vozů. Od brodu vedla cesta dále na východ několika paralelními vyježděnými úvozy do kopce. Nejstarší dochovaná zmínka o tvrzi v Kolodějích je z roku 1346. [1] Osada je pravděpodobně starší.
Funkci hlavní cesty však brzy (není přesně známo kdy) převzala silnice přes Běchovice a Úvaly (tzv. českobrodská, vídeňská, jihlavská, kolínská), které tehdy také patřila do kolodějského panství.
Les Vidrholec zasahoval ještě v 17. století až ke Kolodějům a patřil k jejich panství. Celá oblast byla po staletí ohrožována lapky a loupežníky a stala se tím příslovečnou. Již roku 1142 nechal kníže Vladislav po svém nastoupení na trůn les od loupežníků vyčistit. Katovské a soudní knihy okolních měst od 16. století obsahují množství záznamů o popravách lupičů z Vidrholce, mnozí odsouzení měli za sebou několik desítek loupeží. V 16. a 17. století musel majitel panství na příkaz komorního soudu stromy a křoviny na dostřel od císařské silnice z bezpečnostních důvodů vysekávat. Tuto historickou etapu zakončila až výstavba železnice v letech 1840–1845.
V období kolem 17. století měla ves faru a kostel (Povýšení svatého Kříže), 11 poddanských usedlostí, 1 ovčín a 1 mlýn.
Na počátku 18. století v souvislosti s přestavbou zámku byla přirozená sídelní struktura vsi ovlivněna záměrnými přestavbami, které umožnily zahuštění zástavby. Během 18. století vzniklo v obci dalších 10 poddanských hospodářských usedlostí, zčásti i dělením původních, počet domů se tak zvýšil na 30. Tento trend pokračoval i v 19. století. Roku 1797 byly postaveny dřevěné chalupy v dolní části Kuťat.
Ve 20. století se jádro obce přemístilo do horní části obce, s jejímž rozvojem počítala již přestavba na počátku 18. století.
V roce 1974 byly Koloděje připojeny k hlavnímu městu Praze.
[editovat] Kolodějský hrad a zámek
- Podrobnější informace naleznete v článcích Kolodějský zámek a Kolodějská obora.
Značnou část území Kolodějí zaujímá na jihovýchodě, mezi Koloději a Hájkem, Kolodějská obora, v jejíž vstupní části ve směru od vsi vévodí Kolodějský zámek. Obora a zámek byly dvakrát konfiskovány: poprvé Lichtenštejnům československou první republikou, podruhé komunistickým Československem, a pokaždé pak sloužily k reprezentativním účelům vlády. Jedná se o jejich navrácení rodině Kumperů, která je koupila v roce 1937.
Kolodějský hrad byl ve druhé polovině 16. století přestavěn na zámek, který však stále měl původní výraznou vysokou okrouhlou věž. Jan Adam Ondřej z Lichtenštejnu v letech 1706–1712 zahájil další přestavbu. V roce 1806 prošel zámek další přestavbou, při níž zámek přišel o hradní věž.
Po konfiskaci zámku Lichtenštejnům v něm v roce 1919 občas pobýval T. G. Masaryk, než přesídlil do Lán. V letech 1937–1946 zámek vlastnil Antonín Krumpera, ředitel Waltrovky.
V roce 1947 převzalo zámek ministerstvo vnitra a zřídilo v něm školu Sboru národní bezpečnosti. V roce 1948 byl zámek vládou předán k užívání prezidentu Klementovi Gottwaldovi, kterému při té příležitosti 2. července 1948 bylo uděleno čestné občanství Koloděj. Gottwald však, podobně jako předtím Masaryk, brzy nato přesídlil do Lán a v kolodějském zámku byla obnovena vyšší politická škola Sboru národní bezpečnosti. Z roku 1955 se dochovaly doklady, že se ze zámku odstěhovala Pohraniční stráž. Od roku 1993 zámek používá k reprezentačním účelům Vláda České republiky.
[editovat] Území
Kolodějskou oborou protéká říčka Rokytka, v oboře na ní leží rybník V Oboře. Rokytka zde tvoří okraj Pražské pánve.
Historicky bývalo centrum vsi u brodu přes Rokytku. Dnes je přirozeným centrem městské části autobusová otočka u kostela Povýšení svatého Kříže na jihu zástavby, vzdálená asi 400 m východně od zámku a obory.
Koloděje sousedí s městskými částmi Praha 21 (k. ú. Újezd nad Lesy), Praha-Běchovice (k. ú. Běchovice), Praha-Dubeč (k. ú. Dubeč) a Praha 22 (k. ú. Hájek u Uhříněvsi) a s obcí Sibřina, zejména s novou zástavbou vyrůstající severně od sibřinské osady Stupice.
[editovat] Doprava
Z Kolodějí vedou silnice (respektive místní komunikace silničního charakteru) do sousedních vesnic a čtvrtí. Ulice K Dubči vede k Dubči, ulice K Sibřině vede k Sibřině a na kraji Kolodějí z ní odbočuje silnička do Stupice, ulice V lipách vede do Újezda nad Lesy a ulice K Běchovicům vede k Běchovicům.
Ve všech těchto čtyřech hlavních směrech jezdí linková autobusová doprava Pražské integrované dopravy. Přes Dubeč jezdí celotýdenně autobusové linky ke stanici metra Depo Hostivař (zejména tradiční linka 229). Linka do Újezda nad Lesy umožňuje zejména návaznost na železniční stanici Praha-Klánovice, ale pokračuje až ke stanici metra Černý Most.
[editovat] Turistika
Kolodějemi prochází od Stupice k Újezdu okružní cyklistická trasa Pražské kolo (č. 8100, nově A50). Trasa do Dubče má být v novém pražském systému cyklotras označena A248 a na západním okraji Kolodějí z ní má do Běchovic odbočovat trasa A247.
Ve směru od Uhříněvsi a Královic, podél východního okraje obory a k Běchovicům, prochází červeně značená pěší turistická trasa č. 0008.
[editovat] Znak a prapor
V minulosti jakožto pouhá vesnice neměly Koloděje na vlastní symboly nárok. Znak a prapor navržený obcí jim byly uděleny až v roce 1994.
V heraldicky pravé (t. j. levé) polovině štítu je znak Prahy, v levé polovině je v zeleném poli zlaté kolo se dvanácti špicemi s oddělenou horní loukotí. V patě štítu je modré vlnité břevno stříbrně lemované. Prapor má zelený list, na němž je žluté kolo z kolodějského znaku.
[editovat] Reference
- ↑ Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998, ISBN 80-7185-143-4, str. 522
[editovat] Externí odkazy a literatura
- Základní škola Koloděje
- Městská část Praha-Koloděje, web městské části
- MČ Praha-Koloděje na portálu veřejné správy
- Z historie Koloděj
- Jan Vinař: Kapitoly z dějin Koloděj, El Consult, 2000, ISBN 80-902076-2-6, vydáno s podporou grantu hlavního města Prahy, Místního úřadu v Kolodějích a Úřadu vlády České republiky
