Šeberov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
městská část Praha-Šeberov |
|
---|---|
základní data | |
kraj a obec: | hlavní město Praha |
městský obvod: | Praha 4 |
správní obvod (pověřený úřad): | Praha 11 |
datum připojení k Praze: | 1974 |
katastrální výměra: | 4,99 km² |
obyvatel: | 2 473 (16. 10. 2006) |
hustota zalidnění: | 496 obyv./ km² |
počet základních sídelních jednotek: | |
zeměpisná šířka: | |
zeměpisná délka: | |
poštovní směrovací číslo: | 149 00 |
adresa úřadu městské části: | K Hrnčířům 160, 149 00, Praha 4 |
starosta / starostka: | Ing. Petra Venturová (SNK, Pro lepší obec) |
Praha-Šeberov je dnes samostatnou městskou částí hlavního města Prahy. Je tvořen katastrálním územím Šeberov. Nachází se v městském obvodu Praha 4 a přenesenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11 v rámci stejnojmenného správního obvodu, do nějž spadají ještě Háje, Chodov, Křeslice a Újezd u Průhonic. Obec byla ku Praze připojena k 1. červenci 1974 z okresu Praha-západ.
Obec se skládá ze dvou původních sídel - Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu. Tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou, ale při dosavadním tempu výstavby k tomu může brzy dojít.
Počet obyvatel Šeberova se prudce zvýšil v posledních letech, vlivem bouřlivé výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.
Obsah |
[editovat] Historie a zástavba Šeberova
Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412.
Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.
V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti.
Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec naštěstí nedošlo.
V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.
[editovat] Památky
- Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Prokopa (Praha, Hrnčíře).
Prakticky jedinou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století.
[editovat] Služby
V dnešním Šeberově najdeme základní školu, stanici městské policie, lékárnu, obchody s potravinami. Vzhledem k tomu, že na území Šeberova probíhá bouřlivá výstavba, můžeme očekávat s růstem obyvatel i zlepšování služeb.
[editovat] Doprava
V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.
V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.
Městskou hromadnou dopravu zajišťuje autobusová linka 165, která z Hájů a Chodova pokračuje přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany, Zbraslav a Radotín. Velmi důležité pro spojení s metrem jsou kromě linky 165 také příměstské linky od stanice metra Opatov, které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.
Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).
V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýzamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.