Chodov (Praha)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Chodov část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Gotická Chodovská tvrz je nejvýznamnější památka celého Chodova i Prahy 11. |
|
| kód katastrálního území: | 72822 |
| připojení k Praze: | 1968 |
| městská část: | Praha 11 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 11 |
| městský obvod: | Praha 4 |
| počet územně tech. jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 5 |
| katastrální výměra: | 7,43 km² |
| obyvatel: | 57 324 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 7 715 obyv./km² |
| zeměpisná šířka: | 50°01’53’’ |
| zeměpisná délka: | 14°29’30’’ |
| poštovní směrovací číslo: | 148 00, 149 00 |
Chodov je dnes čtvrtí hlavního města Prahy, nacházející se na území městské části Praha 11, kterou společně s Hájemi tvoří. Dříve samostatná a svébytná obec byla k Praze připojena v roce 1968. Od té doby se počet obyvatel vlivem výstavby komplexu sídliště Jižní Město zvýšil skoro třicetinásobně. Hustota zalidnění na Chodově dosahuje 7 753 obyvatel/km². Počet obyvatel Chodova nyní po obrovských přírůstcích v 70. a 80. letech 20. století stagnuje.
Obsah |
[editovat] Historie
Vesnice Chodov je poprvé připomínána v roce 1185, kdy byla majetkem vyšehradské kapituly. Nejstarší (a jednou z mála) staveb, která se z původní vesnice zachovala je Chodovská tvrz, která vznikla v polovině 13. století jako gotická vodní tvrz kruhového půdorysu.
Obec Chodov měla začátkem 20. století 1328 obyvatel, do kterých se počítali také obyvatelé osad Litochleby, Šeberov, Hrnčíře a Chodovec (Šeberov a Hrnčíře se v roce 1909 oddělily). V období první republiky byla na chodovském území vystavěna vilová čtvrť, dnešní starý Chodov. Po roce 1971 se začalo stavět sídliště Jižní Město ve směru od východu k západu (tedy od Hájů k Chodovu), na chodovský katastr se ale stavba dostala až kolem roku 1974. Od té doby se až do roku 1991 stavěla velká sídliště, ve kterých dnes bydlí většina obyvatel Chodova. Pro srovnání, Chodov má dnes podobný počet obyvatel jako například Karlovy Vary nebo Opava.
[editovat] Služby, doprava a zaměstnání
Dříve katastrofální úroveň služeb na Chodově se postupně zlepšuje. Na Chodově existuje 7 základních škol, působí zde 2 gymnázia a pobočky zde mají i jiné střední školy (učiliště, střední odborné školy…). Obchodů na Chodově přibývá, zlepšuje se (až na výjimky) jejich kvalita a vybavenost. Najdeme zde 7 supermarketů (Billa, Albert, Plus) a mnoho menších obchodů s potravinami. Dne 9. listopadu 2005 bylo u stanice metra Chodov otevřeno rozlehlé Centrum Chodov s hypermarketem a mnoha dalšími obchody.
Na Chodově jsou také drogerie, lékárny, obchody s oděvy, botami a tržnice. Zdravotnictví je zastoupeno dvěma poliklinikami (Opatovská a Šustova). Nechybí ani veterinární ošetřovna. Z hlediska kulturního na Chodově najdeme 4 kulturní domy (KD Opatov, Klubka, Chodovská tvrz a KC Zahrada). Kino zatím chybí, to je ale na velmi blízkých Hájích a i tento „problém“ má být napraven při plánované dostavbě Centra Chodov. Dopravu dokonale zajišťuje linka C, které bylo na Chodov prodlouženo dne 7. listopadu 1980.
Na území Chodova jsou tři stanice metra: Roztyly, Chodov a Opatov. Vhodně ho doplňují autobusové linky ve směru Podolí (118), Braník (121,170,203),Krč (118,121,170,203) Bohnice (177), Kobylisy (177,136) Strašnice (154,271),Horní Měcholupy, Hostivař a Petrovice (154,212,271), Šeberov, Kunratice, Písnice, Libuš, Modřany, Komořany, Zbraslav a Radotín (165) Záběhlice (118,136,170,203) Žižkov (213,136), Malešice (177,212), Lhotka (170,203), Vršovice (136,213,260). Na Roztylech je autobusové nádraží pro dálkovou dopravu, na Opatově významný terminál příměstských autobusů. Chodov je napojen na silniční síť prostřednictvím Chodovské radiály a dálnice D1.
Pracovní příležitosti jsou na Chodově zejména v obchodu, průmyslová výroba má pouze okrajový význam (např. betonárka u dálnice). U stanice metra Chodov vyrostl zajímavě architektonicky řešený soubor kancelářských budov The Park, v němž sídlí řada velkých mezinárodních společností. U stanice metra Roztyly sídlí firmy T-Mobile a OBI. Usídlením řady těchto významných společností na Chodově se dostala Praha 11 na první místo v Česku z hlediska průměrného platu (tento údaj je však statisticky zkreslující, neboť jsou započítáni zaměstnanci dané firmy v celé republice).
[editovat] Sport
Největší tělovýchovnou jednotou, která zde působí je TJ Chodov Jižní Město. Její zázemí tvoří komplex sportovní haly a hotelu, areál fotbalového hřiště se sociálním zázemím, areál v prostoru ZŠ Pošepného náměstí s fotbalovým hřištěm regulérních soutěžních rozměrů s umělým povrchem, který je majetkem městské části(?) ve správě TJ Chodov. V těchto prostorách zajišťuje TJ Chodov chod oddílů fotbalu, házené, florbalu, moderní gymnastiky, volejbalu a několika dalších menších oddílů. ZŠ Pošepného náměstí se stala domovským zázemím oddílu orientačního běhu TJ Praga.
Dnes malou, avšak historicky významnou jednotou je Sokol Chodov. Úspěšným jednooborovým sportovním klubem, který na území působí je TTC Elizza (stolní tenis). V areálu ZŠ Mikulova má fotbalové hřiště mladý agilní klub FC Inferno. Při ZŠ Campanus na Jírovcově náměstí působí řadu let SK Dvojka orientovaný na atletiku žen a dívek, úspěšně si vedou basketbalová družstva, která fungují přímo při této škole.
Zázemí na Chodově mají také lakros klub Jižní Město, SK Jižní Město, tenisový klub Jonathan, florbalový klub Draci, interkrosový oddíl Ontario, týmy malého fotbalu (futsalu), školy a oddíly bojových sportů působící v tělocvičnách základních škol.
[editovat] Neoficiální dělení a sousedé Chodova
Chodov je možno rozdělit na tyto části: Opatov - sídliště jižně od Centrálního parku, vymezené dálnicí a hranicí s Újezdem a Hájemi. V tomto sídlišti najdeme například velké hotely Sandra a Opatov a jediný chodovský hřbitov.
Dále jsou to Litochleby, které jsou vymezeny ulicemi Mírového hnutí a Türkova, Centrálním parkem a hranicemi s Hájemi a Hostivaří. V Litochlebech najdeme jednak velké sídliště, ale také domky okolo ulic Květnového vítězství a Ke stáčírně. Najdeme zde také starou chodovskou školu z roku 1905. Starý Chodov je největší soustředěná zástavba vilek mezi Türkovou ulicí a dálnicí. Počítáme do něj i Chodovskou tvrz. Na Starém Chodově je i kostel a právě hlavně tam bydlí původní obyvatelé Chodova. Mezi ulicemi Roztylská a U Kunratického lesa najdeme nejstarší část Sídliště Jižní město II - sídliště černé a hnědé, v této oblasti je stanice metra Chodov a staveniště Centra Chodov. Mezi Kunratickým lesem a ulicemi Ryšavého a U Kunratického lesa jsou sídliště červené a zelené s hotelem Globus.
Mezi dálnicí a Ryšavého ulicí jsou Roztyly - menší sídliště a řadovky, u stanice metra Roztyly je OBI a sídlo T-mobilu. Nejméně lidnatou částí Chodova je mezi dálnicí a hranicemi Hostivaře a Záběhlic Chodovec. Zde najdeme zatím nejvíce administrativních budov, Baumax a architektonicky zajímavý komplex budov Národního archivu a Městského archivu z roku 1994. Na Chodovci je hotel Košík, u něj malé panelové sídliště a nové a odlehlejší sídliště Kulatý Chodovec. Chodov tedy sousedí (proti směru hodinových ručiček) se Záběhlicemi, Michlí, Kunraticemi, Šeberovem, Újezdem, Hájemi a Hostivaří.
