Holešovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Holešovice část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
|
|
.jpg/90px-Praha_7_(znak).jpg) historický znak  historická vlajka |
|
| kód katastrálního území: | 730122 |
| připojení k Praze: | 1884 |
| městská část: | Praha 7, nepatrná část Praha 1 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 7, nepatrná část Praha 1 |
| městský obvod: | Praha 7, nepatrná část Praha 1 |
| počet územně tech. jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 17 |
| katastrální výměra: | 4,69 km² |
| obyvatel: | 35 111 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 7 481 obyv./km² |
Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny) byly připojeny k Praze roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu, k Holešovicím patří Bubny a na návrší čtvrť Letná.
Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží Vltavy mezi Čechovým mostem a ulicí U plovárny s kaplí svaté Máří Magdaleny) náleží k městské části Praha 1.
Obsah |
[editovat] Historie
První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně nevelká zemědělská osada v místech dnešního Nádraží Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice[1]), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy Letná–Výstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a 8. listopadu 1884[2] byly Holešovice-Bubny jako VII. městská část připojeny k Praze. Roku 1930 byl otevřen Libeňský most, který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku 1927 a Veletržního paláce na konci 30. let.
Teprve reformou pražských obvodů v dubnu 1960 byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť severojižní magistrála vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V listopadu 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce[3] odvádějící nákladní dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova).
Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.
| Rok | Obyvatel | Pořadí* |
|---|---|---|
| 1869 | 3 094 | 12 |
| 1880 | 17 357 | 6 |
| 1890 | 22 131 | 6 |
| 1900 | 30 814 | 6 |
| 1910 | 39 727 | 5 |
| 1921 | 46 335 | 5 |
| 1930 | 59 150 | 5 |
| 1950 | 60 945 | 6 |
| 1961 | 63 809 | 4 |
| 1970 | 56 960 | 3 |
| 1980 | 46 489 | 7 |
| 1991 | 38 300 | 8 |
| 2001 | 34 143 | 8 |
| *mezi katastrálními územími patřícími dnes k Praze |
||
Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Maják–Lighthouse jako první krok k zástavbě území přístavu;[4] rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny.
[editovat] Zajímavá místa
Veletržní palác slouží od rekonstrukce v 90. letech pro sbírky moderního umění Národní galerie.
Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína z Padovy.
Nejvýznamnějším areálem se vztahem k Holešovicím je Výstaviště (za socialismu Park kultury a oddechu Julia Fučíka). Celý jeho areál sice patří do katastrálního území Bubenče, ale kvůli těsné vazbě k Holešovicím není součástí městské části Praha 6 jako většina Bubenče, ale městské části Praha 7, kterou lze považovat za živou administrativní formu Holešovic. Výstaviště bylo postaveno na kraji parku Stromovka (Královská obora) pro Zemskou výstavu v roce 1891. Nachází se v něm mj. muzikálová divadla Goja Music Hall (dříve Pyramida) a Spirála a na okraji výstaviště multifunkční hala Aréna HC Sparta Praha (dříve T-Mobile Arena).
Další muzikálové divadlo Milénium vzniklo na východním okraji Pražské tržnice.
[editovat] Doprava
Holešovice jsou obsluhovány dvěma již zmíněnými stanicemi metra a tramvajemi: nejdůležitější přestupní stanice jsou Vltavská (odkud vede trať přes Hlávkův most na Těšnov) a nad ní Strossmayerovo náměstí (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po tramvajovém mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží tramvajová smyčka; od srpna 1978 byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 je zde konečná linky 5.[5] Návrh prodloužit koleje ke Šlechtově restauraci v březnu 2005 se setkal s negativní reakcí obyvatel.
U stanice metra Nádraží Holešovice jsou stanoviště autobusů: do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu v červnu 2004 to byla nejdůležitější konečná linek MHD na sever města. Na území Holešovic je jediná další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy – dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží autobusů PID do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech.[6] Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární.
V železniční dopravě je nejvýznamnější nádraží Praha-Holešovice pro mezinárodní expresy z Německa přes Kralupy nad Vltavou a Děčín, které dále pokračují po přeložce buď na Hlavní nádraží, nebo přes nádraží Praha-Libeň dále na východ republiky. Lokální dopravě po Negrelliho viaduktu na Masarykovo nádraží slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati.
[editovat] Poznámky a reference
- ↑ Pražská tržnice
- ↑ Praha – popis města – Holešovice-Bubny, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
- ↑ Holešovická přeložka SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
- ↑ V holešovickém přístavu vznikne nová čtvrť (estav.cz)
- ↑ Smyčka Výstaviště (prazsketramvaje.cz)
- ↑ Autobusové stanoviště Praha-Holešovice
[editovat] Externí odkazy
- Václav Kostlán: Holešovice – povídání o holešovických ulicích a domech
- Místopisné informace na stránkách MVČR
- Praha – popis města – Holešovice-Bubny, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
- Praha – Praha VII – Holešovice-Bubny, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
