Střešovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Střešovice část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Střešovičky (Na Kocourkách) |
|
| kód katastrálního území: | 729302 |
| připojení k Praze: | 1922 |
| městská část: | Praha 6 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 6 |
| městský obvod: | Praha 6 |
| počet územně tech. jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 1,55 km² |
| obyvatel: | 6 833 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 408 obyv./km² |
| zeměpisná šířka: | 50° 5' 30.93" |
| zeměpisná délka: | 14° 22' 41.21" |
| poštovní směrovací číslo: | 160 00, 162 00, 169 00 |
Střešovice je katastrální území a historická čtvrť, dnes součást městské části Praha 6. Střešovice se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě Dejvice, Břevnov, Veleslavín a Hradčany.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Základní shrnutí
[1][2] Střešovice (také Třešovice) vznikly v 10. či 11. století na území, které bylo již od 3. tisíciletí př. Kr. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r.1143, kdy byla darována Strahovskému klášteru, a přes dočasná vyvlastnění v době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera v podstatě až do 20. století. Střešovice tvořily hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na Strahově, které byly připojeny k Břevnovu až roku 1922 za vzniku Velké Prahy.
[editovat] 15. - 18. století
Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil dvorec č.p. 8, připomínaný již od 15. století, a skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V roce 1756 dal Strahovský klášter postavit na vinici Andělce stejnojmenný dvorec, kam se přemístilo centrum klášterního hospodářství z dvorce č.p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple zasvěcená p. Marii - královně andělů. V roce 1771 mají Střešovice (Třešovice) celkem 14 domů a rozkládají se stále v původním prostoru osídleném již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic v této době má přímou kontinuitu s osadou z 10. století.
[editovat] 18. (konec) - 19. století
K velké nové výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu 18. a 19. století. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci. Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod pískovcovým prahem na severní straně návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší zástavba na jižním svahu nazývaná Malými Střešovicemi (Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice Na Kocource. Jádro obce na severní straně svahu se nazývalo, nazývá Velkými Střešovicemi. V roce 1850 je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů a 1069 obyvatel. Roku 1855 je ve Střešovicích založena škola, která již v roce 1910 dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny 19. století se výstavba ve Střešovicích s rozvojem Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje. Roku 1890 až 1891 jsou na hřebeni střešovického kopce vybudovány kostel sv. Norberta v novorománském slohu, fara a v dnešní ulici Nad hradním vodojemem zvonička. V téže době jsou též přečíslovány všechny domy a fara získává č.p. 2. V r. 1904 je postaven dům Norbertinum s mateřskou školou a jeslemi.[3]
[editovat] 20. století
V r.1900 byly Střešovice (Třešovice) s 2500 obyvateli, opukou, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. V r.1922 byly Střešovice s 3879 obyvateli a 254 domy připojeny k Praze jako součást Prahy XVIII. Následně přichází do Střešovic, jako do součásti hlavního města, velký stavební růst. Již v roce 1922 vzniká první část moderní vilové čtvrti Vořechovky (Ořechovky), v místech dřívější Bořkovy zahrady. Moderní výstavba pokračuje i v dalších letech 20. století a to nejen v oblasti Vořechovky, ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí. V r.1949 byla jedna část k.ú. Střešovice začleněna k obvodu Praha 5 (s Břevnovem a s částí Liboce), druhá část k Praze 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Veleslavínem, Vokovicemi a s částí Bubenče, Holešovic, Hradčan a Liboce). V r.1960 se celé k.ú. Střešovice stalo součástí nového obvodu Praha 6 a v roce 1990 se stalo součástí městské části Praha 6.
[editovat] Novodobé zásahy ve Starých Střešovicích
[4] Staré Střešovice jakožto soubor historicky cenných dělnických domků na severním svahu střešovického kopce nebyly až do roku 2003 vyhlášeny památkovou zónou. To se podařilo až právě roku 2003.
Na konci osmdesátých let (poprvé roku 1986) zde probíhalo rozsáhlé vystěhovávání původního obyvatelstva a celý komplex měl být srovnán se zemí kvůli výstavbě diplomatické čtvrti zemí Jižní Ameriky. Některé objekty skutečně se zemí zbourány byly (například vyhlášený hostinec U Zvoničky), avšak s příchodem Sametové revoluce v roce 1989 se veškeré plány na výstavbu diplomatické čtvrti zastavily a demolice dalších domků skončila. Ze Starých Střešovic se však již stihla stát z velké části vybydlená a chátrající čtvrť.
V roce 1995 původní vlastníci vyhráli soud s pražským magistrátem a mohli zpět odkoupit své nemovitosti, které byli nuceni prodat pod nátlakem koncem 80. let. Vyvlastněné nemovitosti, o které se nepřihlásili původní majitelé, začíná magistrát rozprodávat ve veřejných obálkových soutěžích. Zároveň zde v tomto roce začínají růst první nové domy, které nerespektují původní historickou zástavbu a prolamují dřívější výškové a objemové standarty.
V letech 1997 a 1998 je postupně ustanoveno Občanské sdružení Staré Střešovice, které si dává za cíl obnovu zdevastované zvoničky a také začíná fungovat v pozdějších letech kontroverzní Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích. Ten se svým názvem snažil navázat na stejnojmenný spolek vzniklý ve Střešovicích v roce 1912, který zde pořádal hudební průvody a taneční zábavy. Nově vzniklý spolek si pak dával za cíl obnovení společenského života ve Starých Střešovicích a přispění k zachování historických hodnot unikátního urbanistického souboru formou alternativních kulturních programů.[5]
Spolek Medáků obsazuje ve Starých Střešovicích tři zdevastované domky (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946), které však nevlastní a využívá je tudíž nelegálně (tzv. Squat). Spolek se snažil v následujících letech tyto domky zčásti rekonstruovat a provozovat zde svou kulturní činnost (pořádání koncertů, divadel a výtvarných dílen). Taktéž se zasazoval o zařazení některých objektů ve Starých Střešovicích mezi kulturní památky a o zrealizování svého projektu Alternativa pro Staré Střešovice.[6]
Mezi lety 2000 a 2003 však přicházejí komplikované spory s vlastníkem nelegálně obsazených objektů (městskou částí Praha 6). V těchto sporech se jedná především o budoucnosti daných třech objektů a případném zlegalizování pobytu Dobročinného spolku Medáků v nich.[7] Nakonec je rozhodnuto o vypsání výběrového řízení na pronájem daných tří domků (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946).
Ve výběrovém řízení získá Dobročinný spolek Medáků pronájem jednoho domku. Spolek Medáků však toto výběrové řízení odmítne respektovat a argumentuje tím, že mu pouze jeden domek na provozování kulturní činnosti nestačí. Nadále tak neoprávněně obývá i objekty, které již ve výběrovém řízení připadly jiným zájemcům.[8] V neprospěch Spolku Medáků rozhodl i Městský soud v Praze a nakonec je za účasti policie 25. 7. 2003 vystěhován.[9]
Tím je tento dlouholetý spor v podstatě ukončen a může být připravována plánovaná rekonstrukce daných domků.
[10] V roce 2003 se Staré Střešovice stávají novou městskou památkovou zónou. Bohužel však již zde z velké části není zachován původní charakter čtvrti, který zde ještě v 70. letech 20. století byl. Taktéž tu je již postaveno mnoho novostaveb, které nerespektují původní historickou zástavbu. Přesto se zde stále mnoho cenných historických příměstských domků nalézá.
O rok později (2004) jsou za městskou památkovou zónu prohlášeny i Malé Střešovice na jižní straně střešovického kopce. Zástavba Malých Střešovic (Střešoviček) se rozkládá na podstatně menším prostoru než Staré Střešovice, ale zároveň nebyla skoro vůbec narušena novodobou výstavbou, a je proto výrazně ucelenější.
[editovat] Etymologie
K roku 993 zaznamenáno spojení „apud villam Tressowicz“, od r. 1845 - „Střešovice“. Předpokládá se, že původním názvem byly (navzdory nejstarším zápisům) "Střešovice nebo Střiešovice" = "ves lidí Střešových či Střiešových" od osobního jména „Střeš“ nebo „Střieša“ domáckého tvaru pro jméno „Střezivoj“ nebo „Střezimír“. Ale možný je i zcela jiný výklad, tento není naprosto jednoznačně prokázaný.
[editovat] Lokální části Střešovic
- Staré Střešovice (Velké Střešovice) jsou částí Střešovic, která leží na severním svahu střešovického kopce. Rozkládají se především podél ulic Nad Hradním vodojemem a Starostřešovická. Nacházejí se zde cenné památkově chráněné dělnické domky a zvonička. Tato oblast byla také velmi medializováno koncem 90. let 20. století díky působení Dobročinného spolku Medáků
- Střešovičky (Malé Střešovice) se rozkládají oproti Starým Střešovicím na jižním svahu střešovického kopce, na jehož vrcholu se nalézá kostel sv. Norberta a kostel ČCE. Ve Střešovičkách se stejně jako ve Starých Střešovicích nalézá stará vesnická zástavba dělnických domků, která je vyhlášena památkovou zónou. Zdejší památková zóna se rozkládá především kolem ulice Na Kocourkách. Historická zástavba je zde zachovalejší a ucelenější nežli ve Starých Střešovicích.
- Ořechovka je vilovou čtvrtí stavěnou v první polovině 20. století ležící na místě původní Bořkovy zahrady. Je postavena podle projektu tzv. zahradního města od Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. Je zde velmi patrná inspirace anglickou architekturou té doby. Centrem celé vilové čtvrti je Macharovo náměstí s budovou Kina Ořechovka.
- Baterie jsou stejně jako Ořechovka vilovou čtvrtí. Rozkládají se na pomezí Střešovic a Břevnova. Prostor Baterií je dobře ohraničen z jihu ulicí Na Bateriích, na severu se nacházejí Střešovické skály, na západě se rozkládá rozlehlý areál ÚVN a na východě je vilová čtvrť Baterie ukončena Náměstím před Bateriemi s parkem a kostelem ČCE
- Další lokality jsou ve Střešovicích nazývány podle starých usedlostí, které v těchto částech byly nebo stále jsou: Petynka, Kajetánka, Andělka, Hubálka, Malovanka
[editovat] Ulice
Buštěhradská, Cukrovarnická, Dělostřelecká, Farní, Hládkov, K Bateriím, Klidná, Lomená, Macharovo nám., Malá, Myslbekova, Nad Hradním vodojemem, Nad Octárnou, Nad Panenskou, Nad Petynkou, Na Dračkách, Nad Vojenským hřbitovem, Na Bateriích, Na Hubálce, Na Klínku, Na Kocourkách, Na Malovance, Náměstí Před bateriemi, Na Ořechovce, Na Pěkné vyhlídce, Na Průseku, Norbertov, Nový Lesík, Otevřená, Pevnostní, Pod Andělkou, Pod Bateriemi, Pod Hradbami, Pod Kostelem, Pod Ořechovkou, Pod Vyhlídkou, Sibeliova, Slunná, Spojená, Starostřešovická, Strmá, Střešovická, Špálova, U Andělky, U Laboratoře, U Podchodu, U Přechodu, U Střešovických hřišť, U Šesté baterie, V Průhledu, Ve Střešovičkách, Východní, Za Hládkovem, Západní, Za Pohořelcem, Za Průsekem, Zbrojnická
[editovat] Turistické zajímavosti
- kostel sv. Norberta
- Müllerova vila
- Kino Ořechovka
- urbanistický celek Starých Střešovic
- zvonička
- Muzeum MHD
- Střešovické skály
[editovat] Tatran Střešovice
Tatran Střešovice je sportovní oddíl sídlící ve Střešovicích. Proslaven je hlavně díky svému velmi úspěšnému florbalovému týmu.
[editovat] Doprava
Střešovice jsou rozpůleny místní hlavní komunikací, ulicí Střešovická. Tato ulice odděluje od sebe Ořechovku a zbylé části Střešovic. Po Střešovické je vedena tramvajová trať od stanice metra A - Hradčanská na Petřiny. Jsou zde umístěny tramvajové zastávky: Sibeliova, Ořechovka a Baterie. Případně ještě může člověk při dopravě do Střešovic využít zastávky Vozovna Střešovice ležící na ulici Patočkova.
Také je možné při jízdě do Střešovic využít autobusu jezdícího od metra A - Hradčanská. Tento spoj projíždí střešovickou čtvrtí Ořechovka a zastavuje zde v zastávkách Vozovna Střešovice, Macharovo náměstí a Pod Vyhlídkou.
[editovat] Fotogalerie
 Rozpadající se dům ve Starých Střešovicích |
 Typický starý střešovický domek |
 Typický starý střešovický domek |
|
 Vila na Ořechovce |
 Pohled na Střešovice z Břevnova |
 Kostel Českobratrské církve evangelické ve Střešovicích |
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ PhDr. Michal Flegl, Střešovice tisícileté; Knihovnička časopisu Břevnovan č.2 / 1999
- ↑ PhDr. Michal Flegl, Ořechovka; Knihovnička časopisu Břevnovan č.4 / 2000
- ↑ Webová stránka s texty z knihy - Žáček Franta, Stehlík František: Historický a orientační průvodce Prahou, Nakladatelství Františka Stehlíka v roce 1929.
- ↑ Web Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích
- ↑ Text o dobročinném spolku Medáků
- ↑ Projekt Alternativa pro staré Střešovice
- ↑ Šestka, noviny městské části Praha 6 - prosinec / 2001: Domy ve starých Střešovicích jsou na prodej
- ↑ Šestka, noviny městské části Praha 6 - únor / 2003: Medáci dál neoprávněně obývají domy ve Střešovicích
- ↑ Tiskové prohlášení Prahy 6 - Ve Starých Střešovicích je opět klid
- ↑ Seznam městských památkových rezervací a zón
| Část obce, Katastrální území Střešovice | |
|---|---|
|
Staré Střešovice | Střešovičky | Ořechovka | Baterie |
|
