Tunel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel je dopravní stavba, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu, pod mořem, říčním tokem či městem. Obvykle slouží pro silniční, kolejovou nebo pěší dopravu. Vodní tunely vybudované k přivádění nebo odvádění vody se někdy označují též jako štoly.
Nejdelším tunelem světa je železniční tunel Seikan mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó. Jeho délka je 53,9 km (z toho 23,3 km pod mořským dnem). Ve Švýcarsku se staví Gotthardský úpatní tunel, který bude mít po svém dokončení délku 57 km.
Obsah |
[editovat] Historie tunelů
Nejstarší tunely se stavěly pravděpodobně pro účely zavlažování. Římané tunely využívaly ke spojeni akvaduktů přivádějících vodu. První významný tunel pro přepravu nákladů byl postaven až roku 1670, kdy byl proražen 158 metrů dlouhý tunel srze skalnatý kopec blízko Beziers ve Francii. Stavbu tunelů urychlil vývoj železnice v 19. století. Tuto činnost významně usnadnil Marc Brunel, který roku 1818 vynalezl razící štít během ražení tunelu pod Temží. Tento vynález významně ulehčil stavbu tunelů. První železniční tunely vznikly mnohdy metodou, při které byl vyhlouben velký výkop a ten se pak překryl. Pod vodou se tunel může stavět z prefabrikovaných betonových sekcí, které se upevní a spojí. Voda a kal je následně odčerpána. Existuje však více metod. Moderní způsob „automatického“ hloubení tunelů, využívá hydraulicky poháněnou frézovací hlavu s řeznými zuby z karbidu wolframu.
[editovat] Nejdelší tunely světa
v provozu, ve stavbě
| Název | Stát | Délka m | Zahájení provozu | Využití | Trasa |
|---|---|---|---|---|---|
| Gotthard (Basistunnel / Base Tunnel) | Švýcarsko | 57 072 | 2015 | železniční | Curych - Lugano |
| Seikan | Japonsko | 53 841 | 1988 | železniční | Aomori - Hakodate (Hokkaidó-šinkansen) |
| Eurotunnel | Francie - Velká Británie | 50 450 | 1994 | železniční | Calais - Folkestone |
| Nový Lötschberský tunel | Švýcarsko | 34 577 | 2007 | železniční | Bern - Brig |
| Guadarrama | Španělsko | 28 377 | 2007 | železniční | Madrid - Valladolid (AVE) |
| Hakkóda | Japonsko | 26 455 | 2010 | železniční | Hachinohe - Aomori (Tóhoku-šinkansen) |
| Iwate-ičinohe | Japonsko | 25 810 | 2002 | železniční | Morioka - Hachinohe (Tóhoku-šinkansen) |
| Pajares | Španělsko | 24 667 | 2011 | železniční | Valladolid - Gijón (AVE) |
| Lærdal | Norsko | 24 510 | 2000 | silniční | Lærdal - Aurland |
| Iijama | Japonsko | 22 225 | 2013 | železniční | Nagano - Kanazawa (Hokuriku-šinkansen) |
| Šimizu III | Japonsko | 22 221 | 1982 | železniční | Niigata - Tokio (Džóecu-šinkansen) |
| Wushaoling | Čína | 20 050 | 2006 | železniční | Lianyungang - Urumči |
| Simplon II | Itálie - Švýcarsko | 19 824 | 1922 | železniční | Brig - Milano |
| Simplon I | Itálie - Švýcarsko | 19 803 | 1906 | železniční | Brig - Milano |
| Vereina | Švýcarsko | 19 058 | 1999 | železniční | Klosters - Saglians (Rhétská dráha) |
| Šin-kanmon | Japonsko | 18 713 | 1975 | železniční | Kitakjúšú - Šimonoseki (Sanjó-šinkansen) |
| Vaglia | Itálie | 18 561 | 2008 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Appennino | Itálie | 18 507 | 1934 | železniční | Bologna - Florencie |
| Qinling I-II | Čína | 18 457 | 2002 | železniční | Si-an - Ankang |
| Zhongnanšan | Čína | 18 040 | 2007 | silniční | Si-an - Ankang |
| St. Gotthard | Švýcarsko | 16 918 | 1980 | silniční | Lucern - Lugano |
| Rokkô | Japonsko | 16 250 | 1972 | železniční | Ósaka - Kóbe (Sanjó-šinkansen) |
| Furka | Švýcarsko | 15 442 | 1982 | železniční | Brig - Andermatt |
| Haruna | Japonsko | 15 350 | 1982 | železniční | Takasaki - Niigata (Džóecu-šinkansen) |
| Severomujskij | Rusko | 15 300 | 2003 | železniční | Severobajkalsk - Tynda (BAM) |
| Firenzuola | Itálie | 15 285 | 2006 | železniční | Bologna - Florencie (Treno Alta Velocità) |
| Gorigamine | Japonsko | 15 175 | 1997 | železniční | Takasaki - Nagano (Hokuriku-šinkansen) |
| Monte Santomarco | Itálie | 15 040 | 1987 | železniční | Paola - Cosenza |
| Gotthardský tunel | Švýcarsko | 15 003 | 1882 | železniční | Lucern - Lugano |
[editovat] České tunely
[editovat] České železniční tunely
Správa železniční dopravní cesty spravuje 151 železničních tunelů. Z toho bylo 103 tunelů postaveno v 19. století. Nejstaršími železničními tunely v Česku byly Třebovický tunel (zrušen 2005) a Choceňský tunel, zprovozněné roku 1845. Mezi nejsmělejší záměry do budoucna patří téměř 20kilometrový tunel z Prahy do Berouna.
Česko se neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m, je v Česku v současné době šest. Nejdelší Březenský byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 m dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007. Druhým nejdelším je letitý Špičácký tunel na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zprovozněn byl v roce 1876. Další tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex postupně stavěných Vinohradských tunelů v Praze. Šestým je Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Přerov, zprovozněný v roce 2004 v rámci staveb Třetího železničního koridoru.
| Místo | Délka m | Zahájení provozu | Trať |
|---|---|---|---|
| Březenský | 1 758 | 2007[1] | 120 Praha - Chomutov |
| Špičácký | 1 747 | 1876 | 183 Plzeň - Železná Ruda |
| Vítkovský II | 1 345 | 2008 | 011 Praha hl.n. - Praha-Libeň |
| Vítkovský I | 1 332 | 2008 | 231 Praha hl.n. - Praha-Vysočany |
| Vinohradský I | 1 146 | 1871 | 171 Praha hl.n - Praha-Smíchov |
| Vinohradský II | 1 126 | 1944 | 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Vinohradský III | 1 125 | 1989 | 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice |
| Krasíkovský I | 1 098 | 2004 | 270 Česká Třebová - Olomouc |
| Polubenský | 940 | 1902 | 036 Tanvald - Harrachov |
| Návojský | 888 | 1928 | 283 Horní Lideč - Bylnice |
| Ještědský | 815 | 1900 | 086 Česká Lípa - Liberec |
| Sychrovský | 640 | 1859 | 030 Turnov - Liberec |
| Loučský | 633 | 1953 | 250 Tišnov - Vlkov u Tišnova |
| Havlíčkobrodský | 623 | 1952 | 250 Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou |
| Jablunkovský II | 609 | 1917 | 320 Český Těšín - Čadca |
| Jablunkovský I | 606 | 1870 | 320 Český Těšín - Čadca |
[editovat] Silniční a dálniční tunely
| Název | Délka m | Zahájení provozu | Silnice | Trasa |
|---|---|---|---|---|
| Blanka | 5502[2] | plánováno 2011 | Praha – Městský okruh (MO) | Střešovice – Troja |
| Panenská | 2115 | 2006 | D8 | Ústí nad Labem – Petrovice |
| Strahovský | 2005 | 1997 | Praha – MO | Smíchov – Střešovice |
| Komořanský | 1937 | plánováno 2009 | R1 | Komořany – Cholupice |
| Lochkovský | 1670 | plánováno 2009 | R1 | Radotín – Lochkov |
| Mrázovka | 1261 | 2004 | Praha – MO | Smíchov – Zlíchov |
| Královopolský | 1258 | plánováno 2011 | Brno – Velký městský okruh | Královo Pole – Žabovřesky |
| Klimkovický | 1080 | 2008 | D47 | Bílovec – Ostrava |
| Husovický | 585 | 1998 | Brno – Velký městský okruh | |
| Libouchec | 520 | 2006 | D8 | Ústí n. L. – Petrovice |
| Pisárecký | 512 | 1998 | Brno – Pražská radiála | |
| Liberecký | 450 | 1996 | R35 | Liberec |
| Letenský | 426 | 1953 | městská komunikace v Praze | Letná |
| Valík | 380 | 2006 | D5 | obchvat Plzně |
| Hřebečský | 357 | 1997 | I/35 | Moravská Třebová – Svitavy |
| Těšnovský | 350 | 1985 | městská komunikace v Praze | Nové Město |
| Jihlava-Kosov | 304 | 2004 | I/38 | Jihlava (obchvat) |
| Zlíchovský | 206 | 2002 | Praha – MO | Zlíchov |
| Dolní Újezd | 98 | 1999 | R35 | Olomouc – Lipník nad Bečvou |
| Hrabůvecký | 56 | plánováno 2008 | D47 | Lipník n. B. – Bělotín |
| Sečský | 40 | 1937 | II/343 | Seč – Horní Bradlo |
| Vyšehradský | 34 | 1904 | městská komunikace v Praze | Vyšehrad |
| Kokořínský | 24 | 1935 | III/2733 | Kokořín |
[editovat] Další
- Pražské metro je, ostatně tak jako převážná většina všech podzemních drah na celém světě, také vedeno v tunelech. Nejdelší souvislý tunelový úsek se nachází na lince B mezi stanicemi Rajská zahrada a Hůrka, měří asi 18 km.
- V 51 km tunelu je také veden vodovodní přivaděč Švihov - Jesenice[3].
- Velmi známým pražským tunelem je také Rudolfova štola, která slouží coby přivaděč vody do pražské Stromovky.
- V samotné Praze se kromě tunelů metra nachází mnoho dalších tunelů a štol především v pražském kanalizačním systému
- Povahu specializovaných tunelů a štol má i pražský kolektorový systém, který je v Praze také velice rozsáhlý
- Různé typu tunelů a štol se také nacházejí v bývalých dolech a lomech, někdy se jedná o celé podzemní komplexy, které za Druhé světové války sloužily jako letecký kryt pro nacistickou zbrojní výrobu (např. Podzemní továrna Richard v Litoměřicích i jinde)
- Železniční i silniční tunely v dobách válečných mohou dobře posloužit zejména jakožto nouzové protiletecké kryty, někdy též coby skryté prostory určené přímo pro válečnou výrobu
- Velmi zajímavý tunel určený výhradně pro pěší dopravu se nachází v Praze pod pražským Vítkovem spojující čvrť Žižkov s Karlínem. Vrch Vítkov je, kromě své husitské historie, v současnosti také velmi zajímavý tím, že se zde nacházejí hned tři různé tunelové stavby.
[editovat] Další významy slova
- slovem tunel je také v současné politické novořeči označován velký hospodářský podvod, někdy se může se jednat o pouhou politickou floskuli
- někdy se slovo tunel také používá v přeneseném významu slova coby synonymum k jiným podobným slovům (kupř. k obecnému významu slova kanál apod.)
[editovat] Reference
- ↑ http://www.silnice-zeleznice.cz/index.php?clanek=693
- ↑ http://www.tunelblanka.cz/informace-o-projektu.php?action=3
- ↑ http://www.hornictvi.info/podzemi/zelivka/02.htm
