Válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o ozbrojeném konfliktu. Další významy jsou uvedeny v článku Válka (rozcestník).

Městské boje za druhé světové války

Válka, někdy též ozbrojený konflikt je rozsáhlý stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí. Násilí je ve válce použito bojujícími stranami jako mocenský prostředek (viz také moc) k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů.

Válka je v kontrastu s mírem, který je definován jako absence války. V mezinárodní politice se jedná o extrémní nástroj prosazení svých cílu vojenskými prostředky. Mezistavem mezi válkou a mírem je příměří.

Zmámý je Clausewitzův výrok, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky“. V některých případech může dojít k eufemistickému zastírání podstaty věci a nazývání konfliktu, který bezpochyby splňuje parametry války, např. jako policejní akce, zajištění bezpečnosti či udržování míru. Válka se odehrává buďto mezi skupinou států, nebo je vedena uvnitř jednoho státu převážně jeho vlastními občany, což je občanská válka. V praxi se také stává, že běžná standardní válka vyprovokuje válku občanskou či naopak, občanská válka pak vede ke standardní válce (popřípadě probíhají obě války současně).

[editovat] Dějiny

Hlavní články: Historie vojenství, Dějiny válek

Válka doprovází lidstvo od začátku jeho existence a stejně jako se vyvíjela lidská kultura a výrobní možnosti, vyvíjela se i válka a její vedení. Na začátku proti sobě stáli nevyzbrojení členi jednotlivých tlup, následovalo postupné vyzbrojování pěšáků a jejich organizace do větších celků.

Ve starověku v Mezoptámii byla doložena první stálá armáda, která měla za úkol udržování státní moci, obranu před nájezdníky a její rozšiřování do okolí. Díky pečlivé výzbroji a uspořádání se brzy stala velmi účinnou silou, která dokázala bránit říši.

S postupným zlepšováním technických možností se začala měnit i strategie a taktika boje, dobře vycvičené zástupy Římanů vystřídala jízda, masové nasazení pěchoty a lučištníci.

Objevem palných zbraní začali lučištníci ztrácet na významu a byly nahrazovány střeleckými oddíly. Tradiční jezdectvo zažilo svůj pád během první světové války, když nebylo efektivní proti tvrdé realitě zákopové války. Jako důsledek zákopů se na scéně začaly objevovat letadla a tanky.

S nástupem letectva a tanků se zcela změnila strategie vedení války — na řadu přichází blesková válka, během které mobilní jednotky jsou schopny postupovat hluboko do týle nepřítele. Válka se stala mnohem více pružnou a pohyblivou.

V průběhu druhé světové války se začala objevovat nová zbraň — balistická raketa, která již naprosto zrušila rozmezí mezi frontovou linií a zázemím. V dnešní moderní válce je možné zasáhnout libovolný cíl na planetě.

S objevením atomové bomby lidstvo přišlo do doby, ve které vedení války může znamenat konec civilizace. Válčící strany disponují technologií, která je schopna vymazat nepřítele z povrchu Země. Zastrašování a snaha o nevypuknutí konfliktu je jedním z hlavních důsledků atomové bomby na politické scéně. Existence atomové bomby je někdy považována za jeden z důvodů nevypuknutí třetí světové války.

[editovat] Příčiny války

Války vznikají z různých příčin, které se nedají vždy dobře vysledovat, ale je důležité rozlišovat, jestli se jedná o války mezi státy a nebo mezi skupinami lidí. Státy většinou válčí o získání moci (Válka ve Vietnamu), strategických surovin (Válka v Zálivu), kolonií (První světová válka), či z ideologických důvodů (Válka v Koreji). Během moderní války mezi civilizovanými státy jsou snahy na vedení konvenční války, kdy jsou dodržovány mezinárodní smlouvy o zacházení se zajatci, snaha ochraňovat civilisty a nedopouštět se válečných zločinů (i přes snahy se ale objevují případy jejich porušování).

Během války náboženské, či občanské nebo ideologické nejsou často dodržovány žádné zákony a často na obou stranách jsou prováděny rozsáhlé etnické čistky, masové popravy, mrzačení obyvatelstva a používání veškeré dostupné techniky. Vojáci nejsou často odlišeni od civilního obyvatelstva, což znemožňuje konvenčním armádám jejich efektivní eliminaci a způsobuje ztráty na civilistech.