Kolektor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolektor obecně znamená „sběrač“ nebo „sběratel“, tedy osobu nebo zařízení, které něco sbírá. V různých oborech tak bývá ozančováno něco jiného.
[editovat] Elektronika, elektrotechnika
Ve slaboproudé elektrotechnice resp. v elektronice představuje kolektor jednu z elektrod tranzistoru.
V silnoproudé elektrotechnice bývá jako kolektor obecně označován systém sběrných kroužků přivádějící nebo odvádějící proud do (nebo z) rotoru elektrického točivého stroje (např. do stejnosměrného elektromotoru nebo z dynama). U elektrických točivých strojů na stejnosměrný proud je kolektor označován termínem komutátor.
[editovat] Stavebnictví
Kolektor je tunel vedený pod povrchem v různých hloubkách, který slouží k ukládání inženýrských sítí a nahrazuje v zemi uložené sítě. Slouží např. k uložení kabelových rozvodů, telekomunikační sítě či k potrubní poště.
Výhoda použití kolektorů oproti pokládání kabelů do země je snadnější údržba, odstraňování závad, výměna nebo pokládání nových sítí na existujících trasách, neboť není nutné po trase vykopávat zeminu.
Jeden z největších systémů kolektorů dlouhých 90 kilometrů lze nalézt v Praze. Byl zde budován již od 70. let a v budoucnu se plánuje jeho rozšíření na asi 120 km. Pražské kolektory jsou vysoké 2,4 m a široké 2,7 m a spravuje je společnost Kolektory Praha.
V Brně je délka kolektorové sítě, budované od roku 1973, cca 17 km. Průměr brněnských primárních kolektorů je 5 m, sekundárních 3 m. Jejich správcem je a. s. Technické sítě Brno.
Podle způsobu výstavby lze kolektory dělit na:
- Ražené hloubkové kolektory
- Hloubené kolektory
- Mělce ražené kolektory
- Kolektorové podchody
- Technické chodby - pokračování kolektorů v rámci staveb