Pearl S. Bucková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pearl Sydenstricker Bucková

Pearl Comfort Sydenstricker Bucková (čínské jméno 赛珍珠, pinyin: Sai Zhenzhu) (26. června 1892, Hillsboro, Západní Virginie - 6. března 1973, Danby, Vermont) byla americká spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1938.

[editovat] Život

Pearl S. Bucková se narodila roku 1892 v rodině presbyteriánského misionáře Absaloma Sydenstrickera. Když jí byly tři měsíce, přestěhovali se její rodiče v souvislosti se svým novým misijním posláním do Zhenjiangu v Číně, kde Pearl následně strávila s několika přestávkami věnovanými studiu v USA téměř čtyřicet let. Čínsky se naučila dříve než anglicky a považovala čínštinu za svůj rodný jazyk. Kromě jazykových znalostí se Pearl důvěrně seznámila s životem prostých čínských lidí, což později využila v své literární tvorbě. Její život Číně však nebyl vždy idylický, Když byla ještě dítě, musela její rodina prchnout před násilím účastníků povstání boxerů, kteří propagovali nenávist vůči evropské kultuře představované pro ně nejen kolonialismem, ale i křesťanstvím a misionáři.

Základní vzdělání získala Pearl od své matky, která milovala literaturu, a od konfuciánského učence pana Kunga, který působil jako její vychovatel. V patnácti letech byla poslána do školy v Šanghaji, aby se připravila na další studia. Roku 1910 pak Pearl odjelal do USA studovat psychologii na Randolph-Macon Woman's College. Po promoci se roku 1914 vrátila do Číny, kde působilla jako učitelka v presbyteriánských misiích a staral se o svou těžce nemocnou matku.

13. května roku 1917 se Pearl provdala za zemědělského experta Johna Lossinga Bucka a pracovala pro něj jako tlumočnice. Roku 1920 se s manželem přestěhovala do Nankingu, kde Pearl učila na místní univerzitě anglickou a americkou literaturu. Roku 1921 se jí narodila dcera Carol, trpící od narození fenylketonurií, kvůli které se její duševní vývoj zastavil na úrovni čtyř let. Roku 1925 adoptovala s maželem dívku Janice (ta však později přijala příjemí Walshová podle druhého mažela své adoptivní matky). Roku 1926 se Pearl Bucková nakrátko vrátila do USA, aby zde získala akademickou hodnost v oboru literatury na Cornellově univerzitě.

Svou literární činnost, ve které se inspirovala svou dokonalou znalostí čínského prostředí, zahájila Pearl Bucková psaním povídek pro časopisy. Brzy pak vydala svůj první román Východ a západ (1930). Světově se proslavila již svým druhým románem Dobrá země z roku 1931, který byl o rok později odměněn Pulitzerovou cenou. Kniha se stala prvním dílem její trilogie Hliněný dům, jejímiž další dvěma díly jsou romány Synové (1932) a Rozdělený dům (1935).

Roku 1934 byla Pearl Bucková s manželem donucena kvůli občanské válce opustit Čínu a vrátit se přes Japonsko do USA. Ještě téhož roku pak skončilo jejich manželství rozvodem. 11. června roku 1935 se Pearl znovu provdala za svého vydavatele a prezidenta John Day Publishing Company Richarda J. Walshe, se kterým adoptovala dalších šest dětí. V tomtéž roce se celá jejich rodina přestěhovala na šedesátiakrovou sto let starou usedlost Green Hills Farm v Pennsylvanii, kde Pearl strávila dalších třicet devět let svého života.

Ve své literární práci byla Pearl Bucková i nadále velice úspěšná. Za svého života napsala více než sto prací a její knihy měly značný vliv ma postoj americké veřejnosti k čínské problematice. Svými příběhy z čínského venkova, které však mají spíše charakter zábavné literatury než děl s hlubokou společenskou analýzou, objevila pro čtenáře celého světa nový, do té doby téměř neznámý svět. Velký ohlas získala i její životopisná díla o osudech jejích rodičů, která vyšla roku 1936 pod názvem Exil a Bojující anděl. Roku 1938 obdržela Pearl Bucková Nobelovu ceny za literaturu „za její bohaté a přesvědčivé epické líčení života čínských sedláků a za mistrovská díla životopisná“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Pearl Bucková byla literárně velice plodná i po roce 1938. Námětem jejích prací se kromě vztahů mezi Východem a Západem stal také čínsko-japonský konflikt za druhé světové války a problematika postavení ženy jak v Číně, tak i v USA. Americké problematice se věnovala v pěti dílech napsaných pod pseudonymem John Sedges. Komunistický režim Mao Ce-tunga rozhodně odmítla a propagovala demokracii podle amerického vzoru, tak jak jí realizoval Čankajšek na Tchaj-wanu. Pro její aktivity v oblasti boje za za práva žen a za rasovou rovnost se její osobou zabývala po léta FBI.

Pearl Bucková zemřela roku 1973 v Danby ve Vermontu a pochována je v Green Hills Farm.

[editovat] Dílo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Pearl S. Bucková

Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Pearl S. Bucková

East Wind West Wind (1930, Východ a západ), román, česky též jako Východní vítr, západní vítr.
The House of Earth (Hliněný dům), románová trilogie, prvně souborně vydaná roku 1938, skládající se z těchto částí:
- The Good Earth (1931, Dobrá země), román přeložený do více než třiceti jazyků, ve kterém autorka líčí život chudého rolníka Wang Lunga, který se nakonec stane úspěšným velkostatkářem.
- Sons (1932, Synové), román líčící osudy Wamgových synů, kteří nesdílejí otcovu lásku k půdě, na které vybudoval svou rodinu.
- A House Divided (1935, Rozdělený dům), román, pokračování románu Synové. Těsně před svou smrtí začala autorka pracovat na čtvrtém díle s názvem The Red Earth (Rudá země), který však zůstal torzem.
The First Wife (1933, První žena), sbírka povídek.
All Men Are Brothers (1933, Všichni lidé jsou bratři), stylisticky skvělý překlad lidového čínského románu ze 13. století s názvem Příběhy jezerního břehu', jehož autorem je Š’Naj-an.
The Mother (1934, Matčin osud), román,
The Exile, (1936, Exil), kniha vzpomínek na matku,
Fighting Angel (1936, Bojující anděl), kniha vzpomínek na otce,
This Proud Heart (1938, Hrdé srdce), román líčící na osudech umělecky tvořivé ženy postavení žen v tehdejší americké společnosti a jejich zápas za rovnoprávnost s muži ve všech sférách společenského života.
The Patriot (1939, Vlastenec), román o střetnutí čínského intelektuála s japonskou kulturou i agresí vůči Číně a o tom, jak je jeho idealismus rozdrcen brutalitou války.
The Chinese Novel (1939, Čínský román), vydání přednášky, kterou Pearl Bucková přednesla při příležitosti udělení Nobelovy ceny.
Other Gods (1940, Jiní bohové), román.
China Sky (1941, Čínské nebe), román.
Today a Forever (1941, Dnes a navždy), sbírka povídek.
Dragon Seed (1942, Dračí sémě), román o boji Číňanů proti Japoncům za druhé světové války.
The Promise (1943, Slib), pokračování románu Dračí sémě.
Portrait of Marriage (1943, Příběh jedného manželství), psychologický román odehrávající se v USA v prvních desetiletích 20. století, ve kterém autorka líčí příběh zdánlivě nerovného manželství talentovaného malíře z bohaté filadelfské rodiny a půvabné selské dcery, jež je však pro oba zdrojem štěstí.
Twenty-Seven Stories (1943, Dvacet sedm povídek), sbírka povídek.
Dragon Fish (1944, Dračí ryba), kniha pro děti,
The Towmsman (1945, Měśták), román napsaný pod pseudonymem John Sedges.
Pavilion of Women (1946, Pavilón žen), román zabývající se problematikou postavení žen v Číně.
The Angry Wife (1947, Rozhněvaná žena), román napsaný pod pseudonymem John Sedges, odehrávající se v USA v době války Severu proti Jihu a líčící milostný vztah bývaké otrokyně a Jižana, bojujícího za armádu Severu.
The Big Wave (1947, Velká vlna), kniha pro děti,
Far and Near (1948, Daleko a blízko), sbírka povídek.
Peony (1948, Pivoňka), román,
Kinfolk (1949, Příbuzenstvo), román,
The Long Love (1949, Dlouhá láska), román napsaný pod pseudonymem John Sedges.
The Child Who Never Grew (1950, Zůstala dítětem), autobiografická próza líčící příběh autorčiny duševně zaostalé dcery.
God's Men (1951, Boží lidé), román,
The Hidden Flower (1952, Skrytá květina), román o lásce japonské dívky a amerického vojáka.
Bright Procession (1952, Zářivé procesí), román napsaný pod pseudonymem John Sedges.
Voices in the House (1953, Hlasy v domě), román napsaný pod pseudonymem John Sedges.
My Several Worlds (1954, Moje různé světy), autobiografie,
Imperial Woman (1956, Císařova žena), historický román o poslední čínské císařovně.
Letter from Peking (1957, Dopis z Pekingu), román,
Command the Morning (1959, Příkaz na úsvitu), román týkající se snahy vyvinout atomovou bombu a etických problémů jejího svržení na Hirošimu.
The Christmams Ghost (1960, Vánoční duch), kniha pro děti,
Satan Never Sleeps (1961, Satan nikdy nespí), román,
The Time Is Noon (1966, Je teprve poledne), román oehrávající se v Pennsylvanii ve dvacátých letech 20. století. Jeho hrdinkou je pastorova dcera, která se vrátila ze studií a spřádá sny o plném životě, lásce a dětech. Tyto sny se však postupně rozpadávají, když mladí členové rodiny odcházejí do světa, rodiče umírají a když se osamělá provdá za prostoducheho farmářského syna a tento sňatek jí přináší rozčarování. Hrdinka však nezoufá, nachází nový smysl života a je si vědoma, že není pozdě, že „je teprve poledne“.
The Good Deed (1969, Dobrý skutek), sbírka povídek.
The Three Daughters of Madame Liang (1969, Tři dcery paní Liang), román,
China as I See It (1970, Čína jak jí vidím já), eseje,
Mandala (1970), román odehrávající se v Indii,
China, Past a Present (1972, Čína, minulost a současnot), eseje.

[editovat] Filmové adaptace

The Good Earth (1937, Dobrá země), USA, režie Sidney Frankin.
Dragon Seed (1944, Dračí sémě), USA, režie Jack Conway a Harold S. Bucquet, v hlavních rolích Katharine Hepburnová a Walter Huston.
China Sky (1945, Čínské nebe), USA, režie Ray Enright.
The Big Wave (1961, Velká vlna), USA a Japonsko , režie Tad Danielewski.
Satan Never Sleeps (1962, Satan nikdy nespí), USA, režie Leo McCarey.
Survival (1965, Průvodce), Indie, režie Vijay Anand a Tad Danielewski.
Ting yuan li de nu ren (2001, Pavilón žen), Čína, režie Ho Yim.

[editovat] Česká vydání

Číňanka vypravuje, Národní politika, Praha 1934, románová příloha.
Dobrá země, Družstevní práce, Praha 1934, přeložila Gerta Schiffová-Langerová, znovu 1936, 1937, 1938, 1941, 1946 a 1948.
Synové, V. Čejka, Praha 1936, přeložil Quido Palička, znovu 1940 a Rudolf Schütz, Praha 1946 a a 1948.
Rozdělený dům, V. Čejka, Praha 1936, přeložil Quido Palička, znovu 1940 a Rudolf Schütz, Praha 1946 a 1948.
Matčin osud, Družstevní práce, Praha 1936, přeložila Gerta Schiffová, znovu 1941.
Východ a západ, Rudolf Škeřík, Praha 1936, přeložila Hana Skoumalová,
První žena a jiné povídky z Číny, A. V. Novák, Černošice 1938, přeložil Bedřich Hohaus,
Bojující anděl, Staislav Plzák, Praha 1940, přeložila Staša Jílovská,
Vlastenec, Evropský literární klub, Praha 1940, přeložil Bohuslav Schulz, znovu František Hnyk, Litoměřice 1945.
Dračí sémě, Novela, Brno 1946, přeložila Věra Hrubešová,
Dračí sémě, Novela, Brno 1947, přeložil Vojtěch J. Formánek,
Dnes a navždy, V. Škubal, Praha 1947, přeložili Hana Bílková a Václav Šnajdr, znovu 1948.
Pavilón žen, V. Šmidt, Praha 1947, přeložila Hana Šnajdrová-Bílková, znovu 1948.
Příběh jednoho manželství, Karel Voleský, Praha 1948, přeložila Reli Bernkopfová,
Zůstala dítětem, Státní úřad sociálního zabezpečení, Praha 1966, přeložili M. Brandejská a Alois Bejblík, vydáno jako neprodejné výtisky.
Dobrá země, Odeon, Praha 1968, přeložila Eva Kondrysová, znovu Knižní klub, Praha 1993.
Příběh jednoho manželství, Odeon, Praha 1970, přeložila Jarmila Urbánková, znovu Motto, Praha 2000.
Je teprve poledne, Odeon, Praha 1971, přeložila Eva Kondrysová,
Hrdé srdce, Melantrich, Praha 1977, přeložila Gabriela Nová,
Hrdé srdce, Knižní klub, Praha 1993, přeložila Mariana Stříbrná,
Východní vitr, západní vítr, Knižní klub, Praha 1994, přeložila Věra Heroldová-Šťovíčková.