Polikarpov I-15
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Letadlo Polikarpov I-15 | |
---|---|
Dvouplošník I-15 | |
Typ: | Stíhací letadlo |
Výrobce: | |
Konstruktér: | Nikolaj Nikolajevič Polikarpov |
První let: | 1933 |
Zaveden: | 1933 |
Hlavní uživatel: | SSSR |
Vyrobeno: | 3 082 ks |
Stíhací letoun Polikarpov I-15 vznikl v konstrukční kanceláři Nikolaje Nikolajeviče Polikarpova jako následný typ po I-5. Stroj I-15 prvně vzlétl roku 1933. Dle 21. listopadu 1935 vytvořil zkušební pilot V. K. Kokkinaki s tímto letounem výškový rekord 14 575 metrů. Ve španělské občanské válce, kde si tyto stroje vedly poměrně úspěšně, dostaly I-15 přezdívku Chato. V roce 1939 byly nasazeny v bojích proti Japonsku, ovšem už zde se projevila jejich naprostá zastaralost. Po přepadení SSSR nacistickým Německem se I-15 nemohly v žádném případě měřit s letouny Luftwaffe.
Celkem bylo vyrobeno 3082 letadel I-15.
[editovat] Technické údaje
- Charakteristika: stíhací dvouplošník
- Rozpětí horního křídla: 9,75 m
- Rozpětí dolního křídla: 7,50 m
- Délka: 6,10 m
- Výška: 2,20 m
- Nosná plocha: 21,9 m²
- Hmotnost: 1012 kg
- Vzletová hmotnost: 1415 kg
- Motor: M-22
- Maximální rychlost: 350 km/h
- Dolet: 500 km
- Praktický dostup: 7250 m
- Výzbroj: 2 kulomety PB-1 ráže 7,62 mm
[editovat] Externí odkazy
Sovětské vojenské letouny druhé světové války | ||
---|---|---|
Stíhací letouny | ||
I-15 | I-153 | I-16 | MiG-1 | MiG-3 | Jak-1 | Jak-3 | Jak-7 | Jak-9 | LaGG-1 | LaGG-3 | La-5 | La-7 | Pe-3 | ||
Bombardovací letouny | ||
R-5 | Su-2 | Jak-4 | SB-2 | Ar-2 | Pe-2 | Pe-4 | Pe-8 | Tu-2 | Il-4 | Jer-2 | TB-3 | | ||
Průzkumné a spojovací letouny | ||
R-10 | Po-2 | MBR-2 | MBR-7 | MDR-5 | MDR-6 | Be-4 | ARK-3 | | ||
Bitevní letouny | Transportní letouny a kluzáky | Cvičné letouny |
Il-2 | Il-10 | Li-2 | Šče-2 | Š-2 | Š-7 | G-11 | UT-1 | UT-2 | G-27 |
Experimentální letouny a prototypy | ||
I-26 | I-28 | I-30 | I-110 | I-180 | I-185 | I-222 | I-225 | I-250 | ITP | DIS | TIS | BI-1 | ANT-58 | VIT-2 | Su-8 | Il-6 | S |