Plasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plasy
Letecký pohled na levobřežní část města.
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0325 559351
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností:	Kralovice
pověřená obec:	Plasy
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	57,13 km²
počet obyvatel:	2598 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 56' 05"
zeměpisná délka:	13° 23' 35"
nadmořská výška:	350 m
PSČ:	331 01
zákl. sídelní jednotky:	6
místní části:	6
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Plzeňská 285 331 01 Plasy
starosta / starostka:	Mgr. Miloslav Hurt
Oficiální web: http://www.mestoplasy.cz E-mail: posta@mestoplasy.cz

Plasy (lat. a něm. Plass) jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně. V roce 2004 v něm žilo 2 549 obyvatel. Plasy jsou součástí Mikroregionu Dolní Střela.

[editovat] Poloha

Hluboká kotlina obklopená příkrými stráněmi, ve které Plasy leží, byla vytvořena řekou Střelou a několika jejími drobnými přítoky – Lomanským potokem, Žebnickým potokem a Hlubočicí. Rovná údolní niva v nadmořské výšce 320 m tvořící dno kotliny je protáhlá od severozápadu k jihovýchodu ve směru toku řeky, její délka je 2,3 km a šířka přibližně 900 m. V druhé polovině 19. století byla západní část nivy upravena na anglický park, jeho součástí se stala Velká a Opatovská louka, rybník ve středu i lípy v jeho okolí.

Příkré svahy kotliny se zvedají až k vrcholkům kopcům o více jako 100 m výše nad dnem údolí. Řeka Střela vtéká do kotliny z kaňonu přehrazeného malou vodní nádrží mezi kopci Bor a Masné krámy nedaleko vsi Horní Hradiště. Střela protéká severovýchodní částí nivy až k areálu kláštera, kde je na esovitém úseku přehrazena jezem. Z něj část vody odtéká do někdejšího mlýnského náhonu a dále přes klášterní nádrže do Královské stoky, jež prochází pod budovou konventu a ústí zpět do řeky u mostu silnice I/27. Střela pokračuje dále ke konci kotliny, na pravém břehu je doprovázena mohutnými lípami Aleje vzdechů, kde vtéká do kaňonu mezi kopci Špitál a Panholec a pokračuje k Nebřezinám, kde se do ní vlévá potok Smradlák jenž přitéká od chemičky v Kaznějově. Kromě kopců svírajících Střelu na vtoku a výtoku je kotlina obklopena ještě na severní straně nejvyšším Klíčníkem, na západní straně Kolem a na jihu Vápennou pecí.

[editovat] Historie

Plasy vyrostly okolo cisterciáckého kláštera, jehož zakládací listinu podepsal v r. 1144 kníže Vladislav II. Samotný klášter stojí na místě staršího knížecího dvorce. Klášter zažil dvě období vzestupu, z nichž prvé ukončily husitské války a druhé zrušení kláštera Josefem II. V roce 1785. Majetek kláštera po jeho zrušení přešel do správy náboženského fondu.

Na začátku 19. století nebyly Plasy stále ještě vnímány jako město či vesnice, ale jen jako širší součást bývalého kláštera, jako jeho určité zázemí. Situace se nezměnila až do roku 1850.

V roce 1826 koupil celé plaské panství v dražbě státní ministr a kancléř rakouského císařství kníže Metternich, který je v Plasech také pochován v rodinné hrobce. Poté, co získaly Plasy nového pána, nastalo období rozvoje – kníže Metternich rychle započal s výstavbou továrny na zpracování železné rudy – litiny, při výstavbě příjezdových komunikací byly zbořeny některé budovy klášterního areálu včetně kostela Panny Marie Růžencové. Materiál ze zbořených objektů byl použit při výstavbě továrny a domků pro dělníky v okolí hutě.

Na počátku 40. let 19. století byla zahájena výstavba státní silnice z Plzně do Žatce (dnes silnice I/27). Zatímco dřívější trasa vedla po staré zemské stezce přes Oboru, Nebřeziny do Kralovic a Plasům se vyhýbala, nová silnice vedla z Kaznějova přes Rybnici do Plas a odtud dále přes Sokolku na Kralovice. Ačkoliv trasa státní silnice v Plasích přeťala klášterní areál a vedla k zániku zahrady před konventem, přivedla do Plas dopravu a tím i oživení.

Po zrušení patrimoniální správy se v roce 1850 konaly první volby do obecního zastupitelstva. Zvolené zastupitelstvo, ve kterém zasedalo i několik úředníků plaského panství, patrně nemělo o funkci jasnou představu a tak zvolilo za starostu knížete Klementa Metternicha. Ten volbu považoval volbu za projev uznání své péče o blaho obyvatel Plas, volbu přijal a z praktických důvodů pověřil jejím výkonem prvního radního Matěje Hölzla. Celou záležitost vyřešilo okresní hejtmanství v Kralovicích vypsáním nových voleb, ve kterých byl Hölzl potvrzen do funkce starosty.

Roku 1852 se z Nebřezin do Plas přestěhovala poštovní sběrna a o tři roky později se stala poštovním úřadem.

V roce 1872 se po přívalových deštích rozvodnila řeka Střela, situaci katastrofálně zhoršilo protržení hráze Mladotického rybníka. Při povodni v Plasích zahynuli dva lidé, řeka odnesla dva domy, poškodila množství dalších, zničila jez a náhon k železné huti. Povodeň způsobila velké škody na stavbě železniční trať č. 160 z Plzně do Žatce, která byla na katastru obce Plasy budována od června 1871. Zatímco na úseku z Plzně do Plas byl dopravní provoz zahájen 21. ledna 1873, úsek z Plas do Mladotic se zpozdil.

V roce 1875 zanikla železná huť – doprava železné rudy ze vzdálených lokalit výrobu prodražovala. Metternichové v bývalé železárně začali vyrábět barvy, ale i tento pokus končí neúspěchem.

Dokončená železniční trať se spolu se státní silnicí stala katalyzátorem rozvoje místních živnostníků a podniků. Na konci 19. století v Plasích pracovala pila, parní pivovar, parní mlýn, bylo zde 5 hostinců, 4 kupci a lékárna. V Plasích sídlil také farní úřad, pětitřídní škola, četnická stanice, telegrafní úřad, již zmíněný poštovní úřad a stanice státních hřebců. Rozvíjel se i společenský život – v Plasích působil pěvecký spolek Střela, úřednická beseda, občansko-řemeslnická beseda, dobrovolný hasičský sbor, odbor Národní jednoty pošumavské, odbor Červeného kříže, spořitelní a záložní spolek a všeodborová dělnická organizace Rovnost. Do vzniku samostatného Československa k těmto spolkům a organizacím přibyly místní organizace sociálním demokracie, tělocvičná jednota Sokol, Dělnická tělocvičná jednota a včelařský spolek.

Starosta Hynek Vavřík zvolený v roce 1902 navrhl, aby se Plasy ucházely o povýšení na městys. Opakované úsilí o povýšení bylo však neúspěšné, mimo jiné proto, že obec neměla vlastní školní budovu. Od roku 1906 měly Plasy obecního strážníka, zároveň byla zahájena výstavba veřejného osvětlení obce lihovými lampami.

Po první světové válce vyvíjely místní dělnické organizace snahu o posílení svého vlivu v zastupitelstvu obce, které v prosinci 1918 přijalo usnesení, že zasedání budou s předstihem veřejně oznamována a budou veřejná. Občané v poválečných letech hromadně opouštěli církve, věřící měli v roce 1921 už jen těsnou většinu.

Na začátku roku 1920 se začal řešit problém elektrifikace. Obec uvažuje o možnosti výstavby vlastní elektrárny, ale nakonec zvolila připojení k elektrifikaci okresu. Staré nefunkční lihové veřejné osvětlení bylo postupně nahrazeno elektrickým. Kromě elektrifikace musela obec řešit nedostatek bytů. Silnou snahu o získání budovy bývalé prelatury a pozdějšího zámku od správy velkostatku k úpravě na bytové účely ukončuje až zamítavé stanovisko památkového úřadu.

Na jaře 1928 se plaští pokusili vyvolat přemístění okresních úřadů z Kralovic do Plas, které vrcholí roku 1931 neúspěšným jednáním na ministerstvu vnitra. Překvapivě neúspěšná je i průběžná snaha o povýšení na město – Plasy v té době mají z urbanistického hlediska městský charakter s velkolepými historickými budovami a několika drobnými průmyslovými podniky, sídlí zde řada obchodníků a řemeslníků a na rozdíl od okolních vsí v Plasích absentují selské usedlosti (na okolní půdě hospodaří velkostatek).

V letech 1934–5 byla na pozemku u státní silnice, který byl kdysi smetištěm a později byl upraven pro pomník padlým vojínům, vybudována nová budova obecního úřadu – radnice.

Po Mnichovské dohodě a zabrání českého pohraničí Německem nastal do Plas velký příliv obyvatel a počet obyvatel přesáhl 2 tisíce, stav setrval až do konce války. Několik vojáků sovětské armády dorazilo do Plas 10. května 1945, druhého dne je následovala dělostřelecká jednotka. Sovětská armáda v Plasích setrvala až do ledna 1946.

[editovat] Plaská škola

Budova bývalé základní školy dle projektu H. Zápala

Škola byla založena při klášteru v roce 1781. Roku 1865 byla zvolena místní školní rada se starostou A. Reichenbachem v čele. Dvoutřídní škola byla v té době umístěna v přízemí konventu kláštera, kde setrvala až do 30. let 20. století. V roce 1921 předložila místní školní rada plány nové školy od plzeňského stavitele Drnce. Realizaci oddálila kromě finanční problémů i snaha přiškolených obcí Rybnice a Babina zbavit se povinnosti přispět na stavbu nové školy, což se Rybnici rozhodnutím o vyškolení z roku 1926 skutečně podařilo. Babina žádala o vlastní samostatnou školu, přičemž jednání se protahovala a oddalovala tak rozhodnutí o škole v Plasích.

V roce 1931 se plaská obec rozhodla převzít povinnosti obce Babiny a v prosinci 1932 byla výstavba nové školy schválena. Plasy si vypůjčily u tří peněžních ústavů 1,4 milionu Kč a v létě byla zahájena stavba podle projektu architekta Hanuše Zápala. Při probíhající hospodářské krizi sloužila stavba i pro zmírnění sociální situace nezaměstnaných, které obecní úřad určoval jako pomocné síly. V roce 1934 byla stavba dokončena.

V nové školní budově se učilo až do července 1941, kdy byla vyklizena a byl v ní tábor pro německou mládež. Žáci se přestěhovali opět do konventu, výuka však probíhala i v místních hostincích.

V současnosti je tato budova sídlem SOŠ – Agropodnikání a Obchodní akademie. Ve sklepních prostorech pak sídlí DDM Radovánek. Komplex Mateřské školy, základní školy a gymnázia se nachází v jiné části města, na tzv. „akademickém vršíčku“ v těsném sousedství krajského archivu.

[editovat] Znak města

Znak města navrhl v roce 1978 historik Jan Pelant. Jeho návrh měl čtvrcený štít se zlatou šesticípou hvězdou v prvém modrém poli, zelený lipový list nakoso položený ve druhém a třetím stříbrném poli a konečně bílou řádovou lilii ve čtvrtém červeném poli. Městský národní výbor však požádal o změnu ve třetím poli a tak je na dnešním znaku pětilistá růže se zlatým středem a zelenými kališními listy. Znak připomíná spjatost města s klášterem, lipový list potlačené nevolnické povstání v roce 1680.

[editovat] Doprava

Městem prochází dvě důležité dopravní spojnice ve směru sever-jih: silnice I/27 a železniční trať Plzeň - Žatec.

Krizovým místem jsou serpentiny na obou stranách I/27 a úzký, zalomený most přes Střelu. Na zmíněných úsecích došlo k mnoha nehodám včetně smrtelných.

V roce 2006 začalo plánování obchvatu Plas spočívající hlavně v přemostění údolí, což by významně urychlilo dopravu.
V roce 2006 začalo plánování opravy a narovnání mostu přes Střelu
Na jaře roku 2007 prosákla na veřejnost informace o snaze města opravit nebezpečný most a společně s ním vybudovat za peníze EU před mostem na rovné silnici kruhový objezd – tato snaha však narazila na odpor části občanů kvůli obavám ze zpomalení provozu a nárůstu smogu.

[editovat] Zeleň

Střed Plas

Veškerá zeleň ve městě je chráněna a zařazena do různých kategorií ochrany. V jižní části údolní nivy se nachází chráněné lipové stromořadí Alej vzdechů. Lipová výsadba pokračuje i na hrázi rybníka a navazuje na ni bariérové stromořadí olší, které jako součást anglického parku rozdělují severní část Velké louky. Ta byla v 80. letech 19. století upravena pod vedením knížete Richarda Metternicha upravena ve stylu tzv. anglického parku. Spolu s parkovými úpravami byl vybudován zavodňovací systém a plocha Velké louky byla obhospodařována jako produkční louka. Dendrologickou architekturu kotliny dotváří břehové porosty u řeky Střely.