Bohy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohy | |
---|---|
charakter sídla: | vesnice |
domů: | 60 |
PSČ: | 331 41 |
součást obce: | Bohy |
okres: | Plzeň-sever |
historická země: | Čechy |
katastrální území: | Bohy |
katastrální výměra: | 6,93 km² |
zeměpisná šířka: | 49°56′14″ s. š. |
zeměpisná délka: | 13°34′31″ v. d. |
nadmořská výška: | 368 m |
obec Bohy základní územní samosprávné společenství občanů |
|
---|---|
obyvatel: | 75 (2005) |
kraj: | Plzeňský |
Oficiální web obecního úřadu: http://obecni-urad.net/source/index.php?ID=581 E-mailová adresa: dales@razdva.cz |
|
adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Bohy Bohy 9 331 41 Bohy |
starosta: | Antonín Levý |
NUTS 5 (obec): | CZ0325 566471 |
obec s rozšířenou působností: | Kralovice |
pověřená obec: | Kralovice |
katastrální výměra: | 9,25 km² |
katastrální území: | 2 |
základní sídelní jednotky: | 2 |
Části obce (2) | |
Bohy • Rakolusky |
Bohy, dříve Zbohy, je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Ve vsi žije okolo 70 obyvatel, má 59 adres, její katastrální území zaujímá 926 ha a PSČ všech je 331 41. Stejnojmenná obec, do které patří ještě vesnice Rakolusky a hospodářský dvůr Rohy, je součástí Mikroregionu Kralovicko.
Obsah |
[editovat] Poloha
Ves leží 8 km jihovýchodně od Kralovic v nadmořské výšce 368 m na svažitém začátku ostrohu obtékaného řekou Berounkou z jihu, východu a severu.
[editovat] Historie
Poprvé je vesnice písemně připomínána roku 1228 v seznamu majetku ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Ve 13. století se Zbohy na čtyři století staly majetkem pánů z Krašova. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha Bezdružického ml. z Kolovrat ves Mikuláš Sviták z Landštejna za 3250 kop. Během třicetileté války byla ves opětovně pustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století měla šest usedlostí.
Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Zbohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785.
Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Bohy.
[editovat] Památky
Na protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla.
U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub.
Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1743.
[editovat] Okolí
Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se leží na hranici území přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky. Bohy leží na cyklotrasách Střela a Baroko III.
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
- Obecni-urad.net – stránky obce
- Obce.cz – stránky obce
- Detail památky: mlýn čp. 18 (U Nováků)
- Detail památky: socha Jana Nepomuckého
- Detail památky: roubená chalupa čp. 11
- Detail památky: patrový špýchar v čp. E27
- Detail památky: smírčí kámen
- statistické údaje obce Bohy
[editovat] Literatura
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: ; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. , s. 14
- Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4