Chříč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chříč
charakter sídla:	vesnice
obyvatel:	197
domů:	115
PSČ:	331 43
součást obce:	Chříč
okres:	Plzeň-sever
historická země:	Čechy
katastrální území:	Chříč
katastrální výměra:	10,51 km²
zeměpisná šířka:	49°58′17″ s. š.
zeměpisná délka:	13°38′53″ v. d.
nadmořská výška:	374 m

obec Chříč základní územní samosprávné společenství občanů
znak vlajka
obyvatel:	207 (2006)
kraj:	Plzeňský
Oficiální web obecního úřadu: http://www.volny.cz/ouchric E-mailová adresa: ouchric@volny.cz
adresa obecního úřadu:	Chříč 26 331 41 Kralovice
starosta:	Václav Zetek
NUTS 5 (obec):	CZ0325 558974
obec s rozšířenou působností:	Kralovice
pověřená obec:	Kralovice
katastrální výměra:	13,62 km²
katastrální území:	2
základní sídelní jednotky:	2
Části obce (2)
Chříč · Lhota

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého na cestě ke hřbitovu

Chříč, dříve Křic, je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 10 km východně od Kralovic. Ve stejnojmenné obci zahrnující kromě Chříče sousední Lhotu žije 205 obyvatel a její katastrální území činí 1362 ha (z toho Chříč 1050,56 ha). PSČ všech adres je 331 43. Obec Chříč je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Obsah

1 Historie
2 Památky
3 Pověsti
4 Sport
5 Okolí
6 Poznámka
7 Odkazy
- 7.1 Externí odkazy
- 7.2 Literatura

[editovat] Historie

Prvně je Chříč připomínána roku 1318 jako součást majetku hradu Krašova. Od 80. let 14. století byla Chříč vázána manským právem k hradu Křivoklát – držitelé vsi byli povinni se na výzvu křivoklátského purkrabího dostavit v brnění na hrad a plnit jeho příkazy. Přibližně od 20. let 15. století drží Chříč Absolon ze Chříče, spolu s bratrem Žibřidem stoupenci učení Husova a zdatní válečníci.

V roce 1437 koupil ves od Absolona Otík ze Šanova, který ji roku 1447 prodal Sezemovi z Malšína. Ten ve vsi postavil tvrz. Chříč následně měnila vlastníky a po přelomu 15. a 16. století byli její držitelé zbaveni manských povinností k hradu Křivoklátu. Od Václava Strojetického z Chříče získal ves v roce 1540 Oldřich Lažanský z Bukové, za kterého se v 60. letech opravila tvrz a postavil nový dvůr.

Po smrti Oldřicha si chříčské panství rozdělili jeho synové Šebestian a Oldřich, Chříč se Lhotou a částí Hlinců připadla Šebestianovi. V té době byla na Chříči tvrz s pivovarem, poplužní dvůr a 13 osedlých s mlynářem. Šebestian se však během let zadlužil a v roce 1585 prodal Chříč Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích. Jeho potomci, bratři Týřovští, prodali pro velké dluhy roku 1701 chříčské panství hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného.

2. března 1715 zemřel hrabě V. J. Lažanský na Chříči, panství zdědila jeho manželka Marie Gabriela Lažanská a synové Maxmilián Václav a Karel Josef. Chříč zůstala v majetku hraběnky, která odkázala polovinu panství ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze a z poloviny synu Maxmiliánovi a dcerám Marii Anně a Marii Josefě. V roce 1758 hraběnka Lažanská zemřela a polovina tehdy zadluženého chříčského panství připadla dle závěti ústavu šlechtičen. Ten dal panství do dražby, ale nenašel se žádný kupec a tak v roce 1764 koupil i druhou polovinu od dědiců Lažanských. S výjimkou let 1787–91, kdy bylo panství na krátko připojeno k Tereziánskému ústavu v Praze, patřilo ústavu chříčské panství až do roku 1906.

V roce 1785 získala nová zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého funkci lokálie, kterou dříve zastával kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech. Z Dolan do chříčského kostela byly v roce 1878 přeneseny dva velké zvony, opačným směrem putoval malý zvonek, který je dnes ve zvoničce v Holovousích.

V roce 1906 prodal ústav šlechtičen panství hraběti Štěpánovi Götzendorf-Grabowskému, ten o čtyři roky později Gustavu Fisherovi, který jej vzápětí roku 1911 prodal Karlovi Černohorskému. Jako poslední v řadě majitelů koupil roku 1931 František Pokorný.

Chříč se stala přirozeným centrem malého panství díky vzniku mlýnů (také vodní mlýny na říčce Javornici), pivovaru, lihovaru, řemeslných dílen, ale i fary, školy, pošty, obchodů a lékařské ordinace. Nedaleko vsi se až do roku 1886 těžila antimonová ruda. Svou pozici místního centra ztrácí Chříč až na začátku 20. století, kdy po rozpadu panství klesá význam vsi a po druhé světové válce zanikají řemesla, pivovar a lihovar a většina obyvatel hledá uplatnění v zemědělství a lesnictví. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Chříč. Ve 20. století byl také zavezen návesní rybník.

[editovat] Památky

Místní tvrz byla založena vladykou Sezemou z Malšína v druhé polovině 14. století a v první polovině 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Svou nynější podobu získal v druhé polovině 18. století za vlastnictví Ústavu šlechtičen, kdy byl barokně přestavěn, a v roce 1820, kdy bylo po požáru odstraněno jedno ze tří křídel. K areálu zámku patří hospodářský dvůr a zámecký park.

Na severovýchodním okraji vsi, v blízkosti zámku, stojí kostel sv. Jana Nepomuckého s obdélnou lodí. Postaven byl v roce 1767 jako zámecká kaple, pravděpodobně okolo roku 1861 byla dostavěna jeho věž.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767 stojí na hranolovém podstavci u křižovatky mezi bývalým zámkem a hřbitovem u východního okraje vsi.

[editovat] Pověsti

Když císař Josef II. zrekvíroval vybavení kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze, rozhodl se věnovat jeho největší zvon Dolanům. Ale obyvatelé Chříče, pod jejichž faru náležel dolanský kostelík, jim velký staroměstský zvon nepřáli. S výmluvou, že malému kostelu stačí malé zvony si jej vzali pro sebe. Když se však zvon poprvé v chříčském kostele rozezvučel, hněvivě volal: „Do Dolan – do Dolan!“ Občané se zalekli a vrátili zvon dolanským. Od té doby zvonil krásně. Na konci 19. století ovšem dolanský kostel zchátral a jeho zvony putovaly zpět do Chříče.

[editovat] Sport

Na východním okraji vsi se nachází závodní motokrosová dráha.

[editovat] Okolí

Chříč sousedí s vesnicemi Slatina a Lhota na severu, s Dubjanským dvorem na jihovýchodě, Studenou na jihu a Holovousy na západě. Vesnice leží na jihovýchodním okraji CHKO Křivoklátsko s údolími řek Javornice a Berounky. Nad jejich soutokem se nachází přírodní rezervace Dubensko s největším tisovým hájem v ČR. Vsí protéká Chříčský potok (dříve nazývaný Chrastnice), nedaleko silnice na Slatinu stojí památný javor.

[editovat] Poznámka

Samotné slovo Chříč může také pocházet, jako několik jiných místních názvů, od Hedčanů, ale není to zcela jisté. Jedna z možností je, že se jedná o slovo odvozené od slova křoví, kdy by se původně jednalo o obec nazývanou Křovíč. Jiná možnost pak uvádí možnou zkomoleninu jména údajného hedčanského vladyky Chrze – odtud pak Chrzíč.

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

Mapy: 49°58′17″ s. š., 13°38′53″ v. d.

Obec Chříč
Obecni-urad.net – stránky obce
Obce.cz – stránky obce

[editovat] Literatura

BUKAČOVÁ, Irena, FÁK, Jiří, FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
ROM, Karel. Představujeme obce regionu: Chříč. In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 7, s. 18–19.
ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.