Kaceřov (okres Plzeň-sever)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kaceřov | |
|---|---|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0325 558991 |
| kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
| okres (NUTS 4): | Plzeň-sever (CZ0325) |
| obec s rozšířenou působností: | Nýřany |
| pověřená obec: | Třemošná |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,27 km² |
| počet obyvatel: | 114 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 52' 14" |
| zeměpisná délka: | 13° 30' 46" |
| nadmořská výška: | 338 m |
| PSČ: | 331 51 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Kaceřov 48 33151 Kaznějov |
| starosta / starostka: | Zdeněk Široký |
| E-mail: kacerov.obec@worldonline.cz | |
Kaceřov, dříve Kacerov, je vesnice ve východní části okresu Plzeň-sever, 11 km jihovýchodně od Plas. V obci žije okolo 120 obyvatel, její katastrální území je 427,4 ha a PSČ všech adres je 331 51. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
Obsah |
[editovat] Historie
Kaceřov je poprvé písemně připomínán v roce 1376, později jej získal plaský klášter. Na počátku husitských válek v roce 1420 získal Kaceřov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmund katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V roce 1376, kdy jsou doloženy první zmínky o Kaceřově, se jako jeho majitel uvádí Ctibor ze Švamberka. Ten si tu asi mezi léty 1370–1376 postavil tvrz. Kačerov se snažil také získat sekretář české komory Florián Gryspek z Gryspachu a dosáhl toho, že mu byl roku 1539 zastaven na čtyři generace, přičemž práva plaského kláštera byla formálně respektována.
Vzhledem k tomu, že tvrz v Kaceřově byla zpustlá a sešlá, rozhodl se Gryspek pro výstavbu nového zámku a stará tvrz pak sloužila k hospodářským účelům. Stavba zámku trvala téměř dvě desetiletí a prováděli ji zejména a převážně italští zedníci a kameníci. Začalo se s ní kolem roku 1540. Zámek byl sice částečně dokončen v roce 1548, ale pak jeho výstavba pokračovala dále v letech 1559–1562.
Kaceřovský zámek je jeden z prvních a zároveň i nejzajímavějších zámků renesance a patří svými mimořádnými uměleckými hodnotami k nejvýznamnějším památkám renesanční architektury u nás. Zámek stojí na okraji vsi na náhorní planině prudce se svažující k řece Mži. Je to impozantní čtyřkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélníkového dvora s nárožními rizality na východní straně, což jsou části budovy, které vystupují po celé výšce před ostatní průčelí, tak rozšiřující půdorys a přechází v křídlo.
Po bitvě na Bíle hoře se konfiskovaný zámek dostal spolu s kaceřovským panstvím do rukou cisterciáckého kláštera v Plasích.
Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Kaceřov.
Pomozte Wikipedii tím, že tuto část vhodně rozšíříte.
[editovat] Památky
- renesanční zámek Kaceřov
- roubená stodola u čp. 7
- špýchar u čp. 15
- kaplička z r. 1883
[editovat] Okolí
Kaceřov leží na západní hranici přírodního parku Horní Berounka, jihovýchodně od vsi se do Berounky vlévá potok Třemošná, poblíž soutoku je na levém břehu Rybárna, na pravém rokycanském pak Kaceřovský Mlýn. Na severu sousedí Kaceřov s Čívicemi, na východě přes řeku s Olešnou, na jihu s Planou a na severozápadě s Dobříčí.
[editovat] Literatura, zdroje
- Severní Plzeňsko I, Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud, Nakladatelství Českého lesa, Domažlice, 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002
