Bitva o Británii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva o Británii

Trvání:	červenec 1940 – říjen 1940
Místo:	Velká Británie, hlavně jih Anglie
Casus belli:	{{{příčina}}}
Výsledek:	Britské vítězství
Změny území:	{{{Území}}}

Strany

Spojené království

Třetí říše

Itálie

Velitelé

Hugh Dowding
Keith Park

Hermann Göring
Albert Kesselring

Síla

K 21.8. 941 akceschopných Hurricanů a Spitfirů Http://www.csd.uwo.ca/~pettypi/elevon/gustin_military/strength.html. Informace pocházejí z knihy The Battle of Britain autora Petera G. Cooksleyho vydané v nakladatelství Ian Allan Ltd v roce 1990. Nyní i na http://www.historylearningsite.co.uk

K 10.8. 875 středních bombardérů, 316 Ju 87, 702 Bf 109, 227 Bf 110 u Luftflotte 2 a 3. Http://www.brooksart.com/BoBloss.html />K 13. 8. 988 středních bombardérů, 311 Ju 87, 908 Bf 109, 263 Bf 110 u Luftflotte 2, 3 a 5. ^[1]

Ztráty

od 10.7. do 30.10. 1023 zničených stíhaček všech typů. ^[2] Tyto údaje jsou ovšem jednoznačně účelově zmanipulované. Oficiální ztráty Fighter Command RAF jsou minimálně 1960 zničených Hurricanů a Spitfirů, a to ze všech příčin. Zdroj: Deighton, Len: Stíhač. Praha 1993, s. 294. K tomu je třeba přičíst ztráty ostatních typů letadel používaných RAF a FAA. Datační rozmezí těchto zrát není jasné, ale podle Deightonova textu od července do konce září 1960.

od 1.7. do 30.10. 1887 letadel. ^[3] I zde jde o pochybný údaj. Nejčastěji se pro toto období udává počet 1733 letadel zničených v bojích, tedy i nehodou. Tento údaj je rozhodně nejnižší možný. Pro dobu od. 1. 7. do 30. 9. je to číslo 1455. Zdroj tentýž.

{{{poznámky}}}

Bitva o Británii (10. červenec 1940 – 31. října 1940), představuje střetnutí mezi německou Luftwaffe a britskou Royal Air Force nad Británií a kanálem La Manche. Pro „Bitvu o Británii“ (Battle of Britain) se občas používá i pojmenování „Bitva o Anglii“. Smyslem této vzdušné bitvy, kterou rozpoutala německá strana, bylo zničit nebo alespoň výrazně oslabit Royal Air Force a získat tak jednoznačnou vzdušnou převahu nad kanálem La Manche a Británií, což německé velení považovalo za nutnou podmínku pro uskutečnění invaze do Anglie (viz Operace Seelöwe). Bez této převahy by tato akce byla příliš riskantní až neproveditelná.

V první fázi, dokud se Luftwaffe soustředila na bombardování okrajových letišť a boje nad pobřežím a kanálem, se bitva vyvíjela lépe pro Německo, pak se však Hitler po britském náletu na Berlín (který byl odvetou za německý útok na Londýn a další britská města) nechal vyprovokovat k systematickému strategickému bombardování Londýna.

Hlavní nevýhody německého letectva při útocích na Londýn:

Britové měli radar, který fungoval jako systém včasné výstrahy
Německo zpravidla nedokázalo svým bombardérům zajistit dostatečnou stíhací ochranu po celé trase, což enormně zvýšilo jejich ztráty;
němečtí stíhači měli nad Londýnem kriticky málo paliva^[4], což radikálně omezovalo jejich taktiku;
Britové měli více času na reakci a shromáždění stíhacích skupin;
boje se odehrávaly relativně daleko od německých základen nad nepřátelským územím, což znamenalo, že ztráty německých pilotů byly definitivní; zpravidla ani poškozený letoun se nedostal dost daleko od nepřítele, aby mohla být jeho posádka zachráněna svými. Naproti tomu piloti Royal Air Force byli sestřelováni nad domácím územím a pokud nebyli zraněni, mohli teoreticky již pár hodin nato opět odstartovat k boji v novém letadle.

Koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britskou Royal Air Force, a začali omezovat své akce. V roce 1941 pak byla většina kapacit Luftwaffe převelena na jiná bojiště (Středomoří a východní fronta).

Obsah

1 Odkazy

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Reference

↑ Bungay, Stephen; Nejnebezpečnější nepřítel; Nakladatelství Pavel Dobrovský-BETA a Jiří Ševčík; 2006, ISBN 978-80-7306-299-6, ISBN 978-80-7291-170-7
↑ Bungay, Stephen; Nejnebezpečnější nepřítel; Nakladatelství Pavel Dobrovský-BETA a Jiří Ševčík; 2006, ISBN 978-80-7306-299-6, ISBN 978-80-7291-170-7
↑ Bungay, Stephen; Nejnebezpečnější nepřítel; Nakladatelství Pavel Dobrovský-BETA a Jiří Ševčík; 2006, ISBN 978-80-7306-299-6, ISBN 978-80-7291-170-7
↑ Goss, Chriss; Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii; Nakladatelství Svojtka&Co; 2002, ISBN 80-7237-429-X

Práce Stephena Bungaye je na jednu stranu vysoce informativní, ovšem co se ztrát týče jde naprosto jednoznačně o omyly. Lze to dokázat na příkladu ztrát uváděných pro pozdější operace. Stephen Bungay se navíc hned na začátku práce vymezuje vůči osobnostem, které s ním nesouhlasí a dehonestuje ty, kteří se snaží rozkrýt mlhu, která zakrývá tzv. Bitvu o Británii. Ta je stále jakýmsi nedotknutelným mýtem.

Vhodná literatura: Bekker, Cajus: Výška útoku 4000. Plzeň 1995. Caldwell, Donald: Válečný deník JG 26 1939-1942. Plzeň 1999. Constable, T. J.-Toliver, R. F.: Galland. Plzeň 1995. Deighton, Len: Krev, slzy a pošetilost. Praha 1996. Deighton, Len: Stíhač. Praha 1993. Franks, Norman: Letadlo proti letadlu. Praha 2002. Goss, Chris: Piloti bombardovacích letounů Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2005. Goss, Chris: Stíhací bombardéry Luftwaffe nad Británií, Praha 2006. Goss, Chris: Stíhači Luftwaffe v bitvě o Británii, Praha 2002. Hess, Alexander: Byli jsme v bitvě o Anglii, Praha 2001. Hoyt, Edwin P: Válka v Evropě. Třetí díl - Bitva o Británii. Praha 2001. Hurt, Zdeněk: Supermarine Spitfire Mk. I-II. Praha 1993. Hurt, Zdeněk-Vraný, Jiří: Ilustrovaná historie letectví, Mikojan Mig-17, Hawker Hurricane Mk. I, Spad S VII/XII/XIII. Praha 1989. Jackson, Robert: Churchillova louže. Praha 1998. Jullian, Marcel: Bitva o Británii červenec až září 1940. Praha 2004. Kolektiv autorů: Leader`s Digest Výběr Jak to bylo doopravdy. Praha 2005 Michulec, Robert: Messerschmitt Bf 109. 1. část. Gdaňsk 1998. Michulec, Robert: Messerschmitt Bf 109. 5. část. Gdaňsk 1999. Mosley, Leonard: Bitva o Británii. Praha 2001. Motl, Stanislav: Kam zmizel zlatý poklad republiky. Praha 2003. Murray, Williamson: Luftwaffe. Praha 1999. Neillands, Robin: Válka bombardérů. Ostrava 2002 Pajer, Miloslav: Křídla míří na Německo. Cheb 1994. Piekalkiewicz, Janusz: Letecká válka. Plzeň 1995. Pajer, Miloslav: Křídla míří na Německo. Cheb 1994. Piekalkiewicz, Janusz: Letecká válka. Plzeň 1995. Piekalkiewicz, Janusz: Rozmel. Plzeň 1994. Pitt, Barrie: Churchill a jeho generálové. Brno 2006. Ponting, Clive: Churchill. Brno 1997. Price, Alfred: Supermarine Spitfire. 1.část. Gdaňsk 1998. Price, Alfred - Spick, Mike: Slavná letadla II. světové války. Praha 2003. Priller, Josef: Stíhací eskadra JG 26. Plzeň 1995. Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu. 1. část (1940). Cheb 1999. Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu. 7. část. Cheb 2004. Rajlich, Jiří: 310. stíhací peruť. Plzeň 1994. Rys, Marek – Fleischer, Seweryn: Hawker Hurricane. 1. část. Gdaňsk 1999. Scutts, Jerry: Stíhací eskadra JG 54. Plzeň 1995. Shaw, Antony: Druhá světová válka den po dni. Praha 2004. Sims, E. H.: Stíhači. Plzeň 1994. Weidenhöfer, Miloš: Kronika bitvy o Británii. Brno 1991. Wilson, Patrick: Dunkerque 1940. Brno 2001. Winterbotham, F. W.: Přísně tajné. Praha 1981. Šnajdr, Miroslav: Stíhači RAF a jejich protivníci, 1. díl, Francie 1939-1940, Praha 2005. Turner, John Frayn: Slavné letecké bitvy, Praha 1999. Urbanowicz, Witold: Plamen nenávisti, Praha 1993.