Druhá bitva o Atlantik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ztráty spojeneckých a neutrálních obchodních lodí (tonáž na roky).

Druhá bitva o Atlantik je jedna z nejdelších a nejdůležitějších kampaní druhé světové války. Trvala po celý konflikt a z hlediska západní fronty a přežití Velké Británie ji lze považovat za rozhodující střetnutí. Za její vrcholnou gradaci a rozhodující část se považuje období od půle roku 1940 do půle (resp. konce) roku 1943, kdy vyvrcholilo gigantické střetnutí německých ponorek se spojeneckými zásobovacími konvoji.

Zhruba v dubnu a květnu 1943 došlo k definitivnímu obratu ve vývoji konfliktu, kdy masivní nasazení letounů B-24 Liberatorů a Short Sunderlandů, doprovodných letadlových lodí, nových verzí radaru, ASDICu a vrhačů hlubinných náloží a min (zejména typu hedgehog) a přístrojů umožňujících určit přesnou lokaci vysílající ponorky ( H/F D/F) definitivně zvrátilo poměr sil ve prospěch Spojenců. Německá vylepšení ponorek (výkonější ponorky, protiletadlové ponorky, snorkel a vylepšené typy torpéd) nedokázaly situaci zvrátit a stále se zhoršující situace nakonec vyústila v něco, co už ani nepřipomínalo válku, ale spíše hon na německé ponorky. Velkou roli též hrála schopnost Spojenců číst německé zprávy šifrované přístrojem ENIGMA.

Tento válečnický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.