Ponorka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ponorka je plavidlo schopné plout pod vodou. Ponorky mohou pracovat ve velkých hloubkách, do kterých se potápěči nedostanou. Ponorka může být civilní (vědecká nebo turistická) nebo vojenská. Vojenská ponorka bývá vyzbrojena širokým arzenálem zbraní, zvláště torpédy, případně raketami. Velký pokrok pro ponorky znamenalo zavedení jaderného pohonu (Jaderná ponorka), protože podstatně zvětšuje jejich akční rádius a zbavuje je nutnosti pravidelného a častého vynořování (při pohonu spalovacím motorem je spotřebováváno velké množstvi kyslíku). Jaderný pohon je však velmi drahý a až na výjimky je vyhrazen jen pro vojenské ponorky.

Ponorky mají v trupu podélné dutiny (vyrovnávací nádrže), které lze naplnit vzduchem nebo vodou. K ponoření je třeba naplnit tyto nádrže vodou. Ponorka poháněná lodním šroubem může být pod vodou stabilizována i dynamicky pomocí hloubkových kormidel. Aby se ponorka mohla vynořit, je stlačeným vzduchem voda z nádrží vytlačena.

Vzhledem k tomu že spalovací motory spotřebují k činnosti velké množství vzduchu a vytvářejí zplodiny, musí být ponorky vybaveny jinými pohonnými jednotkami. V malých ponorkách se používají elektromotory napájené z akumulátorů, větší vojenské ponorky mají jaderný pohon.

Obsah 1 Historie 1.1 1. světová válka 1.2 2. světová válka 1.3 Studená válka 2 Typy ponorek 3 Konstrukce 4 Související články 5 Externí odkazy

[editovat] Historie

První doloženou a plně funkční ponorkou byla ponorka Turtle, sestrojená roku 1776 Davidem Bushnellem v průběhu války za nezávislost USA.

Prvním úspěšným nasazením ponorky v přímém boji bylo nasazení konfederační ponorky David proti unijní lodi.

[editovat] 1. světová válka

První hromadné nasazení ponorek provedlo Německo během 1. světové války. Využilo je k narušování zásobovacích tras spojenců. Ponorky však využívaly k bojové činnosti i ostatní důležité přímořské státy, účastnící se bojů ve válce.

[editovat] 2. světová válka

Ve 2. světové válce Německo opět nasadilo stovky ponorek operujících převážně v Atlantiku. Taktika již byla mnohem účinnější než za 1. světové války. Ponorky neoperovaly jednotlivě, ale v takzvaných vlčích smečkách. Ponorky vážně ohrozily zásobování Velké Británie. Zavedením konvojů, leteckého hlídkování a nových protiponorkových zbraní byla však jejich hrozba po roce 1943 silně utlumena. Ponorky se staly rozšířenou zbraní i v jiných státech světa, v Evropě to byly zejména Velká Británie a SSSR, na pacifickém bojišti hlavně USA a Japonsko.

[editovat] Studená válka

Za Studené války se ponorky opět dostaly do popředí, neboť „v zájmu zachování míru“ se USA i SSSR snažily vyrobit účinější zbraně a zároveň potřebovaly vědět další kroky protivníka, jeho přesuny armád a podobně. Proto byly vytvořeny stále tišší a tišší ponorky, schopné pozorovat protivníka nebo připlout nepozorovány až k pobřeží a odpálit jaderné hlavice nesené na palubě.

[editovat] Typy ponorek

• dělení podle pohonu
  • parní ponorka (neúspěšné pokusné typy na přelomu 19. a 20. století)
  • elektroponorka (jen u miniponorek)
  • dieselová ponorka
  • diesel-elektrická ponorka (pod hladinou využívala akumulátory)
  • Jaderná ponorka
  • ponorka na stlačený vzduch
• vojenské ponorky (dle určení)
  • stíhací (přepadové) ponorky
  • nosiče strategických nukleárních střel
  • zásobovací ponorky (používané za 2. svět. války k doplňování zásob bojových ponorek)
  • miniponorky (za 2. svět. války používané převážně k sabotážním účelům proti zakotveným lodím)

[editovat] Konstrukce

Klasická ponorka se skládá z tlakového trupu, v němž je prostor pro posádku a vybavení. U většiny ponorek nad trup vyčnívá velitelská věž se vstupním otvorem a periskopem. Starší vojenské ponorky nesly na trupu ještě vedlejší výzbroj (obvykle dělo).

[editovat] Související články

• Válečná loď
• L-3 (ponorka)
• K-21
• Kursk (ponorka)
• S-13
• U-47
• U-234
• USS Thresher (SSN-593)

[editovat] Externí odkazy

• Ponorky cz
• Ponorky a lodě SSSR a Ruska
• Lodě, ponorky, letadla