Trolejbusová doprava v Pardubicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Krajské město Pardubice provozuje vlastní městskou trolejbusovou síť. Ta je páteří celé pardubické dopravy.

Obsah 1 Historie 1.1 Zavádění trolejbusů 1.2 Konec 50. let a léta šedesátá 1.3 70., 80. a 90. léta 2 Současný stav 3 Vozový park 4 Vozovny 5 Plán sítě 6 Související články 7 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] Zavádění trolejbusů

Již v časech první československé republiky existovaly plány na vytvoření trolejbusového nebo dokonce i tramvajového provozu na území města Pardubic. K realizaci se přistoupilo ale až po válce v roce 1949. Na jaře roku následujícího získal Komunální dopravní podnik Pardubic již značně pokročile provedenou přípravu. Výstavba prvního úseku trvala méně než dva roky; 20. ledna roku 1952 již vyjely první trolejbusy s cestujícími. Šlo o úsek Pardubice – Lázně Bohdaneč; trať vedla od starého nádraží přes Semtín do Bohdanče. Ve městě pak byla ukončena velkou blokovou smyčkou. Další tratě přibyly roku 1953; jednalo se o úseky na Jesničánky a k městské nemocnici. O rok později se mohli místní obyvatelé svézt i na Slovany. Roku 1954 dosáhla délka všech tratí 19 km a základ celého systému byl v podstatě dobudován.

[editovat] Konec 50. let a léta šedesátá

Ještě roku 1958 byla část trati na staré nádraží zrušena a nahrazena úsekem k nádraží novému; tam byl provoz zahájen 9. května roku 1959. Další změnou byla i přeložka trati vedená na dnešní most Pavla Wonky vybudovaná na podzim roku 1960. Trať na starém mostě byla pak následně uzavřena a zrušena.

V 60. letech se pokračovalo dále v přestavbách; trať vedoucí k nemocnici musela být vzhledem k výstavbě nového nadjezdu dočasně uzavřena, zároveň byla zavedena i zcela nová manipulační trať v ulici Na Kamenci.

Koncem této dekády se začaly objevovat i komplikace u trati vedené do Lázní Bohdaneč. Přestože již byla přeložena na novou moderní komunikaci, vzhledem k elektrifikaci jedné železniční trati, která přes tu trolejbusovou procházela, nemohlo dojít ke křížení trolejového vedení a tak se objevil problém. Uvažovalo se dokonce i o zrušení celé této trolejbusové trati, nakonec však byl železniční úsek přemostěn. V souvislosti se stavbou silničního mostu vznikla jako součást přeložky také trať do Ohrazenic. Ta však nevydržela dlouho, ukázala se jako nadbytečná a roku 1967 se rozhodlo o jejím zrušení. Mezitím vznikly dva úseky nové na druhé straně města; na Židov a na dnešní zastávku Dukla, konečná na stejnojmenném sídlišti.

[editovat] 70., 80. a 90. léta

Celá sedmdesátá léta nedocházelo téměř k žádným změnám, trolejbusová doprava se dostala v celé ČSSR obecně do útlumu a nejinak tomu bylo i v Pardubicích. Opravovaly se pouze některé úseky, žádné tratě však nepřibývaly, ale ani nebyly rušeny. Roku 1979 se po dlouhé době začalo s výstavbou trati na Polabiny, celá akce se však velmi vlekla; dokončení stavby částečně záviselo i na jiných projektech. Ke konci 80. let přibyla ještě druhá trať do Polabin, vedoucí od nádraží a sloužící de facto jako objížďka Wonkova mostu.

Velmi známou se stala na začátku 90. let akce zprovoznění krátkého úseku nedaleko Polabin na současnou točnu Sluneční. Provoz zde měl být zahájen podle plánu do konce roku 1991, dokončeno však bylo jen trolejové vedení a nikoliv vozovka; trolejbusy tak v podstatě jezdily po trávníku. Od 11. dubna roku 1992 je již na tomto místě silnice. V souvislosti s pozdější výstavbou byl tento úsek zrušen a nahrazen rekonstruovanou křižovatkou.

[editovat] Současný stav

Na začátku 21. století došlo také ke třem prodloužením. První nově postavený úsek vede Sukovou ulicí, paralelně s třídou Míru, jednou z nejdůležitějších ulic ve městě. Druhá trať vznikla na sídlišti Dubina, propojená je i s tratí na Židov. Poslední prodloužení bylo postaveno v ulici Demokratické mládeže v roce 2003. Dnes sílí i hlasy, které si přejí trať na třídě Míru zrušit. Kromě toho existují také projekty na velký rozvoj do některých okolních měst (Chrudim, Sezemice).

[editovat] Vozový park

Trolejbusovou dopravu v Pardubicích zahajovaly v roce 1952 vozy Škoda 7Tr (celkem dodáno 12 těchto trolejbusů, dalších 20 bylo zakoupeno z jiných měst). Dalším provozovaným typem se staly třínápravové trolejbusy Tatra T 86 (čtyři vozy zakoupené v roce 1956 z Prahy). Vozy Škoda 8Tr (14 kusů) byly dodávány od roku 1957. Následoval je legendární typ Škoda 9Tr (v letech 1962 až 1981 zakoupeno 79 těchto vozů). Od roku 1983 pak byl dodáván již současný typ trolejbusu Škoda 14Tr (od poloviny 90. let v modernizované verzi Škoda 14TrM). Na začátku 21. století se v Pardubicích objevily i nízkopodlažní vozy Škoda 21Tr. V současnosti je vozový park obnovován nízkopodlažními trolejbusy Škoda 24Tr Irisbus.

V Pardubicích jsou do provozu nasazena vozidla osobní trolejbusové dopravy těchto typů (celkem přibližně 55 trolejbusů):

Obrázek	Typ	Modifikace a podtypy
	Škoda 14Tr	Škoda 14Tr, Škoda 14TrM
	Škoda 21Tr	Škoda 21Tr
	Škoda 24Tr Irisbus	Škoda 24Tr Irisbus

Kromě těchto vozů disponuje dopravní podnik historickými trolejbusy Škoda 8Tr, Škoda 9Tr a Škoda 14Tr. Občanské sdružení Pardubický spolek historie železniční dopravy vlastní navíc i vozy Škoda 9Tr a kloubový Škoda-Sanos S 200Tr.

[editovat] Vozovny

• Vozovna Dukla

[editovat] Plán sítě

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Trolejbusová doprava

• Městská autobusová doprava v Pardubicích

[editovat] Externí odkazy

• Stránky Dopravního podniku města Pardubic
• Profil města na stránkách občanského sdružení SPVD
• Stránky zaměřené výhradně na pardubické trolejbusy
• Fotogalerie pardubických trolejbusů