Trolejbusová doprava v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rychlá orientace

Související články obsahuje Portál Třebíč
Související články obsahuje Portál Trolejbusová doprava

Třebíč-Nové Město. Most v Modřínové ulici (1988) se sloupy trolejového vedení pro zamýšlený trolejbusový provoz.

Trolejbusová doprava je v Třebíči jediný způsob městské dopravy, který byl detailně naplánován, avšak nebyl realizován. Nápad na vytvoření trolejbusového provozu v Třebíči vznikl v polovině 80. let 20. století. Původně se počítalo s jeho realizací v letech 2000 až 2010. Kvůli zadlužení města však nebyl nikdy realizován.

[editovat] Historie

Třebíč-Jejkov. Křižovatka Purkyňova náměstí a ulic Sportovní a Hrotovické.

V polovině osmdesátých let 20. století se začalo plánovat zavedení trolejbusové dopravy v Třebíči. Ta měla zaručit lepší dostupnost nově vzniklých sídlišť i ulehčit práci autobusům, které neměly dostatečně silné motory na to, aby vyjely velká stoupání v Třebíči. Pro trolejbusy, vybavené silnými elektromotory, to totiž nebyl problém. Jejich další výhodou byla tichost jejich provozu a také ekologičnost, kterou město znečištěné automobily projíždějícími po průtahu přímo v centru města potřebovalo a kterou potřebuje dodnes. V roce 1986 byla SUDOPem Brno^[1] vypracována první studie s názvem: Studie technického a technologického řešení trolejbusové dopravy v městě Třebíči.

Po změně režimu se s plány pokračovalo a v roce 1991 vznikl nový projekt. Ten počítal s postupnou výstavbou ve dvou etapách do roku 2010. V první etapě měla být zbudována vozovna v Průmyslové čtvrti, nad spojkou Znojemská–Hrotovická, a základní linka Horka-Domky–Karlovo náměstí–Hájek. Ve druhé etapě měly být dokončeny zbylé linky, vyjma linku do Ptáčova a Poušova, jimž měla být ponechána nezávislá trakce. Tento plán vycházel ze sčítání frekvence cestujících: tehdejší linka č. 4 (poliklinika v Domcích–sídliště Hájek) přepravovala třetinu všech cestujících za den.^[2]

Celý záměr zavést trolejbusovou dopravu skončil ještě v první polovině 90. let. Konec projektu také podpořilo zadlužení města vedeného starostou Pavlem Heřmanem, související též s nákladnou obnovou nově prohlášené památkové zóny Zámostí a její postupnou revitalizací (oprava kanalizace, kotelen a výstavba lávky přes řeku Jihlavu).^[3] Dnes se již na plány trolejbusové dopravy v Třebíči takřka zapomnělo a kvůli rozvinuté autobusové dopravě se s nimi již nepočítá. Z ekologického hlediska by dieselové autobusy měly být nahrazeny ekologickými vozy na zemní plyn vyráběnými v Třebíči společností TEDOM.

[editovat] Schéma

Záměr trolejbusové dopravy v Třebíči

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Doprava v Třebíči
• Městská autobusová doprava v Třebíči

[editovat] Reference

1. ↑ SUDOP je zkratka ze „Státní ústav dopravního projektování“, později přeměněného ve státní podnik.
2. ↑ PETRŮ, M. Trolejbusová doprava v Třebíči. In Zpravodaj města Třebíče, 1/1992, str. 5.
3. ↑ Třebíčský zpravodaj

[editovat] Externí odkazy

• Článek věnovaný třebíčským trolejbusům na stránkách OS Metropolis

Tento článek o dopravě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Doprava v Třebíči
Městská autobusová doprava v Třebíči • Příměstská autobusová doprava v Třebíči • Trolejbusová doprava v Třebíči • Silnice v Třebíči • Letecká doprava v Třebíči • Cyklistická doprava v Třebíči