Galicie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Comunidade Autónoma de Galiza Comunidad Autónoma de Galicia |
|||
|
|||
hlavní město | Santiago de Compostela | ||
největší město | Vigo | ||
rozloha |
7. v pořadí |
||
obyvatelstvo |
5. v pořadí |
||
počet narozených (2002) |
7,1 na 1000 |
||
úřední jazyky | galicijština španělština |
||
počet provincií | 4 | ||
autonomní statut | 28. dubna 1981 | ||
ISO 3166-2 | GA | ||
parlamentní zastoupení |
25 křesel |
||
počet křesel regionálního parlamentu | 75 | ||
předseda vlády | Emilio Pérez Touriño (PSdeG-PSOE) | ||
Xunta de Galicia | |||
hymna | Queixumes dos Pinos |
Galicie (galicijsky Galiza, španělsky Galicia) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severozápadě Španělska, severně od Portugalska. Úředními jazyky jsou galicijština a španělština. Hlavním městem je nevelké Santiago de Compostela, které je od středověku významným poutním místem. Největším městem regionu je však Vigo.
Obsah |
[editovat] Administrativní členění
Galicie se od roku 1833 člení na 4 provincie:
- A Coruña (šp. La Coruña)
- Lugo
- Ourense (šp. Orense)
- Pontevedra.
[editovat] Geografie
Galicie hraničí na jihu s Portugalskem, na jihovýchodě s autonomním společenstvím Kastilie a León, na severovýchodě s autonomním společenstvím Asturií, na severu a západě s Atlantským oceánem.
K nejdůležitějším geografickým rysům Galicie patří přítomnost mnoha pobřežích fjordů, tvořených ústím řek, které byly zatopeny s rostoucí hladinou moří po skončení poslední doby ledové. Zde se jim říká rías a dělí se na Rías Altas, Rías Centrales a Rías Baixas. Většina obyvatelstva žije poblíž Rías Baixas, kde se nachází i města Vigo a Pontevedra. Rías jsou důležité pro rybolov, a činí z Galicijského pobřeží jednu z nejdůležitějších celosvětových rybářských oblastí. Velkolepá krajina a divoké pobřeží přitahuje řadu turistů, přestože zde převažuje deštivé počasí, a to i v létě.
Podnebí Galicie je oceánské, s mírnými teplotami po celý rok. Santiago de Compostela má průměrně 321 dešťových dnů. Ve vnitrozemí, především v hornatých částech provincií Orense a Luga se v zimních měsících vyskytují časté sněhové bouře.
V Galicii se zachovala velká část hustých lesů, kde žije mnoho divokých zvířat. Je málo znečištěná a vyskytují se zde zalesněné kopce, útesy a rías, což velice kontrastuje se vžitou představou španělské krajiny.
Vnitrozemí regionu je řídce osídlené a trpí migrací obyvatelstva k pobřeží a do významnějších měst Španělska. Nachází se zde málo měst (Orense, Lugo, Verín, Monforte de Lemos, Arzúa), a mnoho malých vesnic. Povrch zde vytváří několik ne příliš vysokých horských pásem zkřížených mnoha malými nesplavnými řekami, poskytujících dostatek energie pro výrobu elektřiny na mnoha hydroelektrárnách. Galicie má tolik malých řek, že si vysloužila označení „země tisíce řek“. Nejdůležitějšími řekami jsou Miño a Sil, která má velkolepý kaňon.
Hory v Galicii nejsou příliš vysoké, dokázaly však izolovat venkovské obyvatelstvo a brzdit rozvoj vnitrozemí. V provincii Orense se zde nachází i lyžařské letovisko Manzaneda. Nejvyšší hora Trevinca (2 127 m) leží poblíž hranice s provincií Leónem.
Přestože má region rozsáhlé oblasti zachovalé přírody, měla Galicie v nedávné době problémy se životním prostředím. Častým problémem bylo odlesňování, jakož i umělé šíření eukalyptů, který způsobuje nerovnováhu v původním ekosystému. Ten se sem importoval kvůli potřebám papírenského průmyslu. Nejpozoruhodnějším představitelem zdejší fauny je vlk, trápící majitele skotu a farmáře. Populace zdejších jelenů se snížila vinou lovu a hospodářského rozvoje. Nedávno zde došlo i k několika haváriím ropných tankerů, jakými bylo nechvalně proslulé ztroskotání tankeru Mar Egeo u La Coruñi 3. prosince 1992, která představovala větší katastrofu než havárie tankeru Exxon Valdez 24. března 1989 u břehů Aljašky.
[editovat] Města
- Vigo - největší město Galicie v provincii Pontevedra s 292 566 obyvateli (2004) a důležitý přístav. Má nádherné a výborně zachovalé historické jádro.
- La Coruña (gal. A Coruña) - město velkého hospodářského významu, centrum stejnojmenné provincie a druhé největší město Galicie s 242 846 obyvateli (2004). Mezi největší atrakce patří románské kostely, synagoga a staré město.
- Orense (gal. Ourense) - centrum stejnojmenné provincie, třetí největší město Galicie s 108 600 obyvateli (2004) s krásnou románskou katedrálou.
- Santiago de Compostela - galicijská metropole a čtvrté největší město regionu s 92 298 obyvateli (2004), jedno z nejkrásnějších měst Španělska a významné poutní místo v provincii La Coruña.
- Lugo - centrum stejnojmenné provincie a páté největší město Galicie s 91 426 obyvateli (2004), které je obehnáno dokonale zachovalým románským opevněním a má nádhernou románskou katedrálu.
- Pontevedra - centrum stejnojmenné provincie se 78 715 obyvateli (2004).
- Ferrol - město se 77 859 obyvateli (2004) v provincii La Coruña s významnou loděnicí Navantia.
[editovat] Předsedové vlád Galicie
- Antonio Rosón Pérez (UCD) 12. června 1978 - 9. června 1979
- José Quiroga Suárez (UCD) 9. června 1979 - 21. ledna 1982
- Gerardo Fernández Albor (AP) 21. ledna 1982 - 1. listopadu 1987
- Fernando Ignacio González Laxe (PSOE) 1. listopadu 1987 - 5. února 1990
- Manuel Fraga Iribarne (PPdeG) 5. února 1990 - 2. srpna 2005
- Emilio Pérez Touriño (PSdeG-PSOE) od 2. srpna 2005
[editovat] Ekonomika Galicie
Galicie je zemí hospodářských kontrastů. Zatímco ekonomika západního pobřeží s významnými centry, a rybářským a zpracovatelským průmyslem prosperuje a dochází zde k růstu obyvatelstva, je ekonomika venkovského zázemí (provincie Orense a Lugo) založena na tradičním zemědělství na malých farmách, zde nazývaných minifundia. Nicméně vzestup turistiky, šetrného lesnictví a tradičního zemědělství přinášejí další možnosti galicijské ekonomice, bez negativních zásahů do přírody a zdejší kultury.
[editovat] Historický přehled
[editovat] Od starověku do pádu Vizigótské říše
Ve starověku se území stalo součástí římské provincie Hispania Tarraconensis, po jejímž rozdělení na počátku 4. století po Kr. tu vznikla samostatná provincie Gallaecia (podle kmene Gallaiciů či Calaiciů). Po pádu Římské říše se Galicie stává roku 410 součástí Suébské a od roku 582 Vizigótské říše.
[editovat] Od pádu Vizigótské říše do začlenění do Španělska
V severní Galicii byl na počátku 8. století zastaven nápor Arabů a většina území byla od roku 718 součástí Království Asturie. Od roku 814 tu existovalo království označované jako Království Asturie a Galicie, v letech 910-914 pak samostatné království, jehož vládce Ordoño II. spojil Galicii s Leónem. Poté už byla Galicie součástí Leónu, s výjimkou let 1060-1071, kdy byla načas samostatná (v letech 1065-1071 tu panoval García, syn Ferdinanda I. Leónského). Jižní Galicie byla po roce 1095 připojena k Portugalskému hrabství, které se později stalo královstvím. Zbytek Galicie se pak stal v rámci Leónu součástí zemí Kastilské koruny, kde pak Galicie tvořila samostatnou španělskou historickou provincii Království Galicie
[editovat] Od 19. století do současnosti
Dne 30. listopadu 1833 bylo při správní reformě území Galicie rozděleno na 4 moderní provincie, které zde stále existují. Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Galicie jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno. Od 19. století se zde také začalo formovat silné národní hnutí, které ve 20. století požadovalo autonomii. Po plebiscitu vláda lidové fronty roku 1936 autonomii schválila, ale vzápětí byla zrušena režimem generála Francisca Franca. Teprve po pádu jeho režimu získala Galicie 16. března 1978 autonomii, potvrzenou 28. dubna 1981 schválením jejího autonomního statutu.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální web galicijské regionální vlády (ve španělštině)
- Fotografie Galicie
- Stručný popis Galicie a jejích památek (v angličtině)
- Galicia Guide Největší zdroj informací v angličtině.
- Galicijská hymna jako mp3
|
|
---|---|
Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo - Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria - Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona - Iruña) | Valencie (Valencie) Autonomní města: Ceuta | Melilla Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy |