Extremadura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Comunidad Autónoma de Extremadura
vlajka Extremadury vlajka Extremadury se znakem znak Extremadury
hlavní město	Mérida
největší město	Badajoz
rozloha  - km²  - % Španělska	5. v pořadí 41.634 km² 8,2%
obyvatelstvo  - souhrn (2003)  - % Španělska  - hustota zalidnění	13. v pořadí 1.073.050 2,6% 25,77/km²
úřední jazyky	španělština
počet provincií	2
autonomní statut	26. února 1983
ISO 3166-2	EX
parlamentní zastoupení  - kongres  - senát	10 křesel 8 křesel
počet křesel regionálního parlamentu	65
předseda vlády	Juan Carlos Rodríguez Ibarra (PSOE)
Junta de Extremadura

Extremadura (španělsky Extremadura) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na západě Španělska při hranicích s Portugalskem. Metropolí společenství, jejíž části náležely ke středověkým královstvím Leónu a Kastilii je nevelká Mérida, přestože největším městem regionu je Badajoz.

Území Extremadury se administrativně člení na 2 provincie: Badajoz a Cáceres.

Pocházela odtud řada slavných dobyvatelů („conquistadoři“) a proto se ji také říká „tierra de conquistadores“ (země dobyvatelů). Patřili mezi ně Hernán Cortés, Francisco Pizarro, Pedro de Alvarado, Pedro de Valdivia a další. Mnoho měst v Americe je také pojmenováno podle měst v jejich vlasti. Mérida je hlavním městem Extremadury a také jsou to významná města v Mexiku a Venezuele; Medellín je v současnosti malé město v Extremaduře, ale také je to druhé největší město v Kolumbii; Albuquerque největší město Nového Mexika, má název vzniklý zkomolením Alburquerque, názvu dalšího Extremadurského města. Také dva španělští astronauti Michael Lopez-Alegria a Pedro Duque mají rodinné vazby na Extremaduru.

Extremaduru nelze zaměňovat s Estremadurou, historickou provincií Portugalska.

Obsah 1 Geografie 1.1 Města 2 Předsedové vlád Extremadury 3 Historický přehled 3.1 Starověk 3.2 Středověk a novověk 4 Odkazy

[editovat] Geografie

Extremadura na západě hraničí s Portugalskem, na severu s autonomním společenstvím Kastilie a León (Castilla y León), na východě s autonomním společenstvím Kastilie-La Mancha (Castilla-La Mancha), na jihu pak s autonomním společenstvím Andalusie (Andalucía). Územím Extremadury protékají významné řeky Tajo a Guadiana, zčásti tvořící hranici Španělska s Portugalskem.

Sever regionu je velmi hornatý. Západní výběžek pohoří Cordillera Central vytvářející zde několik horských pásem a údolí, navazuje na kastilské pohoří Sierra de Gredos. Nejvyšší horou je Calvitero (2425 m) na hranicích s provincií Salamanca. Tato oblast je bohatá na vodu a velice úrodná (známé jsou třešně z Valle del Jerte či papriky z kraje La Vera). Jižně od řeky Tajo se rozkládá suchá země s rozlehlými pláněmi, známá pěstováním vína. Na jihovýchodě provincie Cáceres jižně od řeky Tajo se zvedá pohoří Sierra de Gudelupe navazující na kastilské pohoří Montes de Toledo. Na hranici s Andalusií se zase rozkládá pohoří Sierra Morena.

[editovat] Města

10 největších měst[1]
Pořadí	Město	Obyvatelstvo
1.	Badajoz	143 748
2.	Cáceres	90 218
3.	Mérida	53 915
4.	Plasencia	39 785
5.	Don Benito	34 051
6.	Almendralejo	31 424
7.	Villanueva de la Serena	24 932
8.	Navalmoral de la Mata	17 099
9.	Zafra	16 417
10.	Montijo	15 648

• Cáceres
• Badajoz - největší město regionu.
• Mérida - metropole Extremadury s řadou zachovalých římských památek (divadlo, amfiteátr, 2 akvadukty a unikátním mostem).
• Plasencia
• Trujillo - rodiště Francisca Pizarra se zachovalými městskými hradbami, středověkým hradem a nádherným náměstím.

[editovat] Předsedové vlád Extremadury

• 9. září 1978 - 22. prosince 1980 Luis Jacinto Ramallo García (UCD)
• 22. prosince 1980 - 20. prosince 1982 Manuel Bermejo Hernández (UCD)
• od 20. prosince 1982 Juan Carlos Rodríguez Ibarra (PSOE)

[editovat] Historický přehled

[editovat] Starověk

Ve starověku území obývaly kmeny Iberů, od 5. století př. Kr. sem směřovala expanze Keltů (Keltiberové) a později Kartága. Ve 2. století př. Kr. pak území ovládla Římská říše. V jejím rámci pak bylo území Extremadury začleněno do provincie Hispania Ulterior. Roku 14 př. Kr. pak byla v rámci územní reorganizace Římské říše tato provincie rozdělena mezi provincie Lusitánie (z Extremadury k ní patřilo území moderní provincie Cáceres a severní část moderní provincie Badajoz) a Hispánii Baeticu (z Extremadury k ní náležela většina území moderní provincie Badajoz) viz mapa 1. Extremadura pak patřila k důležitým obchodním regionům a vznikla tu města „Caesarina“, (dnešní Cáceres) a Emerita Augusta (dnešní Mérida). Až do současnosti se zde zachovalo ve velice dobrém stavu mnoho především římských historických impozantních staveb, jako jsou akvadukty, divadla, pevnosti atd. Portugalská hranice zde prochází Alcántarským mostem, který je důkazem římské technické vyspělosti.

[editovat] Středověk a novověk

Po pádu Římské říše se území Extremadury stalo součástí Vizigótské říše. V letech 711-718 podlehla Vizigótská říše arabskému vpádu a území Extremadury se načas stalo součástí Arabské říše. Roku 756 se pak Extremadura stala součástí Córdobského emirátu (později chálifát). Ten se po vyhnání posledního chálífy roku 1031 rozpadl na řadu menších států (taifas), přičemž si dva z nich: Badajoz a Toledo, rozdělily mezi sebe celé území Extremadury. Na konci 11. a v první třetině 12. století se pak části dnešní Extremadury staly součástí království Kastilie a Leónu.

Později vznikla z částí území obou království historická španělská provincie Extremadura. Její území pak bylo 30. listopadu 1833 rozděleno mezi moderní provincie Cáceres a Badajoz. Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Extremadura jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.

Po pádu diktátorského režimu generála Francisca Franca a obnovení demokracie ve Španělsku, získala Extremadura 13. června 1978 rozsáhlou autonomii, což bylo 26. února 1983 potvrzeno schválením autonomního statutu.

[editovat] Odkazy

1. ↑ Zdroj: INE, Instituto Nacional de Estadística. (1. I. 2006). Real Decreto 1627/2006 z 29. XII.

• Oficiální web regionální vlády (ve Španělštině)
• Podrobné dějiny Extremadury (v angličtině, z archivu)
• http://www.idealspain.com/Pages/Places/Extremadura.htm