Židé v evropských zemích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rozmístění židovského obyvatelstva v Evropě (2005)

Pohled na jeruzalémské Staré město.

Židovské osídlení v Evropě se datuje zhruba dva tisíce let zpět. Podle židovské tradice je Izrael (židé) Bohem vyvolený národ, který je předurčen k utrpení a lásce. Židovský národ byl v minulosti tvrdě utlačován. Protižidovské nálady vyvrcholily holocaustem, který je makabrózním důkazem čeho všeho jsou lidé schopni.

[editovat] Historie

Židé jsou malý, rozptýlený národ. Až na jednu výjimku jsou Židé v každé zemi, ve které žijí, nevelkou menšinou a skoro všude tvoří většinu z nich přistěhovalci či děti a vnukové přistěhovalců. Abychom porozuměli současnému rozmístění Židů v Evropě, je nezbytné, abychom měli hlubší přehled židovských dějin. Zásadní protnutí židovských a evropských dějin nastalo v roce 63 př.n.l., kdy byla Judea pod římskou správou. Římské impérium bylo taktéž jedna z prvních evropských diaspor na jejímž území žilo po zničení Jeruzaléma v r. 70 přibližně 4 miliony židů. Velmi neblahý vliv na vývoj židovské společnosti mělo přijetí křesťanství za státní náboženství římského císařství ve 4. století. Judaismus se spolu s pohanskými kulty stal obětí represí a útlaku. Situace se zhoršila na počátku 5. století, kdy byli Židé vykázání z veřejných úřadů a armády, byla zrušena pravomoc židovských soudů, zákaz vlastnit otroky, aj. Na počátku 7. století bylo v některých království nařízeno pokřtění všech Židů (Byzanc, Francie, Španělsko). Život Židů v Evropě tehdy dosáhl nejnižší úrovně. Židé byli vyháněni z některých evropských zemí (Anglie – 1290, Francie – 1394, Španělska – 1492). Útokům nebylo židovské obyvatelstvo uchráněno ani v době křížových výprav (Porýní), přestože se je v některých případech panovníci snažili chránit. Toto vše mělo za následek neustálou migraci Židů, zejména všeobecný pohyb na východ do Maďarska a Polska nebo na jih do Itálie. Reformační hnutí v 16.století poskytlo naději na zlepšení situace, ovšem později protestantští panovníci pod vlivem Martina Luthera začali Židy vyhánět a zavádět nejrůznější omezení. V některých zemích probíhaly procesy s Židy až do konce 18. století – zejména ve Španělsku, kde byla inkvizice zrušena teprve roku 1834.

[editovat] Moderní doba

Deportace Židů z lodžského ghetta do Chełmna

V polovině 18. století bylo Židům zakázáno vykonávat většinu profesí a byli nuceni žít na vyhrazených místech (ghettech). Zákonodárství, veřejná správa a vzdělání v ghettech podléhaly autoritě rabínů. Milníkem emancipace Židů se stala Francouzská revoluce. Další klíčovou událostí bylo přijetí Lionela Rothschilda do britského parlamentu r. 1858. Tento proces se však zdaleka netýkal všech evropských zemí. Například v habsburském císařství židé nemohli mít podíl na politické moci, byly jim upřeny i sociální výhody a byli nuceni nosit označení že jsou Židé. Stále rozrůstající se antisemitismus byl jedním z prvotních impulsů pro vznik sionismu - kulturní a politické hnutí usilující po návratu do zaslíbené země. Systematické pokusy o židovské osídlení Palestiny vyvolaly zejména pogromy v Rusku a agresivní antisemitismus 19. stol. v Západní Evropě, jehož vrcholem byla Dreyfusova aféra ve Francii. Značný dopad měla taktéž První světová válka v které zahynulo přes 140 000 Židů. Během války došlo několika význačným událostem. K revoluci v Rusku, jenž smetla carský režim, který svými opatřeními židovské obyvatelstvo značně sužoval; britské dobytí Palestiny a vzestup USA. Antisemitismus v Evropě však probíhal i nadále a neustále se jeho intenzita zvyšovala. Největší pohromu v historii Židů v Evropě přinesl holocaust. V roce 1935 byli Židé Norimberskými zákony zbaveni občanství. Následovalo několik pogromů, z nichž nejznámějším je Křišťálová noc. Během holocaustu přišlo o život 6 milionů Židů. Židé byli cíleně zbavováni lidské důstojnosti, zavrženi jako psanci a použiti jako obětní beránci za všechny nemoci světa. Šlo o iracionální nenávist, nejbestiálnější lidský instinkt. Byli bezmocní, bez přátel, bez naděje, často zrazováni vlastními sousedy. Ti, kteří přežili, byli zlomeni, dezorientováni ztrátou svých rodin, svých domovů, veškerého jim známého světa. Ztráty židovského národa jsou nevyčíslitelné. Více než jedna třetina židovského světa byla vyvražděna. Evropa, zejména pak střední a východní, se stala židovskou pustinou. Tři roky po konci Druhé světové války se stalo něco, na co toužebně čekalo spoustu Židů. Dne 14.května 1948 byl vyhlášen stát Izrael, který vznikl na mandatorním území Velké Británie. V následujících letech z území Evropy a celého světa emigrovaly tisíce Židů, aby mohli žít ve Svaté zemi.

[editovat] Sefardská a Aškenázská diaspora

Sefardská rodina Bosna

[editovat] Sefardská diaspora

Hlavní článek: Sfaradim

Pojmenování této diaspory vychází z biblického pojmenování pro Španělsko – Sefarad. Vyhnání Židů ze Španělska r. 1492 se v paměti Židů uchovalo jako přelomová událost jejich historie. Španělsko byla jednou z posledních křesťanských zemí, kde Židé žili v hojném počtu (zhruba 200 000) a prosperovali. Množství židovského obyvatelstvo odešlo po vyhnání do Portugalska, kde je však osud dostihl. Další odešli do oblasti severní Afriky a značná část se odebrala do Osmanské říše. Osmané neměli žádné z křesťanských či muslimských předsudků vůči Židům a tak se židovskému obyvatelstvu v této říši dařilo a v této oblasti se později vyskytlo několik významných židovských učenců.

Modlící se aškenázové

[editovat] Aškenázská diaspora

Hlavní článek: Aškenazim

Pojmenování této diaspory vychází ze středověkého hebrejského označení pro Německo – Aškenáz. Po vyhnání z měst, byli Židé nuceni přesídlit se do malých městeček a vesnic. Hlavní migrační proud byl východním směrem do Polska, kde se od 13. století udělovala zvláštní privilegia. Aškenázští imigranti v Polsku byli natolik početní, že rodilým Židům vnutili svůj jazyk a kulturu. Zastávali významnou hospodářskou úlohu jako střední třída a v jejich rukou byla většina zahraničního a vnitřního obchodu. Tento rozkvět však skončil kozáckým povstáním r. 1648. Obrovské množství Židů bylo usmrceno či pokřtěno. Následovala zpětná migrace zbylých Židů, ovšem někteří i zůstali a počátkem 19. století tvořila populace ažkenázské diaspory více než polovinu celkového počtu Židů na světě. Specifickým znakem Aškenázů je směsice hebrejštiny a němčiny – jidiš.

[editovat] Přehled židovských komunit v evropských zemích

stát	region	celková populace[1]	‰ židovské populace[2]	absolutní počet Židů
Židé v Albánii	Jihovýchodní Evropa	3 600 000	nezjištěno	nezjištěno
Židé v Andoře	Střední Evropa	70 600	nezjištěno	nezjištěno
Židé v Belgii	Západní Evropa	10 400 000	3‰	31 200
Židé v Bělorusku	Východní Evropa	9 800 000	2,5‰	25 000
Židé v Bosně a Hercegovině	Jihovýchodní Evropa	3 900 000	0,1‰	500
Židé v Bulharsku	Jihovýchodní Evropa	7 800 000	0,3‰	2 100
Židé v Černé hoře	Jihovýchodní Evropa	684 000	nezjištěno	nezjištěno
Židé v Česku	Střední Evropa	10 200 000	0,4‰	4 000
Židé v Dánsku	Severní Evropa	5 400 000	1,2‰	6 400
Židé v Estonsku	Severní Evropa	1 300 000	1,5‰	1 900
Židé ve Finsku	Severní Evropa	5 200 000	0,2‰	1 110
Židé ve Francii	Západní Evropa	60 000 000	8,2‰	494 000
Židé v Chorvatsku	Jihovýchodní Evropa	4 400 000	0.4‰	1 700
Židé na Islandu	Severní Evropa	297 000	0,03‰	10
Židé v Irsku	Západní Evropa	4 100 000	0,3‰	1 200
Židé v Itálii	Jižní Evropa	57 800 000	0,5‰	28 700
Židé v Lotyšsku	Severní Evropa	2 300 000	4,1‰	9 500
Židé v Litvě	Severní Evropa	3 400 000	1‰	3 300
Židé v Lichtenštejnsku	Střední Evropa	35 000	0,5‰	18
Židé v Lucembursku	Západní Evropa	500 000	1,2‰	600
Židé v Maďarsku	Střední Evropa	10 100 000	4,9‰	49 900
Židé v Makedonii	Jihovýchodní Evropa	2 000 000	0.1‰	100
Židé na Maltě	Jižní Evropa	404 500	nezjištěno	nezjištěno
Židé v Moldavsku	Východní Evropa	4 200 000	1,4‰	6 000
Židé v Monaku	Jižní Evropa	32 400	nezjištěno	nezjištěno
Židé v Německu	Střední Evropa	82 600 000	1,4‰	115 000
Židé v Nizozemsku	Západní Evropa	16 300 000	1,8‰	30 000
Židé v Norsku	Severní Evropa	4 600 000	0.3‰	1 200
Židé v Polsku	Střední Evropa	38 200 000	0.1‰	3 500
Židé v Portugalsku	Jižní Evropa	10 500 000	0,047‰	500
Židé v Rakousku	Střední Evropa	8 100 000	1,1‰	9 000
Židé v Rumunsku	Jihovýchodní Evropa	21 700 000	0.5‰	10 300
Židé v Rusku	Východní Evropa	144 100 000	1,9‰	275 000
Židé v Řecku	Jižní Evropa	11 000 000	0,4‰	4 500
Židé na Slovensku	Střední Evropa	5 400 000	0.5‰	2 700
Židé ve Slovinsku	Střední Evropa	2 000 000	0.1‰	100
Židé ve Spojeném království	Západní Evropa	59 900 000	5‰	297 000
Židé v Srbsku	Jihovýchodní Evropa	9 000 000	0,24‰	2 200
Židé ve Španělsku	Jižní Evropa	42 500 000	0,3‰	12 000
Židé ve Švédsku	Severní Evropa	9 000 000	1,7‰	15 000
Židé ve Švýcarsku	Střední Evropa	7 400 000	2,4‰	17 900
Židé v Turecku	Jihovýchodní Evropa	71 300 000	0.3‰	17 900
Židé na Ukrajině	Východní Evropa	47 400 000	2,3‰	110 000
Evropská unie (27)		486 104 500	2,33‰	1 133 500
Celkem		789 922 600	2,01‰	1 591 028

Zdroj dat: American Jewish Committee Archives (rok 2005)

1. ↑ přibližná hodnota
2. ↑ uváděno v promilích (počet Židů na 1000 obyvatel)

Uvedená data jsou přibližná a liší se v závislosti na jednotlivých průzkumech. Na těchto stránkách jsou k naleznutí demografické populační tabulky týkající se židovské populace:

• American Jewish Committee Archives (r.2005) - anglicky
• The Virtual Jewish Library - Židovská populace světa (r.2005) - anglicky
• Beth Hatefutsoth - Muzeum židovského lidu - anglicky
• Židovské populační taubulky (r.2002) - anglicky

[editovat] Bibliografie

• De Lange, N. Svět Židů. Knižní klub, Praha, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• The Virtual Jewish Library (anglicky)
• Židé ve východní Evropě do roku 1939
• časopis Vesmír - dějiny Židů na Slovensku
• Britské listy - Kdo jsou naši židé

Židé v evropských zemích

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii