Židé v Polsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Židovská komunita v Polsku dnes čítá asi 3500 členů, především seniorů. To je pouhý nepatrný zlomek mohutného židovského osídlení, které ještě v roce 1939 čítalo asi 3 miliony Židů, tj. 10 % obyvatel celého Polska. Jeho existenci ukončil holokaust a poválečná emigrace.

[editovat] Historie

Přijetí Židů v Polsku roku 1096. Malíř Jan Matejko.

[editovat] Holocaust v Polsku

Podrobnější informace naleznete v článku Holocaust v Polsku.

Židé v Polsku představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3-3,3 miliony osob. Toto enormní osídlení bylo dáno zejména silnou migrací ve středověku. Židovská menšina byla loajální, ale neintegrovanou částí polské společnosti, jejíž členové byli v průměru bohatší a vzdělanější, než Poláci, což bylo příčinou určitého sociálního pnutí. To začalo gradovat ve 30. letech, po propuknutí hospodářské krize a smrti maršála Pilsudského, kdy Polsko stále silněji ovládáné antisemitskou pravicí a antijudaistickou katolickou církví přijalo řadu protižidovských opatření, mezi něž patřilo omezení přístupu Židů na vysoké školy a do určitých povolání, zavedení tzv. lavicových ghett a podobně. Skutečnou katastrofou pro Židy v Polsku se stala okupace země nacistickým Německem, které postupně zahájilo masovou likvidaci všech Židů v Polsku.

Polsko mělo být zemí nejvíce postiženou šoa. Už v roce 1939 začala vznikat první ghetta, kam byli Židé nahnáni a ponecháni napospas hladomorům a nemocem, v roce 1941 zahájily činnost první vyhlazovací tábory, v nichž zemřela většina polských Židů. Je pravdou, že řada Poláků využila situace a osobně se na likvidaci Židů podílela, někdy asistující nacistům, výjimečně i v pozici iniciátorů a hlavních organizátorů pogromů. Na druhé straně tisíce polských rodin Židům pomáhaly^[1], a to i přes brutální perzekuce ze strany nacistů (trest smrti za ilegální zásobování Židů potravinami a léky, vyvraždění celé usedlosti, v níž se Židé skrývali). Přes tisíc Poláků bylo pro tuto činnost nacisty povražděno^[2] (Jad Vašem uznal posmrtně za spravedlivé něco přes 700 z nich).

V roce 1942 vznikla legendární Rada pro pomoc Židům - Żegota, odbojová organizace Polské exilové vlády, která měla chránit Židy před holokaustem. Pomáhala jim se skrývat, zásobovala je a vyráběla pro ně falešné doklady. Společně s řadou dobrovolníků z řad obyvatel a s pomocí katolické církve, jejíž duchovní a řeholní společenství hráli klíčovou roli v ukrývání Židů, tato organizace zachránila tisíce až desetitisíce Židů. Světově proslulá se stala zejména činnost jejího dětského oddělení, které pod vedením Ireny Sendlerové zachránilo na 2500 dětí z Varšavského ghetta. Mimo ni pracovaly v Polsku i židovské odbojové a podzemní organizace. Země se stala hlavním dějištěm holokaustu (zemřelo zde asi 3,5 milionů Židů), ale též nejvýznamějších evropských aktů odporu ze strany Židů, zejména povstání varšavského ghetta.

[editovat] Následky holocaustu

Během 2. světové války zahynulo asi 90 % židovské populace. Konce války se dožilo jen asi 300 tisíc polských Židů, z toho asi 2/3 v Polsku. Několik set jich bylo povražděno při poválečných pogromech, které byly ovšem často motivovány spíše ekonomickými hledisky, než antisemitismem (konkrétně faktem, že majetek Židů vracejících se z táborů byl již dávno zabrán Poláky, kteří jej v žádném případě nehodlali vracet). Velkou roli hrál i nástup komunistů, kteří se stavěli k Židům spíše nepřátelsky. Důvodem byla jednak snaha naklonit si ty z občanů, co se napakovali na židovském majetku, jednak fakt, že Żegota byla nekomunistický projekt. Většina Židů za této situace emigrovala buďto těsně po válce, či po propuknutí antisemitské kampaně, kterou komunisté zahájili v březnu 1968.

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Polsko
• Židé v evropských zemích

[editovat] Externí zdroje

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Židé v Polsku

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• Holocaust v Polsku
• The Virtual Jewish Library - Polsko (anglicky)

[editovat] Literatura

• De Lange, N. Svět Židů. Knižní klub, Praha, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X

[editovat] Reference

1. ↑ k 1. 1. 2007 mělo Polsko podle údajů Jad Vašem nejvíce spravedlivých mezi národy ze všech států: 6004
2. ↑ 1181 podle Waclawa Bielawského; viz http://www.savingjews.org/

Tento hebraistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Židé v evropských zemích

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii