Ladino
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ladino (לאדינו) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | Izrael, Turecko, Brazílie, Francie, Řecko, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Mexiko | ||
|
Počet mluvčích: |
|
||
|
Klasifikace: |
|
||
| Písmo: | Hebrejské | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | כל ישראל חברים Alliance Israélite Universelle |
||
| Úřední jazyk: | není | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | |||
| --- |
|
||
| SIL: | není | ||
| Wikipedie | |||
| http://lad.wikipedia.org | |||
Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: Judezmo nebo judeo-espaňol.
Obsah |
[editovat] Historie
Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino - používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino - používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino - používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.
Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino - jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
[editovat] Ladino dnes
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
[editovat] Bibliografie
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
[editovat] Externí odkazy
- Ladino Center
- Aki Yerushalayim
- Ladinokomunita
- Festiladino - festival ladina
- Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. [1]
| Románské jazyky |
|---|
| Západorománské: |
| Ibersko-románské: galicijsko-portugalské (galicijština | falština | portugalština | judeo-portugalština) | aragonština | asturština | španělština (ladino) | portuñolština |
| Gallo-románské: okcitánsko-katalánské (katalánština | okcitánština) | franko-provensálština | rétorománské (furlanština | ladynština | rétorománština) | oïlské (poitevin-saintongeaiština | burgundština | champenoiština | franko-komtoiština | lotrinština | francouzština | galština | normanština | picardština | valonština) | gallo-italské (ligurština | monégasqština | piemonština | emilijština | venetština) |
| Východorománské: italské (italština | korsičtina | neapolština | toskánština | sicilština | romanesco | istrijština | judeo-italština) | rumunština (moldavština) |
| Dalmatština | Jihorománské (africká románština | mozarabština | sardština) |
