Wikipedie:Článek týdne/Příprava
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zde jsou ukázky článků, které jsou připraveny, aby se v nejbližších týdnech automaticky objevily jako Články týdne. Červené odkazy značí týdny, na něž ještě nebyl článek připraven.
Prosíme všechny, aby – pokud mají článek, jehož výňatek by chtěli umístit na Hlavní stranu – ho nejprve navrhli. Hlavní stranu je potřeba připravovat s citem a s ohledem na její ostatní části, takže by nebylo dobré, aby byl článek umisťován přímo do podstránky specifického týdne.
V současné době se o tuto stránku starají Danny B. a Miraceti. Případné dotazy pokládejte buď na jejich diskusních stránkách, nebo na místní diskusní stránce. Zatím by neměl červené odkazy zaplňovat nikdo jiný. Toto může být časem změněno, zatím je tento systém v záběhu.
Velmi se nedoporučuje měnit již připravené ukázky článků. Změna musí mít velmi vážný důvod.
[editovat] 2008/23
Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem. Název je odvozen z pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný, neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní národní řeči.
Ačkoliv žádná země nepřijala esperanto jako úřední jazyk, je používáno komunitou o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří rodilí mluvčí. Esperanto dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce UNESCO či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely cestování, dopisování, mezinárodních setkání a kulturních výměn, kongresů, vědeckých diskusí, původní i překladové literatury, divadla a kina, hudby, tištěného i internetového zpravodajství, rozhlasového a televizního vysílání.
Slovní zásoba esperanta pochází především ze západních jazyků, zatímco jeho syntax a morfologie poukazují na silný slovanský vliv. Esperantské morfémy jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s izolujícími jazyky jako je čínština, zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná aglutinační jazyky jako je turečtina.
[editovat] 2008/24
Wikipedie:Článek týdne/2008/24
[editovat] 2008/25
Wikipedie:Článek týdne/2008/25
[editovat] 2008/26
Wikipedie:Článek týdne/2008/26
[editovat] 2008/27
Wikipedie:Článek týdne/2008/27
[editovat] 2008/28
Wikipedie:Článek týdne/2008/28
[editovat] 2008/29
Wikipedie:Článek týdne/2008/29
[editovat] 2008/30
Wikipedie:Článek týdne/2008/30
[editovat] 2008/31
Wikipedie:Článek týdne/2008/31
[editovat] 2008/32
Wikipedie:Článek týdne/2008/32
[editovat] 2008/33
Wikipedie:Článek týdne/2008/33
[editovat] 2008/34
Wikipedie:Článek týdne/2008/34
[editovat] 2008/35
Wikipedie:Článek týdne/2008/35
[editovat] 2008/36
Wikipedie:Článek týdne/2008/36
[editovat] 2008/37
Wikipedie:Článek týdne/2008/37
[editovat] 2008/38
Wikipedie:Článek týdne/2008/38
[editovat] 2008/39
Wikipedie:Článek týdne/2008/39
[editovat] 2008/40
Wikipedie:Článek týdne/2008/40
[editovat] 2008/41
Wikipedie:Článek týdne/2008/41
[editovat] 2008/42
Wikipedie:Článek týdne/2008/42
[editovat] 2008/43
Wikipedie:Článek týdne/2008/43
[editovat] 2008/44
Wikipedie:Článek týdne/2008/44
[editovat] 2008/45
Wikipedie:Článek týdne/2008/45
[editovat] 2008/46
Wikipedie:Článek týdne/2008/46
[editovat] 2008/47
Wikipedie:Článek týdne/2008/47
[editovat] 2008/48
Wikipedie:Článek týdne/2008/48
[editovat] 2008/49
Wikipedie:Článek týdne/2008/49
[editovat] 2008/50
Wikipedie:Článek týdne/2008/50
[editovat] 2008/51
Wikipedie:Článek týdne/2008/51
[editovat] 2008/52
Wikipedie:Článek týdne/2008/52
