Sedmiletá válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sedmiletá válka

Konflikt:

Bitva u Kunersdorffu, obraz Alexandra Kotzebue, 1848

Trvání:	1754 nebo 1756–1763
Místo:	Evropa, Indie, Severní Amerika, Afrika, Filipíny
Casus belli:
Výsledek:	Pařížský mír
Změny území:	Británie a Španělsko získaly Novou Francii, Prusko posílilo svou kontrolu nad Slezskem

Strany

Habsburská monarchie

Francouzské království

Carské Rusko

Švédsko

Španělsko

Kurfiřtství saské

Království dvojí Sicílie

Království Sardínie

Pruské království

Spojené království

Kurfiřtství hannoverské

Portugalské království

Kurfiřtství Brunswicku

Kurfiřtství Hesse-Kassel

Velitelé

Síla

Ztráty

{{{poznámky}}}

Sedmiletá válka (1756–1763) byla válka, do které se zapojila Velká Británie, Prusko a Hannoversko proti Francii, Rakousku, Rusku, Švédsku a Sasku. Později bylo do konfliktu vtaženo i Španělsko a Portugalsko a v Indii byla napadena neutrální holandská vojska. Boje probíhaly na několika kontinentech: v Evropě, Severní Americe a Asii. Na americkém bojišti se konflikt nazýval francouzsko-indiánská válka.

[editovat] Stručný průběh konfliktu

Po druhé válce o rakouské dědictví, která skončila roku 1745 podepsáním Drážďanského míru se Marie Terezie formálně vzdala nároků na Bavorsko a Slezsko. Nevzdala se však snahy získat Slezsko zpět; proto se začala připravovat na jeho znovuzískání. Její záměr vytušil Fridrich II. Veliký, který chtěl také posílit svoji moc. Spojil se proto s Velkou Británií; roku 1756 vpadl na území Saska a dále postupoval na území severního Česka. Byl však poražen Rakušany v bitvě u Kolína roku 1757.

V této době proti Fridrichovi vznikla koalice Francie a Ruska a válku mu dokonce vyhlásil i německý sněm. Fridrich II. porazil početně silnější rakouské vojsko v bitvě u Leuthene. Na jaře roku 1758 vpadl na území Habsburské monarchie, avšak po neúspěšném obléhání Olomouce a rozprášení zásobovacího konvoje v bitvě u Domašova byl vytlačen. Rakousku pomohli i jeho spojenci, Rusko a Francie, kteří napadli Východní Prusko a způsobili protivníkovi velké ztráty v bitvě u Zorndorfe a u Kunersdorfe. Spojenecká vojska poté vtrhla do samotného Pruska a dokonce obsadila i Berlín.

Poté se však poměr sil začal obracet. V Rusku po smrti carevny Alžběty na carský trůn nastoupil obdivovatel Fridricha Petr III. a Rusko opustilo protipruskou koalici. Sedmiletá válka skončila podpisem Pařížského a Hubertsburského míru roku 1763 poté, co se obě bojující strany vyčerpaly. Mírové smlouvy pouze potvrdily tehdejší stav v Evropě a dominantní postavení Velké Británie jakožto koloniální velmoci. V konečném důsledku Prusko neprohrálo a zachovalo si možnost uplatňovat svůj mocenský vliv v sousedních zemích. Naopak Rakousko se muselo definitivně vzdát Slezska.

Válka mimo jiné odhalila celkovou zaostalost Rakouska; Marie Terezie se proto pustila do postupných reforem, v nichž později pokračoval i její syn Josef II.