Dějiny Prahy 1918-1938
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dějinám meziválečné Prahy udával tón hlavně rozvoj, který v celé zemi v tomto období probíhal. Stavěly se nové domy, Praha se rozšířila na více než 150 km², technický pokrok prolamoval nové hranice.
Po vyhlášení první republiky byly okamžitě ze všech ulic odstraněny symboly staré monarchie (svržen Mariánský sloup, socha maršála Radeckého, císaře Františka I. a další symboly habsburské nadvlády); zrušeny německé názvy. Praha nadále pokračovala ve svém růstu v oblastech jakými jsou například Žižkov, Dejvice či Střešovice. Vzhledem k tomu, že situace dospěla již do takového bodu, kdy téměř většina zástavby se nacházela za hranicemi města, bylo rozhodnuto hranice Prahy radikálně posunout od jejího historického středu. 37 menších obcí bylo k metropoli připojeno, mezi nejvýznamnější se řadí například Vinohrady či Smíchov. Jednalo se o jedno z největších rozšíření v dějinách města (k dalšímu srovnatelnému došlo v roce 1974).
V 20. letech v Praze jako v centru prosperujícího Československa probíhal bouřlivý rozvoj; rostly nové domy i nová divadla, projevila se i avantgarda a u nových staveb také funkcionalismus. Ve Kbelích začala přistávat první letadla (od roku 1923 odsud začal vysílat i rozhlas). Od roku 1925 začaly ve městě jezdit, již pravidelně, veřejné autobusy. Tramvajová síť přesáhla ve své délce roku o další tři roky později již 100 km, a to nedaleko Zlíchova. Václavské náměstí bylo ještě v témže roce přestavěno a uzpůsobeno pro právě rostoucí automobilovou dopravu. Jeden ze symbolů města, Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (tehdy jen katedrála sv. Víta) byla slavnostně dobudována v září 1929 (podle Josefa Mockera) k výročí 1000 let od zavraždění sv. Václava, a to po více než pěti stech letech, které uplynuly od zahájení její výstavby.
V třicátých letech metropoli zasáhla hospodářská krize; zprovozněno bylo ale mezinárodní letiště v Ruzyni a otevřen byl také i velmi známý obchodní dům Bílá Labuť. V tomto období probíhala také i regulace Vltavy; byly zrušeny mnohé ostrovy, hlavně nedaleko Florence, a na nových náspech vznikly tehdy moderní administrativní budovy a sady. Ke konci 30. let se začínají objevovat i první projekty na vybudování podzemní dráhy; dopravní situace ve městě se stále zhoršuje. Tomu nakonec přispěje i zavedení pravostranného provozu, ukutečněné až po zániku první republiky a vzniku protektorátu. Touto dobou již počet obyvatel metropole přesahuje jeden milion.