Zakarpatská oblast
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Закарпатська область Zakarpatska oblasť |
|||
|
|||
 |
|||
| Rozloha | 20 143 km2 24. místo v rámci Ukrajiny km² |
||
| Počet obyvatel | 1 241 887 (2006) 13. místo v rámci Ukrajiny |
||
| Hustota zalidnění | 98 os./km² | ||
| Jazyk | ukrajinština (oficiální), rusínština, maďarština[1], romština, rumunština, ruština | ||
| Národnostní složení | Ukrajinci a Rusíni 80,5 %, Maďaři 12,1 %, Rumuni, Rusové, Romové, Slováci | ||
| Náboženství | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství | ||
| Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
| Hlavní město | Užhorod | ||
| Nadřazený celek | Ukrajina | ||
| Druh celku | oblast | ||
| Podřízené celky | 13 rajónů | ||
| předseda oblastní administrace | Oleh Havaši | ||
| Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]] | ||
| ISO 3166-2 | |||
| Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
| Telefonní předvolba | +380-31 | ||
| Časové pásmo | UTC +3 | ||
Zakarpatská oblast (ukrajinsky Закарпатська область, maďarsky Kárpátalja) je nejzápadnější oblast Ukrajiny. Obyvatelé jsou převážně Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však pokládáni za Ukrajince. V politice se objevují stále silnější požadavky autonomie. Hlavním městem je Užhorod. Kraj je poměrně turisticky atraktivní, především pro milovníky horských túr.
Obsah |
[editovat] Dějiny
- Podrobnější informace naleznete v článku Podkarpatská Rus.
V letech 1919–1938 patřila usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946. Její hranice se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci ČSR, která nezahrnovala mj. města Čop a Velykyj Bereznyj.
[editovat] Geografie
Oblast hraničí na západě s SR, na jihu s Maďarskem a Rumunskem a na severu s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihu k vrcholkům Karpat na severu; na východní hranici oblasti stojí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a místy tvoří hranici s Rumunskem a Maďarskem. Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.
[editovat] Administrativní členění
Zakarpatská oblast se dělí na 13 rajónů. 5 měst oblastního významu (viz níže) je spravováno městskou radou podléhající přímo oblastní radě.
[editovat] Města a obce
V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 sídel městského typu a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších sídel městského typu (kurzívou). Tučně jsou vyznačena města oblastního významu. Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, byť některé mají více než 5000 obyvatel (např. Ilnycja či Koločava).
| Město | Ukrajinsky | Obyvatel[2] |
|---|---|---|
| Užhorod | Ужгород | 116 718 |
| Mukačevo | Мукачеве | 82 600 |
| Chust | Хуст | 28 698 |
| Berehovo | Берегове | 25 556 |
| Vinohradov | Виноградів | 25 260 |
| Svaljava | Свалява | 16 867 |
| Rachiv | Рахів | 15 117 |
| Iršava | Іршава | 9 515 |
| Mižhir'ja | Міжгір'я | 9 395 |
| Ťačiv | Тячів | 9 358 |
| Velykyj Byčkiv | Великий Бичків | 9 331 |
| Solotvina | Солотвино | 9 276 |
| Dubove | Дубове | 9 246 |
| Velyki Lučky | Великі Лучки | 9 029 |
| Čop | Чоп | 8 798 |
| Buštyno | Буштино | 8 563 |
| Korolevo | Королево | 8 285 |
| Vyškovo | Вишково | 8 143 |
| Jasiňa | Ясіня | 8 122 |
| Teresva | Тересва | 7 429 |
| Perečyn | Перечин | 6 819 |
| Velykyj Bereznyj | Великий Березний | 6 819 |
| Čynadijovo | Чинадійово | 6 723 |
| Volovec | Воловець | 5 046 |
| Kolčyno | Кольчино | 4 289 |
| Seredně | Середнє | 3 453 |
| Kobylecka Poljana | Кобилецька Поляна | 3 396 |
| Vylok | Вилок | 3 346 |
| Baťovo | Батьово | 3 008 |
| Usť-Čorna | Усть-Чорна | 1 471 |
| Ždenijevo | Жденієво | 1 013 |
[editovat] Turistické zajímavosti
|
|
|
[editovat] Odkazy
- Zakarpatská oblast – informace + fotografie přírody i místních obyvatel
- Zakarpatská Ukrajina v zimě – fotogalerie a informace
- Zakarpatská Ukrajina – horská turistika – fotogalerie
- Ukrajinské Karpaty na www.karpaty.net
- Půl čtvrté – filmový dokument o životě v Rachovském rajónu
- Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování
[editovat] poznámky
- ↑ Maďarština je uznávána jako oficiální jazyk v sedmi obcích Mukačevského rajónu.
- ↑ Odhad k roku 2006.
| Berehovský rajón (Berehovo) • Chustský rajón (Chust) • Iršavský rajón (Iršava) • Mižhirský rajón (Mižhir'ja) • Mukačevský rajón (Mukačevo) • Perečynský rajón (Perečyn) • Rachivský rajón (Rachiv) • Svaljavský rajón (Svaljava) • Ťačivský rajón (Ťačiv) • Užhorodský rajón (Užhorod) • Velykoberezenský rajón (Velykyj Bereznyj) • Vynohradivský rajón (Vynohradiv) • Volovecký rajón (Volovec) • |
|
|
 |
|
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rovenská oblast (Rovno) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||
