Kyjevská oblast
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Київська область Kyjivska oblasť |
|||
|
|||
Rozloha | 28 131 km² | ||
Počet obyvatel | 1 755 497 | ||
Hustota zalidnění | os./km² | ||
Jazyk | ukrajinština | ||
Národnostní složení | Ukrajinci, Rusové | ||
Náboženství | Pravoslavné křesťanství | ||
Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
Hlavní město | Kyjev | ||
Nadřazený celek | Ukrajina | ||
Druh celku | oblast | ||
Podřízené celky | 25 rajónů | ||
gubernátor | |||
Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|{{{hymna}}}]] | ||
ISO 3166-2 | |||
Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
Telefonní předvolba | |||
Časové pásmo | UTC +3 |
Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область či také Київщина – Kyjivščyna) je samosprávné území na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem.
Obsah |
[editovat] Historie
Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932.
Její současné hranice byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihovskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.
[editovat] Geografie
Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska. Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořeně Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).
Oblast je dále členěna na 25 rajónů. Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.
[editovat] Přehled větších měst
Následující tabulka podává přehled všech měst oblastního významu (vč. vysídlených měst Pripjať a Černobyl) a některých dalších větších měst.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Počet obyvatel k 1. I. 2006 |
---|---|---|---|
Bila Cerkva | Біла Церква | Белая Церковь | 206 120 |
Brovary | Бровари | Бровары | 90 411 |
Boryspil | Бориспіль | Борисполь | 55 894 |
Fastiv | Фастів | Фастов | 50 059 |
Irpiň | Ірпінь | Ирпень | 40 275 |
Vasylkiv | Васильків | Васильков | 37 835 |
Vyšneve | Вишневе | Вишнёвое | 35 515 |
Bojarka | Боярка | Боярка | 35 042 |
Obuchiv | Обухів | Обухов | 32 519 |
Perejaslav-Chmelnyckyj | Переяслав-Хмельницький | Переяслав-Хмельницкий | 29 836 |
Buča | Буча | Буча | 28 484 |
Vyšhorod | Вишгород | Вышгород | 24 487 |
Slavutyč | Славутич | Славутич | 24 408 |
Jahotyn | Яготин | Яготин | 21 761 |
Skvyra | Сквира | Сквира | 17 595 |
Berezaň | Березань | Березань | 16 889 |
Bohuslav | Богуслав | Богуслав | 16 759 |
Ržyščiv | Ржищів | Ржищев | 8 447 |
Černobyl | Чорнобиль | Чернобыль | 0 |
Pryp´jať (Pripjať) | Прип'ять | Припять | 0 |
[editovat] Externí odkazy
Baryšivský rajón (Baryšivka) • Bilocerkevský rajón (Bila Cerkva) • Bohuslavský rajón (Bohuslav) • Boryspilský rajón (Boryspil) • Borodjanský rajón (Borodjanka) • Brovarský rajón (Brovary) • Fastivský rajón (Fastiv) • Ivankivský rajón (Ivankiv) • Jahotinský rajón (Jahotin) • Kaharlycký rajón (Kaharlyk) • Kyjevsko-Svatošinský rajón (Kyjev) • Makarivský rajón (Makariv) • Myronivský rajón (Myronivka) • Obuchyvský rajón (Obuchyv) • Perejaslav-Chmelnycký rajón (Perejaslav-Chmelnyckyj) • Poliský rajón (Krasjatyči) • Rokytenský rajón (Rokytne) • Skvyrský rajón (Skvyra) • Stavyščenský rajón (Stavyšče) • Taraščanský rajón (Tarašča) • Tetijivský rajón (Tetijiv) • Vasylkivský rajón (Vasylkiv) • Volodarský rajón (Volodarka) • Vyšhorodský rajón (Vyšhorod) • Zhurivský rajón (Zhurivka) |
|
||
---|---|---|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rovenská oblast (Rovno) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |