Panelový dům
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Panelový dům, hovorově zkráceně panelák, je dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů. ČSN používá označení „konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů“.
Obsah |
[editovat] Využití
První panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce. V Německu se objevily v roce 1923, první blok panelových domů byl postaven v roce 1939 v Paříži, podobné bloky byly stavěny též ve Švédsku a Finsku.
Stavba panelových domů sloužila jako rychlé a levné bydlení, přesto se nikde v západních zemích nestavěly v tak masovém měřítku, jako ve východním bloku. Západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, ve východní Evropě se stavěly až do začátku devadesátých let 20. století. S jejich výstavbou se přestalo prakticky ihned po pádu komunistického režimu. Idea takto stavěného domu byla v zásadě dvojí, snížení nákladů a pracnosti stavby.
[editovat] Panelové domy v ČR
První panelové domy byly v Česku postaveny již roku 1956 (sídliště Herálecká v Praze 4), jejich rozvoj pak nastal mezi lety 1958 a 1990, v době socialismu jako rychlé řešení bytové krize, díky nim bylo možné vybudovat celou novou městskou čtvrť – sídliště – během pár let na zelené louce. Ačkoliv je lze rychle postavit, tyto domy jsou bohužel velmi nekvalitní. Během 20 let provozu dochází k závažným problémům; kromě špatné tepelné izolace také k dožití bytových jader a nevyhovující elektroinstalace.
[editovat] Rozšíření
[editovat] Východní blok
Panelové domy se začaly budovat na přelomu 50. a 60. let takřka ve všech zemích tehdejšího Východního bloku. Nahradily tak do té doby budované cihlové domy; následně bylo možné výstavbu urcyhlit zcela revolučním tempem. Vzhledem k růstu měst ve všech zemích bloku a odlivu lidí z venkova byla poptávka po bydlení vysoká, navíc v Sovětském svazu a i dalších zemích stále pokračovala dlouhá poválečná obnova. Nová sídliště, která vznikala na zelených loukách, byla vyobrazována jako nové, idylické, socialistické bydlení. Tehdy se budovala i celá panelová města, jako například Pripjať v tehdejší Ukrajinské SSR, nebo Most v ČSSR.
Docházelo tak k radikálním změnám celých měst. Původní různorodou zástavbu nyní nahradila uniformní, standardizovaná a šablonizovaná panelová sídliště. Ta však samozřejmě měla i své nedostatky. A to jednak sociální, kdy docházelo k rychlému vytváření velkých celků obyvatelstva velmi rychle, jednak technické. Nedostatečná tepelná izolace, nekvalitní provedení mnohých součástí panelových domů byly jen jednimi z mála důvodů, které brzy stvořily z domů tohoto typu jednu z ikon komunistického režimu.
Po revolucích ve střední a východní Evropě se staly „paneláky“ jedním z velkých problémů. Bylo a stále je nutné modernizovat tisíce domů a bytů, aby dosahovaly moderních standardů bydlení. V mnohých místech však dochází spíše k úbytku obyvatelstva, a proto tak jsou staré domy demolovány.
[editovat] Západní blok
V zemích tehdejšího Západního bloku byly rovněž budovány panelové domy, ale nikdy ne v takových měřítkách, jako tomu bylo na východě. Paneláky se staly obydlími spíše chudších společenských vrstev, přistěhovalců. Budovány byly rovněž na okrajích měst, ne však ve velkých sídlištních celcích. Pokusy o výstavbu sídlišt v USA, jakým bylo například Pruitt-Igoe, ale vedly k selhání a vytvoření ghett. Rovněž i některá západoevropská města s panelovými domy (např. na předměstí Paříže) mají problémy s vznikem chudinských čtvrtí.
[editovat] Dělení
Panelové domy lze rozdělit do dvou hlavních konstrukčních skupin:
- S podélným nosným systémem
- S příčným nosným systémem, tento systém se v Československu využíval výrazně častěji.
[editovat] Typy panelových domů běžné v ČR
V České republice se vyskytuje tři základní typy. Každý z těchto typů má své „verze“ dle dané lokality. Mezi další typy patří Larsen-Nielsen, OP 1.1. až OP 1.21., P 1.14, P 1.15, BANKS I/1, PS 82, B 70.
[editovat] Typ T 0xB
Tento typ panelových domů je založen na příčném systému. Jedná se o jeden z nejstarších systémů. Existuje několik variant tohoto typu (06B, 07B, 08B), které jsou rozdílné pouze v modulové skladbě. Rozpon nosných příčných stěn je 3600mm u T06B, 3600 a 6000mm u T07B, 6000mm u T08B. U systému T06B je použito dvouramenné schodiště s mezipodestou. Často je mezi jednotlivými rameny vložena výtahová šachta. U skupiny T08B je použito schodiště jednoramenné na rozpon 6000mm. Skladebná výška podlaží je stejná u všech tří skupin tj. 2800 mm. U T07B a T08B jsou použity předpjaté dutinové stropní panely. Obvodový plášť je rovněž možný jen z panelů.
[editovat] Typ VVÚ-ETA
Tento systém vyvinul Výzkumný a vývojový ústav Stavebních závodů Praha a jedná se o nejrozšířenější typ. Jeho základem je příčný stěnový systém s rozponem stěn 3000 nebo 6000 mm. Skladebná výška podlaží je 2800 mm. Stropní panely jsou nepředpjaté, vylehčené dutinami a mají tloušťku 190 mm. Existují i stropní panely předpjaté. Obvodový plášť je tvořen parapetními panely a meziokeními vložkami, nebo z obvodových celostěnových panelů s okny. Lodžiové panely jsou k dispozici pouze jako ŽB sendvičové. Schodiště jsou zpravidla jednoramenná, ale mohou být i dvouramenná s mezipodestou.
[editovat] Typ P1.11
Jedná se o nejnovější typ, který byl používán až do konce 80. let. Je určen pro bytové domy do výšky dvanácti podlaží. Opět se jedná o příčný systém o rozponech 2400, 3000, 4200 mm. Skladebná výška podlaží je opět 2800 mm. Vnitřní stěnové panely jsou plné nebo s otvory. Stropní panely jsou dutinové. Schodiště je pouze dvouramenné s mezipodestou. Obvodový plášť je ze sendvičových celostěnových panelů. Lodžiové panely jsou vždy dřevěné.
[editovat] Stavební postup
Základní technické řešení je pro všechny systémy obdobné. Napřed se vybudují základy, které mohou být monolitické či polomontované, systém založení je plošný nebo hlubinný (piloty, studny), což záleží na základových poměrech. Poté se budoucí stavba opatří rozvodem inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, plynové a elektrické rozvody) a poté se montují nosné stěny. Po montáži stěn se osadí příčky a instalační bytová jádra, poté se zastropí jednotlivá podlaží, osadí se prefabrikovaná schodišťová ramena a mezipodesty. Po zastropení posledního podlaží se osadí obvodový plášť, který může být ze sendvičových panelů nebo z lehkých prvků (např. hliníková okna).
Po dokončení hrubé stavby se provedou elektro a vodo instalace a udělá se kanalizace. Poté se osadí trvalé doplňky (např. kuchyňská linka) a provedou se případné povrchové úpravy.
Panelové domy jsou zastřešeny vždy plochou střechou dvouplášťovou. Ze statického hlediska jde vlastně o několikapodlažní rám. Kvůli horizontální stabilitě musí být vždy ztužen. U příčného systému je ztužen podélnou stěnou, a podélného systému pak stěnou příčnou.
Styk panelů je realizován svařením výztuže s použitím styčníkových desek či třmínků. Spoj je pak zalit cementovou zálivkou nebo řídkým betonem. Aby nevznikal rozdílný průhyb sousedních stropních panelů, je do jejich styčných spár vložena tzn. kleštinová výztuž a spáry zality cementovou zálivkou. Panely obvodového pláště se spojují obdobně, spáry se zvnějšku ještě těsní vložkou z PVC nebo trvale pružného tmelu.
[editovat] Problémy spojené s panelovými domy
Nejčastějším problémem v dnešní době je nedostatečná tepelná izolace a tím i velké tepelné ztráty. K těmto ztrátám dochází přestože všechny typy mají izolovaný obvodový plášť pomocí sendviče, objevuje se také mnoho tepelných mostů. Jedním z nich je tepelný most v oblasti styku panelů pláště mezi sebou nebo stropu. Ten je zapříčiněn špatným technologickým postupem, nebo konstrukční chybou. Dalším stavebně fyzikálním nedostatkem je použití dnes již nevyhovujících dřevěných oken, případně dřevěných lodžiových panelů. Nevýhodou je také vysoká schopnost betonu vést zvuk. Také tlumení výtahového stroje je z tohoto pohledu nedostatečné. Důsledkem používání tzv. nulových podlah (tj. podlah kde je položena nášlapná vrstva přímo na stropní konstrukci) je také slabé tlumení kročejového hluku (hluk vznikající při chůzi apod.). Nevýhodou je také mnohdy používání málo kvalitních materiálů. Používáním cementu nižší kvality dochází dnes k opadávání krycí vrstvy a v důsledku toho i k rezavění výztuže. Nesprávně řešeny či provedeny bývají také ploché střechy. Další, spíše estetickou vadou, je použití umakartových instalačních jader.
Pro rozvody jsou užity často nevyhovující materiály (např. karcinogenní azbestocementové odpadní potrubí).
Dnes se provádí velké rekonstrukce panelových domů (zasklívání balkónů, výměna dřevěných oken za plastové, či nové kuchyňské linky). Rozšířené je také zateplování paneláků a i s tím často prováděná změna fasády paneláků. Tak se mění vzhled celých sídlišť a namísto chladných šedivých barev dnešní sídliště září takřka všemi barvami.
V roce 2006, 2007 a 2008 se rozmohl velký stavební boom, co se týče rekonstrukcí paneláků, což dalo zelenou ke vzniku několika desítek, možná i stovek stavebních firem zabývajícími se jak rekonstrukcemi bytových jader, tak i zateplování domů.
[editovat] Odkazy
[editovat] Architekti
[editovat] Velká sídliště (s panelovými domy) v Česku
[editovat] Praha
- Jižní Město (Chodov, Háje)
- Severní Město (Bohnice, Kobylisy, Ďáblice, Střížkov, Prosek, Letňany)
- Jihozápadní Město (Stodůlky)
- Řepy
- Černý Most
- Lhotka, Kamýk, Modřany
- Zahradní Město, Košík, Malešice, Horní Měcholupy, Petrovice
- Petřiny, Červený Vrch
[editovat] Brno
- Brno-Bystrc
- Brno-Líšeň
- Brno-Starý Lískovec
- Brno-Bohunice
- Brno-Vinohrady
- Brno-Lesná
- Brno-Nový Lískovec
[editovat] Ostrava
- Poruba
- Dubina
- Zábřeh
- Výškovice
- Bělský Les
- Fifejdy
[editovat] Havířov
- Havířov-Podlesí
- Havířov-Šumbark
[editovat] Plzeň
- Skvrňany
- Bolevec a Košutka
[editovat] České Budějovice
- Sídliště Máj a Sídliště Vltava
[editovat] Severočeská pánev
- Ústí nad Labem (Severní Terasa, Neštěmice, Všebořice, Skřivánek, Dobětice, Mojžíř, Kamenný Vrch, …)
- Krupka (Bohosudov)
- Teplice (Trnovany, …)
- Bílina (Za Chlumem)
- Duchcov (Osecká)
- Osek (Hrdlovská)
- Most (Zahradní čtvrť, Liščí vrch, Podžatecká čtvrť, …)
- Litvínov (Hamr, Janov, …)
- Jirkov (Nové Ervěnice, Vinařice)
- Chomutov (Písečná, Zahradní, Kamenná, Březenecká, …)
- Liberec (Dobiášova, …)
