Osek (okres Teplice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Osek
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0426 567779
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Teplice (CZ0426)
obec s rozšířenou působností:	Teplice
pověřená obec:	Duchcov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	42,379 km²
počet obyvatel:	4934 (27.4.2006)
zeměpisná šířka:	50° 37' 21.76" s. š.
zeměpisná délka:	13° 41' 9.08" v. d.
nadmořská výška:	307 m
PSČ:	417 05
zákl. sídelní jednotky:	1
místní části:	3
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Městský úřad Osek Zahradní ulice 246 417 05 Osek
starosta / starostka:	Ing. Jiří Hlinka
Oficiální web: http://www.osek.cz E-mail: osek@osek.cz

Osek (německy Ossek, mezi roky 1939–1945 Ossegg) je město na úpatí Krušných hor. Město vzniklo na obchodní cestě do Saska. O rychlý rozvoj osady se postaral silný šlechtický rod Hrabišiců. První historicky doloženým Hrabišicem je Kojata, který byl významným členem dvora Vratislava II.

[editovat] Historie města

V roce 1196 vznikl pod patronací opatství ve Waldsassenu cisterciácký konvent a Slavek jej přivedl do Oseka. Stavba kláštera začala roku 1206, kdy byl položen základní kámen chrámu Panny Marie. Stavba postupovala rychle a již v roce 1208 byl vysvěcen hlavní oltář a hřbitov. Klášter získal do vlastnictví spousty pozemků, důchodů i celých vesnic. Do své ochrany jej přijali král Přemysl Otakar I., pražský biskup Daniel i papež Inocenc III..

Klášter se rychle rozrůstal o další budovy a získával další majetky. O další rozkvět města se postaral Boreš z Rýzmburka z rodu Hrabišiců. V letech 1240 až 1250 vybudoval hrad, pojmenovaný Riesenburg. V roce 1248 se postavil na stranu krále Václava I. a porazil Přemysla Otakara II. Ten se o rok později pomstil vypleněním kláštera. V hospodářském životě osady hrály od 14. století velkou roli naleziště stříbra a cínu. Vytěžené rudy si podle smlouvy mezi klášterem a Hrabišici dělily obě strany půl na půl. Zatímco klášter vzkvétal, rodový majetek Hrabišiců se tenčil. Tento rod vymřel v první polovině 16. století.

Hrad Rýzmburk, který patřil po dobu husitských válek k nedobytným pevnostem, se stal majetkem míšeňských vévodů. V této době se vedlo mnohem hůř klášteru – byl husity vypálen a dvakrát vypleněn. Další újmu způsobil klášteru i císař Zikmund, který prodával klášterní majetky, aby získal peníze na další válečné výpravy. Klášter se nakonec z těchto ran vzpamatoval a opravil zničené budovy. V roce 1631 byl Osek po šest týdnů hlavním stanem saského vojska. V roce 1640 vtrhli do kláštera švédští žoldnéři a vyplenili kromě něj i Starý Osek a další přilehlé vesnice. Rozmach nastal za opata Benedikta Littwericha. Ten nechal v roce 1697 zřídit v Novém Oseku textilní manufakturu. Od roku 1705 vlastnila manufaktura 9 tkalcovských stavů. K manufaktuře se přistavovaly nové budovy a v roce 1787 zaměstnávala na 760 osob.

Opat Benedikt dbal také na rozvoj kláštera – stavěl nové budovy a přestavoval staré. Pozval si z Litoměřic italského stavitele Ottavia Broggia a ten v letech 1712–1718 přestavěl původní gotické a románské budovy v barokním stylu. Dochoval se románský portál a gotická kapitulní síň, která ukrývá asi největší poklad kláštera – kamenný románský pulpit evidovaný jako památka mezinárodního významu UNESCO.

K dalšímu vyplenění kláštera došlo za sedmileté války. 18. listopadu 1759 vydrancovali klášter Prusové a odvlekli dvanáct rukojmí v čele s převorem do Německa. Zpátky se jich vrátilo jedenáct. Existenci kláštera ohrozil i císař Josef II., známý pro své zavírání klášterů. V roce 1785 nechal snížit počet členů řádu z 50 na 18, ale nakonec 20. listopadu 1786 potvrdil všechna řádová privilegia a postavení kláštera se tak upevnilo. Klášter byl středem vzdělanosti a existovala při něm škola, ve které se učilo čtení, psaní a počítání. Budova pro obecnou školu byla postavena v roce 1749 opatem Kajetánem Březinou z Birkenfeldu. Další školní budova přibyla v roce 1836. Nová budova byla určena pro dívky a o její stavbu se zasloužil opat Salesius Krügner.

V 19. století se podoba města začíná výrazně měnit, manufaktury pozvolna nahrazují továrny, rozvíjí se těžba hnědého uhlí a doprava. Osek měl v roce 1843 118 domů a 851 obyvatel. 3. června 1850 začíná v Oseku působit okresní a berní úřad. Také proběhly první volby. Za starostu nové obce, která zahrnovala Starý a Nový Osek, Horní a Dolní Háj, Domaslovice, Novou Ves, Hrdlovku, Rýzmburk a Loučnou, byl zvolen opat Klement Zahrádka. Tyto úřady sídlily v bývalých správních prostorech kláštera. Nový opat však neprojevil ochotu ponechat tyto státní úřady ve svém objektu, a tak o tyto úřady v roce 1856 město přišlo. I přes tuto ztrátu prožíval Osek hospodářský rozmach.

Pomník obětem neštěstí na dole Nelson, odhalený roku 1935, je od roku 1978 národní kulturní památkou.

Na katastrálním území těžily tři šachty – od roku 1876 Nelson I (do hloubky 160 metrů). Tato šachta vyhořela roku 1893. Od roku 1885 Nelson III (do hloubky 115 metrů), neblaze proslulý výbuchem uhelného prachu 3. ledna 1934, při kterém zemřelo 142 horníků a který je dodnes druhým nejhorším důlním neštěstím ke keterému došlo na území Česka (na prvním místě je požár na šachtě Marie v Příbrami roku 1892 s 319 mrtvými). Poslední – od roku 1888 důl Theodor, hluboký 52 metrů.

Rozvoj těžby uhlí byl také ovlivněn železniční dopravou. V letech 1869–1871 bylo postaveno nádraží a Osek měl přímé spojení s Chomutovem a Ústím nad Labem. Obec byla povýšena na město roku 1872. O další rozvoj Oseka se postaral starosta Antonín Härtl, který hájil zájmy občanů proti majitelům uhelných dolů a staral se o rozvoj školství, hasičský sbor a dláždění městských komunikací. Město se i nadále rozrůstalo, stavěly se domy v různých stylech, před první světovou válkou převážně secesních. V roce 1899 došlo k oddělení Nové Vsi s Hrdlovkou. Obě osady vytvořily samostatnou obec. V roce 1913 se Starý a Nový Osek sloučily a roku 1914 byly povýšeny na město s jednotným názvem Osek. Tou dobou obývalo Osek 5200 lidí ve 374 domech. Během druhé světové války připadl Osek Německu. Většina Čechů město opustila, počet obyvatel klesl z 9360 na 7700 obyvatel. Válka se městu téměř vyhnula. 24. srpna 1944 byl sestřelen letoun B 17. Zřítil se do prostoru dolu Alexander. Na popálení zde zahynulo 11 lidí a 6 členů posádky. Po skončení války se od Oseka oddělily Háj u Duchcova a Loučná. Naopak v roce 1961 získal Osek Dlouhou Louku. Osada Rýzmburk byla přejmenována na Hrad Osek. Počet obyvatel klesl na 4060. V roce 1975 získalo město část katastru zrušené obce Hrdlovky. Obyvatelé této obce byli přestěhováni do sídliště Hrdlovská v Oseku. Počet obyvatel tak stoupl na 5660.

V roce 1992 byl klášter navrácen cisterciákům. Za tři roky byl klášter vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 1996 se oslavilo 800 let od jeho založení.

[editovat] Současnost

Dnes je Osek vyhledávaným turistickým cílem. Město kromě kláštera a zříceniny hradu, kterou město slíbilo zakonzervovat a zpřístupnit, nabízí velké množství turistických aktivit. Každoročně pořádaná Osecká pouť spojená s výstavou historických řemesel a lidových umění v klášteře, výstavou železniční techniky na nádraží Osek město a také kolotoči a spoustou stánků, mění malé město k nepoznání. Návštěvnost poutě každým rokem stoupá. Osek je také východiskem do přírody Krušných hor. V okolí Oseka se nachází velké množství turistických, cyklistických a běžkařských tras, samotným městem a jeho okolím vede také nově zrekonstruovaná naučná stezka, která návštěvníky města seznámí s jeho historií a přírodou. Osekem vede silnice první třídy I/27 pokračující směrem na Most a Dubí a dvě železniční tratě. První - Krušnohorská dráha vedoucí z Mostu na Moldavu v Krušných horách a druhá z Litvínova (Mostu) do Teplic (Oldřichova). Do města také zajíždí místí doprava provozovaná Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova. Autobusovou linkou číslo 13 můžete jet do Litvnínova, kde můžete přestoupit na tramvaj a pokračovat dále do Mostu.

Oseckému klášteru se v březnu 2006 dostala veliká pocta - Česká pošta vydala známku, na které je zachycen chrám Panny Marie. Známka má hodnotu 12,- Kč.

V této době se město velice mění. Současná rada města velice dbá o rozvoj Oseka. Vyměněny byly staré autobusové zastávky, zpevněna hráz rybníku a přírodního koupaliště, opraveny chodníky a některé komunikace. Rada také schválila plán dalšího rozvoje města, ve kterém se mimo jiné počítá se zpřístupněním hradu veřejnosti, opravou památek ve městě, výstavbou zázemí pro sportovní akce. Městská rada také podporuje výstavbu čerpací stanice a obchodního centra. Na vysoké úrovni jsou i technické služby města. Jejich práci si občané pochvalují hlavně v zimě, kdy již od brzkých ranních hodin protahují zasněžené chodníky, nebo na jaře, kdy uvolňují ucpané kanalizační poklopy, a tak zabraňují vylévání vody na chodníky. Služby města Oseka také zajišťují sběrný dvůr, kam mohou obyvatelé města zdarma odnášet odpad, který není určený do normálních popelnic.

[editovat] Městský znak

Heraldický štít se dělí na dvě části - zelenou, symbolizující okolní pastviny a pole a stříbrnou, která poukazuje na těžbu stříbra a cínu. V horní části znaku jsou čtyři symboly znázorňující důležité části historie města. První je opatská berla, připomínající klášter. Druhý je mohutný dub, značící okolní lesy, nebo také tisíciletý dub. Třetí symbol je znak horníků a připomíná těžbu v okolí města a čtvrtý symbol je rodové znamení Hrabišiců - zakladatelů města.