Jan Werich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Werich

Význam:
Narození
Datum:	6. února 1905
Místo:	Praha
Úmrtí
Datum:	31. října 1980
Místo:	Praha

Jan Werich (6. února 1905 Praha – 31. října 1980 Praha) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scénárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera Jana Werichová byla česká herečka a překladatelka.

[editovat] Životopis

Jan Werich vystudoval gymnázium v Praze, v Křemencové ulici. Zde se seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem, po maturitě studoval práva na Karlově univerzitě.

V roce 1926 vytvořili s J. Voskovcem dvojici, nejprve spolupracovali v redakci časopisu Přerod a brzo na to začala i jejich divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle, která vyústila do hry Vest pocket revue – mysleli tím malou revui do kapsičky u vesty. Werich byl na plakátech uveden jako J. W. Rich.

V letech 1927–1938 jejich divadelní spolupráce pokračovala, do roku 1935 působili v Osvobozeném divadle, v letech 1935–1937 působili pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, kde uvedli jednu ze svých nejodvážnějších her Balada z hadrů.

V roce 1937 se vrátili k Osvobozenému divadlu, které bylo o rok později (1938) uzavřeno a J. Werich, J. Voskovec a jejich dlouholetý hudební autor Jaroslav Ježek byli nuceni opustit Československo.

Druhou světovou válku strávil J. Werich v USA, kde se živil jako herec. V roce 1945 spolu s J. Voskovcem obnovili Osvobozené divadlo, vzhledem k politické situaci ale už nebylo možné dělat politickou satiru. V roce 1950 Werichův partner Jiří Voskovec emigroval do USA.

Po roce 1948 Jan Werich působil v řadě pražských divadel. V letech 1956–1961 byl ředitelem Divadla ABC. J. Werich založil Divadlo Voskovce a Wericha, kde se jeho novým partnerem stal Miroslav Horníček z jejich divadelní tvorby této doby se staly nejznámější tzv. Forbíny tj. předscény.

Jeho poválečná činnost je spojena s tehdejším režimem, jeho kritici mu vytýkají, že ačkoli byl velmi populární, nezastal se svých pronásledovaných a vězněných kolegů a přátel. Na druhou stranu byl Jan Werich mezi prvními, kdo podepsal Vaculíkovu petici Dva tisíce slov a např. intervenoval v 50. letech za básníka Jana Palivce.

Roku 1963 mu byl udělen titul národní umělec.

V roce 1977 vyšel v Rudém právu seznam signatářů Anticharty s Werichovým jménem. Tehdy již těžce nemocný Jan Werich protestoval s tím, že byl uveden v omyl, neboť listina, která mu byla předložena, byla prezentována jako prezenční listina shromáždění představitelů kulturní obce. Dnes toto tvrzení nelze ověřit. Werich požadoval vyškrtnutí svého jména ze seznamu signatářů, ale nebylo mu vyhověno a jeho protesty nebyly zveřejněny.

Při příležitosti stého výročí jeho narození vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč.

[editovat] Dílo

[editovat] Divadlo

První hry dvojice V+W byly spíše zábavné s velkým množstvím hudby, tyto hry byly politicky neangažované.

Vest pocket revue – toto představení mělo obrovský úspěch (208 repríz). Vytvořili zde zcela nové pojetí scény, vystupovali jako bíle nalíčení klauni, kteří si povídají nejen mezi sebou, ale i s obecenstvem. Měli předem domluvené téma i směr dialogu, ale existoval i dost velký prostor pro improvizaci.
Smoking revue
Premiéra skafandr
Fata morgana
Ostrov Dynamit
Sever proti jihu
Golem

V pozdější době psal spolu s J. Voskovcem politicky angažované revue, většina z nich byla silně levicově zaměřená, upozorňovali na nezaměstnanost a na sociální rozdíly. Pozdější díla byla zcela nepokrytě antifašistická.

Jejich dialogy jsou zaměřeny proti maloměšťáctví, hlouposti, totalitě atd. Parodie byly zaměřeny nejen na dění v tehdejší době, ale i na historii.

Caesar – 1932, představuje A. Hitlera jako Caesara, který touží po válce. Od této hry je Osvobozené považováno za politické divadlo.
Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
Kat a blázen – 1934, kritika fašismu.

Na popud německého velvyslanectví, které si stěžovalo na urážku hlavy státu, byli V + W vykázáni z paláce U Nováků a sezónu 1935-36 odehráli pod názvem Spoutané divadlo v sálu Rokoko. Zde vznikla divácky nejúspěšnější hra této dvojice:

Balada z hadrů – 1935, tato hra čerpá z tvorby francouzského básníka Francois Villona a patří k nejodvážnějším protifašistickým hrám. Francois Villon zde vystupuje jako mluvčí trpícího lidu

Na jaře 1936 se V+W vrací do prostor paláce U Nováků a taktéž k názvu Osvobozené divadlo.

Nebe na Zemi
Rub a líc
Těžká Barbora
Svět za mřížemi
Pěst na oko – Lidé se odmítají poučit z historie a neustále opakují jednu chybu. Hra byla myšlena jako výzva k dohodě mezi lidmi a aby zabránili mocným jim ubližovat.

Na hudbu J. Ježka složili texty mnoha písní (např. Nebe na zemi).

Po návratu do Československa stihli ještě podle hudební komedie Finian's Rainbow od 'Yip' Harburga a Freda Saidyho napsat (originální hudbu Burtona Lane upravil Zdeněk Petr) hru:

Divotvorný hrnec

[editovat] Film

[editovat] Předválečná tvorba

S režisérem Martinem Fričem natočili několik filmů, jejichž vyznění je silně protifašistické a prosocialistické.

Pudr a benzín – 1931
Peníze nebo život – 1932
U nás v Kocourkově – 1932
Hej rup – 1934
Svět patří nám – 1937

[editovat] Poválečná tvorba

Tato tvorba J. Wericha je úzce spjata s vládnoucím komunistickým režimem.

Pád Berlína - 1949, role Hermanna Göringa v ruském propagandistickém filmu
Císařův pekař a pekařův císař – 1951 (zachráněná kopie cenzurované verze zveřejněna až v roce 1991)
Tajemství krve – 1953
Byl jednou jeden král – 1954
Vzorný kinematograf Haška Jaroslava – 1955
Hudba z Marsu – 1955, vedlejší epizodní role, seděl pouze v publiku
Stvoření světa – 1957 - vypravěč (pouze hlas - voiceover)
Baron Prášil – 1961 - vedlejší role, kapitán lodě
Šest otázek pro Jana Wericha – 1964
Až přijde kocour – 1968spíše 1963
Pan Tau a Claudie – 1970
Muž, který rozdával smích – 1970 – vzpomínkový televizní pořad
Pan Tau a cesta kolem světa – 1972
Hledá se pan Tau – 1972
Dva mrazíci - vypravěč (voiceover) s Vlastou Burianem