Egyptské dynastie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chronologie starověkého Egypta |
Tématické články |
Faraon · Hieroglyfy · Náboženství Písemnictví · Politická správa |
Předdynastická doba |
Dynastická rasa · Nakáda · Nechen |
Archaická doba |
Stará říše |
Sluneční chrám · Texty pyramid |
První přechodná doba |
Střední říše |
Texty rakví |
Druhá přechodná doba |
Nová říše |
Amon · Kniha mrtvých · Veset |
Třetí přechodná doba |
Pozdní doba |
Naukratis · Mammisi · Sajská renesance |
Řecko-římská doba |
Hermetismus · Manehto · Ptolemaiovci Serapis |
Související články Portál Starověk |
Egyptské dynastie označují v egyptologii nejen určitý panovnický rod starověkého Egypta ve smyslu dynastie, ale také určitý úsek jeho dějin. Přestože ne vždy tento úsek zcela přesně odpovídá období vlády rodu, jehož pořadové číslo nese, je systém dynastií v egyptologii využíván jako praktický nástroj pro datování[1] s ohledem na nejistotu absolutní chronologie. Rozdělení staroegyptských králů do dynastií, které je v prakticky nezměněné podobě používáno i v současnosti, provedl ve 3. století př. n. l. kněz a dějepisec Manehto a ačkoli takový způsob rozčlenění vládců není před Manehtem přímo doložen, je nepochybné, že navazuje na mnohem starší egyptskou tradici.[2]
Obsah |
[editovat] Manehto a jeho členění
Manehto ve svém doposud nenalezeném třísvazkovém spisu Αιγυπτιακά ´υπομνήματα– Egyptské pamětihodnosti, který je znám pouze ve výpiscích pozdějších autorů, rozdělil egyptské panovníky na celkem 30 dynastií. Ty zahrnují období od počátku egyptských dějin (přibližně kolem roku 3100 př. n. l.) až do roku 343 př. n. l., kdy perský velkokrál Artaxerxés III. porazil krále Nachthareheba a opětovně připojil Egypt jako satrapii ke své říši. Krátké následující období tzv druhé perské nadvlády trvající do roku 332 př. n. l., kdy Egypt ovládl Alexandr Veliký, pozdější chronografové dodatečně označili jako 31. dynastii, v egyptologii to nicméně není bezvýhradně akceptováno.
Před Manehtem není jím zvolený způsob členění panovníků přímo doložen a není pochyb o tom, že jeho autorem je on sám; z řady náznaků původních pramenů (zejména v tzv. královských seznamech) lze ale dovodit, že obdobnou chronologickou metodu uspořádávání jednotlivých vlád do delších časových úseků Egypťané mohli používat. Např. Turínský královský papyrus člení vlády na delší úseky[3] prostřednictvím součtů let určité skupiny panovníků (kupříkladu velký součet po králích 8. dynastie[4]), přehozené pořadí v Sakkárském královském seznamu může svědčit o chybě opisovače pracujícího s předlohou, která už krále třídila do uzavřených skupin.
[editovat] Kriteria členění
Podle jakých kritérií Manehto dynastie vytvořil, není zcela v úplnosti známo. Vedle příbuznosti jednotlivých králů, jíž si v mnoha případech ani nemusel být vědom a která, jak se zdá, nebyla o mnoho důležitější než hlediska jiná, to bylo shodné sídelní město po sobě následujících panovníků[2] – tak byl už ve starší době prokazatelně vytvořen např. výše zmíněný předěl mezi panovníky 8. dynastie, jimiž končí dlouhá linie králů vládnoucích z Mennoferu, a jejich následovníky z 9. dynastie a 10. dynastie z Nenisutu, a snad i rozčlenění 28. (s jediným panovníkem), 29. a 30. dynastie, která každá vládla z jiného sídla.
V jiných případech jsou důvody předělu méně jasné. První panovník 4. dynastie Snofru byl zcela jistě synem manželky posledního panovníka 3. dynastie Huneje královny Meresanch (a tedy pravděpodobně i synem Hunejovým), a Necerichet Džoser, jehož Manehto považuje za zakladatele 3. dynastie (dříve byl egyptology pokládán za jejího až druhého člena, teprve nedávné výzkumy prokázaly, že se Manehto nemýlil[5]), byl synem posledního krále 2. dynastie Chasechemueje a jeho manželky Nimaathap. Badatelé v těchto případech dovozují, že důvodem pro dynastická rozdělení byly významné architektonické změny,[6] které ve starověkém Egyptě pravděpodobně souvisely se změnami ideologickými: Džoser je stavebníkem vůbec první královské hrobky v podobě pyramidového komplexu (se stupňovitou pyramidou), zatímco v době Snofruově byl poprvé použit tvar pravé pyramidy. I v těchto případech ovšem Manehto dost možná navazuje na starší tradici: například na Turínském královském papyru je Džoserovo jméno zapsáno červeným inkoustem,[6] čímž je nepopiratelně odlišeno od jmen ostatních králů; snad dobu jeho vlády nejpozději Egypťané 19. dynastie považovali za pamětihodný přelom.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165.
- ↑ a b SHAW, Ian. Úvod: chronologické členění a proměny hmotné kultury v Egyptě. In SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha : BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola1, s. 17n.
- ↑ ŽÁBA, Zbyněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. S. 122.
- ↑ SEYDLMAYER, Stephan. První přechodná doba. In SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha : BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola6, s. 134.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha : Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81.
- ↑ a b MÁLEK, Jaromír. Stará říše. In SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha : BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola5, s. 106n.
[editovat] Související články
- Dynastická rasa
- Seznam králů starého Egypta