Archaická doba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chronologie starověkého Egypta

Tématické články

Egyptologie · Egyptské dynastie Faraon · Hieroglyfy · Náboženství Písemnictví · Politická správa

Předdynastická doba

0. dynastie · Bau z Pe a Nechenu Dynastická rasa · Nakáda · Nechen

Archaická doba

1., 2. dynastie · Maat ·Meni · Serech

Stará říše

3., 4., 5., 6. dynastie · Pyramidy Sluneční chrám · Texty pyramid

První přechodná doba

Knihy moudrých rad do života

Střední říše

12. dynastie · Fajjúmská oáza Texty rakví

Druhá přechodná doba

Avaris · Hyksósové

Nová říše

18., 19., 20. dynastie · Achnatononova reforma Amon · Kniha mrtvých · Veset

Třetí přechodná doba

25. dynastie · Božská manželka Amonova

Pozdní doba

26. dynastie · 2. perská nadvláda Naukratis · Mammisi · Sajská renesance

Řecko-římská doba

Aegyptus · Alexandrie · Démotická kronika Hermetismus · Manehto · Ptolemaiovci Serapis

Související články Portál Starověk

Editovat šablonu

Stéla faraona Wadžiho z 1. dynastie, na níž je znázorněn Wažiho serech

Archaická doba (někdy též Raně dynastická doba) je období 1. a 2. dynastie (3000 př. n. l. - 2686 př. n. l.) v dějinách starověkého Egypta. V tomto období byl Horní a Dolní Egypt sjednocen v jeden celek. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This), proto dalším používaným názvem je Cínevské království.^[1]

Raně dynastickému období předcházelo předdynastické období, konkrétně poslední stupeň kultury Nakáda - Nakáda III. a následovalo ho období Staré říše.

[editovat] Sjednocení Egypta

Na začátku kulturní fáze Nakáda II. došlo na území Horního Egypta ke vzniku společenských vrstev a k jejich hierachizaci. Usuzujeme z toho, že zde byly na nalezišti Nakáda nalezeny hroby s velkým množstvím pohřební výbavy. V Dolním Egyptě nebylo nic takového nalezeno, vyskytuje se zde velmi skromná pohřební výbava. V této době Egypt ovládalo několik nezávislých měst umístěných podél Nilu.

Koncem fáze Nakáda II. se objevují méně bohaté hroby, sídliště Nakáda v Horním Egyptě ztratilo pravděpodobně svůj politický vliv. Naopak vzrostl význam Nechenu (Hierakonpole) a Ceneje (řecky This) nacházejícího se poblíž Abydu.

Zde byly nalezeny hrobky vyzděné nepálenými cihlami a zastřešené pravděpodobně nadzemními stavbami ze dřeva. Nejvíce vyzdobena je hrobka U-j nacházející se v lokalitě Umm el-Káb poblíž Abydu. Německý archeolog Günter Dreyer se domnívá, že by zde mohl být pohřben legendární král Štír, neboť zde byly nalezeny nádoby s motivem štíra.^[2][3]

Detail Narmerovy palety

Při vykopávkách vedených britskými archeology J. E. Quibell‎em a F. W. Green‎em v Hierakonpolském chrámu boha Hora byly nalezeny předměty s výjevy, které se většinou in‎terpretují jako znázornění vítězství jižního faraona Narmera nad severní částí Egypta. Jsou to Narmerova paleta a palice krále Narmera.

Na Narmerově paletě je znázorněn faraon Narmer s červenou a bílou korunou, jak zabíjí palicí zajatce, kteří se považují za obyvatele Dolního Egypta. Vzhled poražených však může také naznačovat, že se může jednat také o Libyjce nebo Asiaty, kteří mohli v této době ohrožovat nájezdy Egypt. V nilské deltě také dosud nebyla nalezena místa, která by svědčila o vypálení nějaké osady nebo násilné smrti obyvatel.

Egypt mohl být také sjednocen nenásilnou cestou. V roce 1896 objevil Jacques de Morgan na pohřebišti v Nakádě hrobku z období 1. dynastie, která patřila paní Neithotep. Z jejího jména, které znamená Neit je spokojená, se usuzuje, že mohla pocházet z Dolního Egypta. Neit byla bohyní města Sais, nacházejícího se v nilské deltě. V její hrobce byly nalezeny artefakty se jménem krále Narmera a Hor-Aha. Jméno Neithotep bylo na štítku zaznamenávajícím počet korálků na zádušním náhrdelníku. Z nálezů je možné usuzovat, že princezna Neithotep se mohla provdat za Narmera a dovršit tak sjednocení Horního a Dolního Egypta.^[3] Tomu by mohl odpovídat i jeden z výkladů výjevu na Narmerově palici.^[4]

Každopádně byl Egypt kolem roku 3000 př. n. l. sjednocen, ať násilně nebo sňatkem. Legendárním sjednotitelem je faraon Meni, který se dnes ztotožňuje s Narmerem. Meniho uvádí Manethův seznam králů Egypta a Turinský papyrus. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This).

[editovat] Dynastie

[editovat] 1. dynastie

Štítek nalezený v hrobce krále Dena původně připevněný k sandálům, znázorňující, jak se chystá zasadit smrtící ránu Asiatovi.^[3]

Zařazují se sem panovníci Narmer, Hor Aha, Džer, Vedžó (nebo Džet nebo Wadži), Vedimev (nebo též Den), Andžib, Semsu (nebo též Semerchet) a Kaa.^[5] Panovník Narmer bývá díky výjevu na Narmerově paletě ztotožňován s legendárním faraonem Menim, jehož Manehto považuje za sjednotitele Egypta.

Panovníci 1. dynastie museli bojovat s některými útočníky, kteří napadali jejich říši. Aha a Džer bojovali s Lybijci, Džer s Asijci na Sinaji a Džer a Andžeb s Nubijci.^[5]

Dříve se archeologové domnívali, že panovníci 1. dynastie mají vždy dvě hrobky. Větší v Sakkáře u Mennoferu v Dolním Egyptě a menší v Abydu (Ebózevu) v Horním Egyptě. Panovníci tak měli zdůraznit, že Egypt původně vznikl spojením dvou částí. Dnes se po novém průzkumu provedeným v 80. a 90. letech 20. století Davidem O'Connorem egyptologové domnívají, že panovníci 1. dynastie byli pohřbeni pouze v pohřebišti v Abydu.^[2]

[editovat] 2. dynastie

Z období 2. dynastie jsou známa pouze jména panovníků. Jsou to Hetepsechemuej, Raneb (nebo Nebré), Ninecer, Veneg, Send, Perjebsen, Chasechemvej (který bývá ztotožňován s Chasechem).^[5] Jiní autoři uvádějí jiný seznam panovníků - Hetepsechemuej, Raneb, Ninecer, Vadžnes, Sechemib, Neferkare, Neferkasokar, (?) Hudžefa, Peribsen, vzdorokrál tří předchozích panovníků, Chasechemuej^[6]

Nejvíce důkazů o existenci je pouze u faraonů Hetepsechemueje, Peribsena a Chasechemueje. V Sakkáře byly na jih od Džoserovy pyramidy objeveny dvě obrovské galerie podzemních chodeb dlouhých přes 100 m. V nich byly nalezeny pečeti prvních tří panovníků 2. dynastie - Hetepsechemueje, Raneba a Ninecera. Ti zde měli pravděpodobně své hrobky, které se však nedochovaly.^[2]

Z některých jmen můžeme usuzovat na události, které se staly za jejich vlády. Podle jména musel Hetepsechemuej znovu sjednocovat severní a jižní část Egypta, Peribsen uctíval hornoegyptského boha Sutecha (a ne Hora) a Chasechemuej uctíval a usmiřoval obě božstva.^[5]

[editovat] Kultura

Panovníci a vysocí úředníci byli pohřbíváni v mastabách, které byly z nepálených cihel, sle někdy byly použit i opracovaný kámen. Z této doby pochází pohřebiště v Abydu, kde byli pohřbeni někteří panovníci 0., 1. a 2. dynastie a pohřebiště v Sakkáře, kde byli pohřbeni úředníci 1. a 2. dynastie.

V této době začalo být používáno k výrobě nástrojů, nádob, zbraní a šperků více mědi. Objevují se také náznaky používání hieroglyfického písma. Dosvědčují to nálezy v hrobce U-j v Sakkáře, v hrobce princezny Neithotep a v hrobkách panovníků v Abydu.

Jméno panovníků začalo být zapisováno v serechu a začala být používána ikonografie panovníků (koruna Horního a Dolního Egypta, větší postava panovníka než ostatních postav na výjevech, král porážející své nepřátele), která byla používána i v pozdějších dějinách starověkého Egypta.

[editovat] Reference

1. ↑ Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku I., SPN, Praha 1979 (1. vydání)
2. ↑ ^{a b c} Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4
3. ↑ ^{a b c} Tyldesley J.:Pyramidy, DOMINO, Ostrava 2004, ISBN 80-7303-184-1
4. ↑ http://www.ancientworlds.net/aw/Article/790533
5. ↑ ^{a b c d} Bič M.: V zemi sfing a pyramid (Od faraónů k prorokovi), ISE, Praha 1993, ISBN 80-85241-49-1
6. ↑ Beckerath, J. von: Chronologie des pharaonischen Ägypten, Mainz 1997.