Texty rakví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Texty rakví jsou novodobé označení textů vzniklých ve starověkém Egyptě k náboženským účelům, napsných na vnitřních stěnách rakví kurzívními hieroglyfy.

Tyto texty vznikly v období XI. – XVII. dynastie (přibližně se jedná o rozmezí let mezi 2070 a 1580 př. Kr.). To znamená, že spadají do do období střední říše a do následného období zmatků. Za svůj název vděčí tomu, že větčina jich byla nalezena na vnitřních stěnách rakví či stěnách hrobek. Výjimečně lze tyto texty nalézt i psané na papyrech.

Lze říci, že navazují na Texty pyramid, ale na rozdíl od nich již nejsou určeny pouze králům, ale vyskytují se ve skalních hrobech vysokých úředníků. Jejich cílem bylo usmadnit přechod do úpsmrtného života.

Egyptologové shromáždili více než tisíc Textů rakví, které zpravidla vycházejí z Textů pyramid a jsou rozšířeny o další, pro tehdejšího člověka, důležitými dodatky. Hlavní složkou je podrobný průvodce posmrtným životem, známým jako Kniha dvou cest, která byla namalovaná na dně dřevěných rakví. Aby bylo majiteli rakve umožněno cestování ve sluneční bárce boha slunce, musel být schopen odříkávat správná zaříkadla a stručně vyjádřit teologii boha slunce Re.

Existují dvě verze Knihy dvou cest, obě byly pravděpodobně sepsané v Hermopoli Magně. Zahrnují odkazy na nekrálovské zesnulé a obsahují mapu onoho světa, na níž je sídlo Thovta totožné s místem Maat. Znalost zaříkadel a vlastnictví mapy, znamenalo, že se mrtvý může stát ach aper „vybaveným duchem“. Mapa také ukazovala sídlo Usira a pole Hetep, kde mohli mrtví stále sloužit Usirovi. Největší část mapy zabírá stezka, po které putoval bůh slunce. Texty rakví popisují cestu slunečního boha, která je obklíčena démony.

Na Texty rakví navazuje Kniha mrtvých.